Velký význam pro to, zda potomek bude kluk, nebo holka, mají samotní rodiče. V roce 1973 se spojil známý biolog Robert Trivers s matematikem Danem Willardem a zformulovali takzvanou Trivers-Willardovu hypotézu. Konstatuje, že bohatí rodiče s významným společenským postavením mají větší šanci porodit syna, zatímco chudé, společensky bezvýznamné rodiny mají především dcery. Navíc synové z bohatých rodin mívají a mívali vždy v historii více žen – manželky, milenky i konkubíny a byli otci desítek, mnohdy stovek dětí. Synové byli jako dědicové rodu daleko důležitější než dcery a skutečně podle výzkumů v bohatých rodinách potomci mužského rodu převažovali.
Naopak v chudých rodinách se synové obvykle nepřiženili do zámožných rodin, ale dcery tuto šanci měly, pokud byly dostatečně krásné a milé. Pro chudé rodiny byly tedy dcery důležitější a kupodivu se chudým, společensky bezvýznamným rodičům rodilo více dcer. Přesný mechanizmus, jak k tomu dochází, není znám.
Je jasné, že o pohlaví dítěte rozhoduje sperma, ale jak se ukazuje, svou roli hraje i ochota matčina těla zárodek přijmout a donosit. Partnerčiny hormony mohou do značné míry vytvořit a ovlivnit prostředí tak, aby bylo vhodnější pro lidský zárodek určitého pohlaví.
Řada vědců je dnes přesvědčena, že o pohlaví dítěte rozhoduje jak otec, tak matka. Trivers-Willardova hypotéza, která byla postupně rozšířena, rovněž předpokládá, že má-li rodičovský pár nějaké významné rysy, které by měli zdědit spíše synové, je větší pravděpodobnost, že tento pár bude mít opravdu syny. Pokud naopak bude mít rodičovský pár dědičné vlastnosti vhodné pro dívky, velmi pravděpodobně bude na svět přivádět dcery.
Mozek a intelektuální zaměření
K těmto dědičným vlastnostem patří například mozkové schopnosti, a proto jsou pro pohlaví budoucího dítěte rovněž důležité. Inženýři, programátoři, matematici a různí vědci mají údajně větší šanci mít syny, zatímco ošetřovatelky, ale i různí sociální pracovníci, učitelé či kuchaři se mohu těšit na dcery. Dokazují to údajně i čísla. U inženýrů a matematiků je poměr narozených chlapců 140 na každých sto děvčat. U druhé skupiny je to naopak 149 děvčat na sto kluků.
Fyzická zdatnost a atraktivnost
Síla a silné tělo byly u mužů vždy evoluční výhodou. Dnes je dokázáno, že vysocí, pevně stavění rodiče mají rovněž větší šanci mít syny, zatímco nižší, útlejší rodiče mají spíše dcery. Univerzální pozitivní vlastností je fyzická atraktivnost, která je podle Triverse důležitější u žen než u mužů, a proto atraktivní, krásné páry mají údajně spíše dcery.
Promiskuita
Významnou roli v tom, zda to bude kluk, nebo děvče, hraje prý i sexuální promiskuita rodičů. Muži, pokud střídají partnerky, mohou mít obrovské množství dětí. Teoreticky může mít muž tisíce dětí, zatímco žena je v tomto směru omezena délkou těhotenství. Podle Triversových teorií promiskuitní pár bude mít pravděpodobně spíše syny než dcery. Podobných dědičných faktorů, které mají vliv na pohlaví dítěte, je podle Triverse mnohem více. Výzkum v tomto směru pokračuje.
Zdroj: 100+1
Kluk nebo holka
01.12.2009
O tom, zda přibude do rodiny chlapec, nebo děvče, rozhoduje překvapivě spousta faktorů. Celosvětově se na 100 dívek průměrně rodí 105 chlapců. Tento poměr lehce kolísá podle oblastí, různých okolností i samotných rodičovských párů.
