Krabí putování

Suchozemští krabi (Gecarcoidea natalis) jsou symbolem Vánočního ostrova. Mají zářivě červenou, ale někdy také oranžovou či purpurovou barvu. Před dvaceti miliony let se dnešní Vánoční ostrov, který leží v Indickém oceánu, potopil a pod mořskou hladinou se pokryl korály. O deset milionů let později začal opačný proces. Ostrov se zvolna vynořoval v několika etapách.

Vánoční ostrov je zcela izolován v moři, a proto na něm lze nalézt endemické rostliny i endemickou faunu. V roce 1980 třiašedesát procent území včetně pobřežních vod bylo vyhlášeno národním parkem. Suchozemští červení krabi, kteří tu žijí, patří k endemickým živočichům. Znamená to, že je nelze najít nikde jinde na světě. Spolu s nimi je tu i dalších devatenáct druhů krabů.

Vědci se domnívají, že krab červený má svůj původ u kraba nachového, který je hojně rozšířen po celé jihovýchodní Asii. Zárodky kraba nachového odnesl pravděpodobně mořský proud až k Vánočnímu ostrovu a zdejší izolované podmínky daly vznik novému druhu — červenému krabu suchozemskému. Díky příhodným přírodním podmínkám a téměř nulovému počtu predátorů se krabí komunita na ostrově velmi rychle množila.

Původně mořští živočichové se přizpůsobili životu na souši a dýchají plícemi. Přesto se k moři vracejí vždy, když chtějí naklást vajíčka. Červení krabi z Vánočního ostrova se živí hlavně listy, květy, plody a semeny. Občas si dopřejí i drobné živočichy, například mrtvé kraby, ptáky či šneky. Mají v podstatě kulatý tvar, na délku měří kolem jedenácti centimetrů a samci jsou větší než samičky.

Pohled do minulosti
Jako první si suchozemských krabů na Vánočním ostrově všiml v roce 1887 biolog Charles W. Andrews. Po příchodu osadníků došlo na ostrově k podstatným změnám. Některá zvířata dopravená na Vánoční ostrov loďmi přistěhovalců vyhubila endemické krysy Rattus macleari, které byly úhlavními nepřáteli krabů a udržovaly jejich populaci pod kontrolou. Jestliže tedy v roce 1887 Andrews odhadoval počet krabů na tisíce, již ve čtyřicátých letech minulého století se krabi počítali na miliony. Naopak populaci krabů červených na Vánočním ostrově snížili téměř o třetinu mravenci rodu Anoplolepis, kteří byli na ostrov zavlečeni, a počátkem devadesátých let minulého století došlo k jejich populační expanzi. Podařilo se je zcela zlikvidovat granulemi z rybí moučky s příměsí insekticidu. Krabí populace se pak brzy vzpamatovala.

V období sucha si krabi vyhrabávají úkryty ve vlhké pralesní půdě, aby tak zabránili dehydrataci. Na Vánočním ostrově mají tito suchozemští krabi podobnou funkci jako jinde žížaly. První deště po období sucha je vylákají na povrch. Migrace pak začíná v listopadu, kdy na jižní polokouli přichází jaro. Následující tři měsíce více než sto milionů krabů zcela změní život na ostrově. Zvuk milionů krabích nohou mezi listy zní jako vytrvalý déšť. Míří k pláži.

Překonávají s udivující bravurou nejrůznější překážky. Jejich pochod završuje sestup do moře ze srázu vysokého sto devadesát metrů. Zdaleka ne všem krabům se podaří bezpečně do moře dojít. Mnoho jich končí na silnici pod koly automobilů. Ti, kteří přijdou cestou o nohu či klepeto, mají obrovskou schopnost regenerace. Rány se pokrývají blanou a asi za tři měsíce krabům naroste nová končetina nebo klepeto.

Rituál rozmnožování
Kolektivní kladení vajíček je u krabů spojeno s ubývající čtvrtí měsíce a spadá do období vysokého přílivu. Když dospělí jedinci dojdou k moři, vykoupou se ve slané vodě a pak zamíří do nejnižších terasovitých svahů na pobřeží. Tam samečkové vyhrabávají podzemní nory a bojují se soupeři na život a na smrt o samičky. Když páření skončí, zůstávají samičky v norách po celých čtrnáct dní, během nichž vajíčka zrají.

Přibližně po čtrnácti dnech překonávají samičky obtížené vajíčky stodevadesátimetrový sráz vedoucí na pláž. Tam využijí přílivu a nakladou vajíčka do vln. Zvednou klepeta nahoru, třesou tělem a stahy bříška každá z krabích samiček vypudí asi sto tisíc vajíček. Když se na obzoru objeví slunce, pláž je opět prázdná. Krabi putují zpět do vnitrozemí.
Po nakladení vajíček se moře mění v tmavě hnědou polévku bohatou na proteiny. Tehdy se v potravinovém řetězci mořského ekosystému Vánočního ostrova objevují další dva živočichové – rejnok obrovský a žralok velrybí, kteří se krmí vajíčky i plůdky krabů.

Nezodpovězené otázky
Než se malí vylíhlí krabi odváží vydat na cestu do vnitrozemí, sdružují se do velkých houfů podél pobřeží. Přibližně v polovině ledna se vydávají na cestu. Biologové sledují pečlivě jejich migraci a umísťují na silnice upozornění o zákazu vjezdu. Silnice se v tu dobu změní v červenou řeku krabích těl. Obyvatelé ostrova se snaží mladým krabům pomáhat a často je přes nebezpečné úseky přenášejí v koších a kbelících do blízkého pralesa. Tam mladí krabi záhadně zmizí a nikdo neví, co se s nimi děje. Vynoří se až za tři roky a cyklus se opakuje. Pouť krabů se podobá tahu lososů nebo migraci mořských želv, kdy se tito zástupci fauny vracejí pářit na místo svého zrození.

Výsledky výzkumů
Podle vědců tuto migraci krabů spouští zřejmě vysoký obsah cukru v krvi krabů. Náročný pochod k moři vyžaduje speciální fyziologické změny. Nejnovější studie svědčí o tom, že v pozadí náročné migrace je hyperglykemický krabí hormon (crustacean hyperglycemic hormone, CHH), který v organizmu krabů zvýší v určitém období velmi podstatně hladinu krevních cukrů. Dokázali to biologové z Bristolské univerzity. Zjistili, že hladina tohoto hormonu u krabů se před začátkem sezony dešťů zvyšuje a v následujícím období sucha opět klesá. Hormon se rozkládá na zásobní polysacharid glykogen a glukózu, a tak poskytuje krabům obrazně řečeno palivo potřebné k namáhavému výkonu.

Nezodpovězenou otázkou zůstává, zda k zahájení migrace stačí jen vzestup hladiny hormonu a tím i krevního cukru, nebo jestli do hry vstupují ještě další dosud neznámé faktory.

**********

Vánoční ostrov (anglicky Christmas Island)
Ostrov v Indickém oceánu jižně od indonéského ostrova Jáva, od kterého je vzdušnou čarou vzdálen pouhých 50 kilometrů. Patří Austrálii jako jedno ze šesti zámořských teritorií. Od australského Perthu je Vánoční ostrov vzdálen téměř 3000 kilometrů.
Rozloha: 135 km2
Počet obyvatel: 3500
Administrativní středisko: Flying Fish Cove
Osidlování: objeven byl o Vánocích 24. prosince 1643 španělskými mořeplavci. Proto byl nazván Vánoční ostrov.
V letech 1888 až 1958 byl britskou kolonií, pak pod správou Austrálie.
Zajímavosti: 63 procent ostrova zabírá národní park. Na ostrově je řada endemických druhů flóry i fauny.

Suchozemský krab
(Gecarcoidea natalis)
Kmen: členovci (nejpočetnější živočišný kmen na této planetě, odhaduje se, že má na 30 milionů druhů)
Třída: rakovci
Nadřád: velkokrunýřovci
Řád: desetinožci
Podřád: lezoucí
Patří k němu největší druhy korýšů: langusty, raci, humři, krabi.


Zdroj: 100+1