Velký zájem o elektřinu z obnovitelných zdrojů vyvolal horečnou stavební činnost, kterou vědci označují jako novou éru budování hydroelektráren.
Obnovitelné zdroje se v současnosti podílejí na světové výrobě elektřiny zhruba 20 %. Na energii z vodních elektráren přitom připadá kolem 80 % z tohoto množství. Očekávaný vznik 3 700 nových velkých vodních děl by mohlo současnou produkci zdvojnásobit na celkovou kapacitu 1 700 GW během příštích dvaceti let.
Velké množství budovaných nebo plánovaných hrází vzniká Jižní Americe, Jihovýchodní Asii a Africe, mnohdy v oblastech, které mají světovou důležitost pro sladkovodní biodiverzitu.
„Vodní elektrárny jsou součástí přechodu k obnovitelné energii, nicméně je důležité, aby nové vodní hráze nevytvořily nové problémy pro biodiverzitu, zejména kvůli fragmentaci a změnám v toku a usazování sedimentů na velkých řekách,“ vysvětluje Christiane Zarflová z týmu Leibnizova institutu sladkovodní ekologie (IGB).
Pokud by se všechny dnes naplánované vodní elektrárny skutečně postavily, světovou velmocí by sice zůstala Čína, nicméně její podíl na celkové výrobě elektřiny z energie vody by poklesl z dnešních 31 % na 25 %.
Největší počet nových vodních hrází v Jižní Americe by měl vzniknout v povodí řek Amazonky a La Plata. V Asii by nejvíce nových vodních děl mělo vzniknout na Ganze a Brahmaputře v Indii a Nepálu a také na Jang-c’-ťiang v Číně.
„Při budování nových hrází je důležité dodržovat systematický přístup, který zahrnuje jak ekologické, tak sociální a ekonomické dopady v rámci celého povodní konkrétní řeky,“ dodává Klement Tockner ředitel IGB.
Zdroj: Ekolist.cz
Konec neregulovaných řek? Svět čeká budování tisíců nových vodních elektráren
03.11.2014
Svět čeká obrovský boom budování vodních elektráren, především v rozvojových zemích. To by mohlo zdvojnásobit množství elektřiny vyráběné v hydroelektrárnách. Na druhé straně by počet velkých toků bez regulace poklesl o dvacet procent, což přinese další velké ohrožení sladkovodních druhů živočichů a rostlin, tvrdí zpráva berlínských vědců z Liebnitzova institutu.
