Říká se, že polopravda je horší než lež. Mnoho z nich se objevuje i v souvislosti s mlékem a mléčnými výrobky. Můžeme se dočíst, že konzumace mléka a mléčných výrobků vede k obezitě a může také poškodit v podstatě všechny naše tělní soustavy. Argumentuje se, že největší četnost lidí s nadváhou či s obezitou je v nejvyspělejších zemích, kde se konzumuje nejvíce mléka. Jenže toto tvrzení je velmi rozporuplné.
Konzumace mléka a nadváha?
„Zdaleka již neplatí, že obézní lidé žijí pouze ve vyspělých zemích Evropy a Ameriky. Vidíme doslova pandemii obezity, zvláště mezi mladými lidmi, ve většině rozvojových zemí světa,“ vysvětluje Jan Krejsek z Ústavu klinické imunologie a alergologie LF UK a FN v Hradci Králové, odborník projektu Bílé plus. „Nikdo nemůže zpochybnit skutečnost, že mléko a mléčné výrobky jsou nutričně i energeticky velmi bohaté. Musíme je tedy považovat za vydatné jídlo a tomu také přizpůsobit náš celkový jídelníček. Měl by tedy zahrnovat převahu potravy rostlinného původu, která je rozumně doplněna o živočišné bílkoviny a tuky. Přítomny by proto měly být i mléčné potraviny, a to pro své nenahraditelné nutriční parametry.“
S jistotou se dá tvrdit, že lidé s obezitou se do tohoto stavu rozhodně nedostali primárně konzumací mléka a mléčných výrobků. Jejich nadměrná hmotnost se odráží v jejich nezdravém životním stylu, v němž chybí dostatek pohybu a preference organismu prospěšných potravin, tedy zeleniny a ovoce.
Pití mléka a odvápňování kostí?
Ještě nedávno v medicíně zdůrazňovali negativní důsledky nadváhy pro tělo, především na oběhovou soustavu, a spojovali ji s aterosklerózou. Zvětšená tuková tkáň u obézních lidí byla vnímána jenom jako estetický problém, nebo jako něco, co pouze obtěžuje. Tyto představy jsou ale již překonány.
„Tuková tkáň obézních lidí, lokalizovaná v břišní dutině a játrech, vysílá prozánětlivé signály, kterými vzbuzuje poškozující zánět ve všech orgánech. Poškozuje tak slinivku za vzniku cukrovky, poškozuje játra a další metabolicky aktivní orgány za vzniku metabolického syndromu. Dále velmi výrazně ovlivňuje procesy probíhající v našich kostech. Zde zánětlivá reakce zesiluje vstřebávání kostní hmoty s výslednou osteoporózou,“ varuje pan profesor. „Neexistují žádné důkazy, že by pití mléka mohlo kostní hmotu negativně ovlivnit. Je to naopak, mléko v sobě obsahuje vápník, fosfor a další prvky spolu s vysoce kvalitními bílkovinami obsahujícími všechny esenciální aminokyseliny a také vitamín D. Těmito složkami je zajištěna průběžná obnova našich kostí.“
Mléko vs. průjmy a zácpy
Často si vybíráme potraviny, které nám chutnají. Až na výjimky většina chutných potravin v sobě neobsahuje dostatek rostlinných složek, které pozitivně ovlivňují trávení a střevní mikrobiotu. Tato strava spolu se sedavým zaměstnáním a nedostatkem pohybu způsobuje obtíže s vyprazdňováním, což vede k zácpě. Alternativní jedinci navíc varují naši populaci před produkty z mléka a tvrdí, že jsou příčinou jak průjmu, tak i zácpy. Tím se ale dopouští velkého omylu. Nerovnováhu organismu, která se projevuje problémy s trávením a vylučováním, mohou pozitivně ovlivnit právě zakysané mléčné výrobky.
„Ve fermentovaných produktech z mléka (např. v jogurtech, podmáslí aj.) jsou kromě velmi cenných nutričních látek přítomny také prospěšné mikroorganismy, které označujeme jako probiotické bakterie. Blahodárný vliv těchto mikrooganismů na trávení prokázalo velké množství vědeckých studií. V případě zácpy působí příznivě na střevní mikrobiotu, která je většinou narušena našimi špatnými stravovacími návyky. Paradoxně velmi výhodně působí probiotické mikroby i v opačné situaci, kdy trpíme průjmem,“ vysvětluje odborník.
Průjem má celou řadu příčin. Nejběžnější z nich jsou ovšem pozitivně ovlivněny probiotickými mikroorganismy, které jsou ve velkém počtu přítomny ve zkvašených mléčných výrobcích. Jejich význam je doložen ve vědeckých studiích a byl vizionářsky odhalen zakladatelem imunologie - Iljou Mečnikovem - před více než 100 lety.
Mléko a nedostatek železa či anémie?
Velmi populárním mýtem je tvrzení, že pití mléka způsobuje nedostatek železa a anemii. I to je pouze polopravda, protože mléko patří mezi mnohé složky naší stravy, ve kterých je množství železa skutečně relativně nízké.
„Kromě kojeneckého a batolecího věku, kdy jsou mléčné formule určené pro daný věk obohaceny o železo a kdy není doporučováno pití běžného mléka, musíme svůj jídelníček obohatit o potraviny, jež jsou na železo bohaté. Za případnou anemii tedy není na vině mléko, ale nenormální skladba jídelníčku, ve které nejsou zdroje železa,“ upřesňuje odborník.
Mléko a alergie či nesnášenlivost?
Často se stává, že lidé tyto dva pojmy zaměňují, nebo ztotožňují. Jenže nesnášenlivostí (intolerancí) mléka rozumíme sníženou aktivitu enzymu laktázy, který rozkládá mléčný cukr - laktózu. Lidé s nízkou aktivitou laktázy laktózu dostatečně nerozkládají, a to jim pak způsobuje problémy, jakými jsou nejčastěji nadýmání, bolest břicha či průjem. Takto je u nás postiženo méně než 5 % dospělých, ovšem jiné lidské populace (např. Asiati) ztrácí v dospělosti laktázovou aktivitu a mléko netolerují.
Vedle nesnášenlivosti mléka může být vzácně příčinou zdravotních obtíží vyvolaných konzumací mléka a mléčných výrobků alergie na složky mléka.
„Jedná se o imunopatologickou reakci, kdy některé protilátky reagují určitým způsobem s definovanými alergeny mléka. U alergických osob vyvolá vystavení se i pouhému stopovému množství alergenů okamžitou alergickou reakci. Postiženy mohou být všechny orgány těla. Klinické projevy, jako je svědění či otok, obvykle začínají v ústní dutině,“ pokračuje přední český alergolog.
Případy alergie na mléčnou bílkovinu jsou v naší populaci ještě vzácnější než případy intolerance. Nejčastěji se vyskytují v dětském věku (2 - 3 % tříletých dětí). Většina dětských pacientů však z těchto obtíží „vyroste“ a v dospělosti je u nás výskyt alergie na mléko odhadován na 0,1-0,5% populace.
Škodlivé látky v krmivu dojnic, přidaná voda a „konzervanty“ v mléce?
Bezpečnost potravin nejen z mikrobiálního původu, ale i s ohledem na další škodliviny, je prioritou politiky EU. V žádném případě neobstojí tvrzení, že se do mléka dojnic mohou dostávat škodlivé látky z jejich krmení. V potravinářských standardech je dále zákaz jakékoliv přidávání „éček“ či ředění mléka vodou.
„Je všeobecně známo, že v současné době Evropa prožívá až kritickou nadprodukci mléka. To umožňuje zpracovatelům mléka zvyšovat nároky na kvalitu mléčné suroviny. Žádný sedlák, který by neplnil tyto přísně sledované ukazatele kvality mléčné suroviny, mléko zpracovateli neprodá,“ dodává Jan Krejsek z Ústavu klinické imunologie a alergologie LF UK a FN v Hradci Králové, odborník projektu Bílé plus.
Autor: Šárka Podlenová
