Kosatka dravá, která si vysloužila poněkud nelichotivou přezdívku „velryba zabiják“, se počítá mezi oblíbené a divácky vděčné chovance mořských akvárií. V současnosti se v lidské péči podle údajů organizace OrcaHome nachází kolem šedesáti jedinců, přibližně dalších 100 000 kusů pak volně v oceánech. Z šesti desítek chovaných exemplářů jich polovina, respektive 29 kusů, žije v akváriích na území Spojených států amerických a ve Španělsku. Navzdory jinak bezproblémovému přístupu k potravě a své nesporné popularitě se právě tyto kosatky v zajetí rozhodně nemají lépe. Bolí je totiž zuby.
Kosatka dravá jich má 45-56, zhruba o délce 7,6 a průměru tří centimetrů. Tyto ostré hroty, uzpůsobené k lapání a porcování širokého spektra masité kořisti, jsou svou stavbou velmi podobné zubům lidským. A jistě si dokážete živě představit, nakolik dokáže vaši pohodu uzemnit jediný bolavý zub. „Co pak musí prožívat kosatky akváriích,“ říká profesor John Jett, bývalý trenér a ošetřovatel kosatek, který dnes přednáší na Stetson University na Floridě. „Prakticky každý z devětadvaceti exemplářů, které jsme prohlíželi, měl chrup v určitém stupni poškození. Zjistili jsme, že 65 % z nich trpělo středním až extrémním opotřebením chrupu.“
Jak k němu kosatky v lidské péči přišly? „Většinou je to důsledek okousávání betonových a ocelových povrchů chovných nádrží a přepouštěcích bran,“ vysvětluje Jett. Samotné poškození, které vede k fyzickému narušení struktury chrupu, je ale jen začátkem bolestivých potíží kosatek. „Přibližně 61 % z námi pozorovaných kosatek už bylo ´u zubaře´, přesněji, byla jim provedena tzv. modifikovaná pulpotomie,“ říká Jett. Co to obnáší? Vyvrtání zubu a odstranění měkké tkáně uvnitř. Tento zákrok sice v prvním kroku může odstranit zubní kaz, ale na rozdíl od podobného stomatologického výkonu u lidí už kosatky nezískají od svého zubaře novou výplň.
Spoluautorka studie dentistka Carolina Lochová z novozélandské univerzity v Otagu popisuje, co to obnáší. „Otevřený zub musí být pravidelně vymývám čistícími chemikáliemi, aby byl zbaven zbytků jídla a bakterií. Přesto jsou sekundární infekce velmi časté, navrtaný zub kosatek zůstává vstupní bránou pro bakterie. A jakmile je takto narušený zub vystaven tlaku, láme se.“ Na dně vodní nádrže a v čistících filtrech se prý pak často nachází spousta fragmentů zubů.
Své o tom ví i Jeff Ventre, veterinář, který dříve v mořských akváriích jako dentista kosatek pracoval. „Poškození chrupu je jedním z nejtragičtějších důsledků jejich chovu v zajetí. Nevede jen k vyšší nemocnosti a úmrtnosti, ale také k chronické terapii antibiotiky. Při ní jsou kosatkám denně podávány látky, které zbavují jejich tělo bakterií, ale tím trvale podlamují jejich imunitní systém.“ Připomíná tak osud kosatky jménem Kasatka, která letos v srpnu uhynula v akváriu Sea World v San Diegu.
Ventre spolu s kolegy shodně dodává, že kosatky ze zajetí s deformovaným chrupem se „dají jen stěží považovat za kandidáty na úplně vypuštění do oceánů“. Ty, které nestrávily život v zajetí, totiž takové obtíže se zuby nemají. „Když vezmete v potaz, jak velký zub kosatky je, a také to, že má podobný nervový systém jako my, musí být bolest, kterou prožívá, omračující,“ říká Lochová. Společně pak výzkumníci vidí v jimi provedeném dentálním průzkumu kosatek zásadní argument, který podtrhuje krutou zbytečnost praxe mořských akvárií.
Autor: Radomír Dohnal
Zdroj: Ekolist.cz
Kosatky v mořských akváriích trápí bolesti zubů
23.10.2017
Chrup kosatek dravých v mořských akváriích je v žalostném stavu. Dílem kvůli pobytu v uzavřených nádržích a bazénech, ale také kvůli drastické dentistické péči. Prakticky pak tato zvířata chovaná v zajetí nemají šanci na vypuštění do volného moře, protože by v něm už nedokázala přežít. Na základě průzkumu poloviny všech v zajetí chovaných kosatek to tvrdí tým novozélandských výzkumníků.
