Klíšťata mají obvykle 4 vývojová stadia. V každém z nich vyhledávají různé hostitele. Celý vývojový cyklus tohoto parazita trvá 2–3 roky a dělí se na následující fáze:
vajíčko,
larva,
nymfa,
dospělý jedinec.
Od chvíle, kdy se z vajíčka vylíhne larva, potřebuje klíště v každém vývojovém stadiu k přežití krev. Jedinci, kteří nenajdou hostitele, hynou.
Důkladné hledání
Klíšťata si oběť vybírají podle dechu i tělesného pachu. Vnímají také teplotu, vlhkost či vibrace.
Klíšťata obvykle vyčkávají na stéblech trávy nebo na listech keřů, kterých se drží pomocí 3. a 4. páru nohou.
Jakmile se hostitel přiblíží, parazit na něj rychle přeleze a chytí se ho dalším párem nohou.
Klíště pak najde na své oběti vhodné místo pro nerušené sání krve – soustředí se na tmavá místa s vyšší vlhkostí a tenkou kůží.
Hody okořeněné infekcí
Poté, co klíště zanoří své sací ústrojí do kůže hostitele a živí se, může mu trvat i několik dní, než se plně nasytí. Zároveň začne vylučovat látku podobnou lepidlu, díky které je při sání pevně přichyceno ke kůži. Sliny klíšťat mají navíc znecitlivující účinek, takže kousnutí není cítit. Pokud je krev hostitele infikována, klíště nasaje choroboplodné zárodky a stane se tak přenašečem některé z nemocí.
Od ptáků po člověka
Po nasycení krví klíště obvykle odpadne a připraví se na další vývojové stadium. Při něm napadne dalšího hostitele, na kterého může svými slinami přenést chorobu, kterou získalo od toho předchozího.
Ve stadiu larvy klíšťata nejčastěji vyhledávají hlodavce a ptáky.
Nymfy se většinou přisají na zajíce, kočky či psy. Mohou napadnout i člověka.
Pro dospělého jedince jsou typickými hostiteli dobytek, lesní zvěř, koně, psi a lidé.
Ve fázi dospělého klíštěte se na člověka či zvíře přisaje jen samice, role samců je čistě reprodukční. Po sání samice nakladou vajíčka, uhynou a vývojový cyklus se opakuje.
Zdroj: Klíšťová encefalitida.cz
