Kristus znovu ukřižovaný na divadelních prknech

Řecké pašije komponoval Bohuslav Martinů na základě románu "Kristus znovu ukřižovaný" spisovatele Nikose Kazantzakise. Jejich detailní spolupráce nad původním anglickým libretem je dobře známá díky rozsáhlé korespondenci. U nás se druhá verze opery zpívala v zažitém českém překladu Evy Bezděkové. Současné vedení divadla požádalo muzikologa Aleše Březinu o vypracování nového překladu, který se opírá o rozdílné společenské uspořádání a zdůrazňuje typické opakování slov. Z podobné pozice vychází také kostýmní návrhy Terezy Šímové. Propastné rozdíly mezi bohatstvím dvou vesnic jsou patrné na první pohled. Oblečení apoštolů se mi zdá přece jen trošku přestřelené, stejně jako některé křiklavé americké motivy. Scénograf Daniel Dvořák upřednostnil jakési jednotné dějiště nedostavěného kostela, kde se odehrává příběh pod režijním dohledem Jiřího Nekvasila. Hudebního nastudování se ujal světoznámý dirigent Jiří Bělohlávek.

Málokdy se podaří, aby se časové zasazení příběhu shodovalo s realitou. Jestliže k této souhře dojde, stane se představení navýsost aktuálním a naprosto neopakovatelným...

V malé řecké vesnici Lykovrisi se slaví velikonoční neděle. Kněz Grigoris podle tradice vyhlašuje představitele příštích pašijových her. Mezi místními obyvateli už byl vybrán reprezentant Jakuba, Petra a Jana, dokonce i nepopulární Jidáš. Koželuh Panait se dušuje, že on by přece Krista nikdy nezradil. Vesnické prostitutce Kateřině připadla role Máří Magdalény. Ovčák Manolios je poctěn úlohou Krista, před níž pociťuje obrovskou bázeň. Do vesnice vpadnou uprchlíci, kteří byli vyhnáni Turky ze svého domova. V čele s knězem Fotisem prosí o pomoc, neboť umírají hlady. Grigoris se snaží přesvědčit vesnici, že chudáci jsou nakaženi cholerou, čímž vzbudí paniku. Manolios a Kateřina se jim přesto snaží pomoci. Navrhnou zuboženým lidem, aby se usídlili na nehostinné hoře.

Vysoko na Sarakině se buduje za lopotného úsilí nová vesnice. Do základů jsou pohřbeny kosti předků společně se stařičkým mužem. Celé to dojemné snažení pozoruje Janakos, obchodník a představitel Petra, který se vyzpovídá ze zlých úmyslů knězi Fotisovi. Poté se vrací s úlevou zpátky domů.

Ovčáka trápí zlé sny - mimochodem v představení dost nadsazeně zobrazené. Zoufale prosí Kateřinu, aby na něj nemyslela a aby se ho nesnažila svést ze správné cesty. Výrazná duchovní proměna, kterou prošel Manolios a jeho přátelé se vůbec nelíbí představenstvu obce. Tuto nenávist ještě podpoří jeho kázání, které nabádá k soucitu s trpícími bližními.

Svatba Lenio a Nikolia je v plném proudu. Slavnost překvapivě přeruší kněz Grigoris. Nesmlouvavě pronese ortel nad Manoliem, který je od této chvíle vyobcován z církve. Nikdo mu nesmí být nápomocen. Na jeho stranu se přesto postaví představitelé pašijových her. Nic nedokáže zabránit závěrečnému podobenství. Panait zabíjí Manolia - neboli - Jidáš zabíjí Krista. Hlad opět přivál uprchlíky do vesnice. Zde nalézají mrtvé Manoliovo tělo a společně s Kateřinou nad ním truchlí. Poté se vydávají na další zoufalou cestu…

Závěrečná scéna v režii Jiřího Nekvasila vrcholí vzkříšením Krista, který následuje chudáky a opouští bohaté zaslepence. Příběh se jakoby uzavírá, ale přesto pokračuje. Zanechává citelné stopy na duši diváka ještě dlouho po zavření opony.

Inscenace je náročná na velké množství účinkujících - včetně dětí. Vlastní sbor opery Národního divadla doplňují členové Pražského komorního sboru. Řecké pašije nebývají standardně na repertoáru, proto většina sólistů v této opeře debutovala.

Na druhé premiéře 15. dubna 2006 ohromil především oduševnělý projev Valentina Prolata, představitele Krista. Kněze Fotise ztvárnil přesvědčivě barytonista Martin Bárta. Nezapadla ani kraťounká rolička umírající uprchlice v podání Marie Fajtové.

Hodnotit Řecké pašije je skoro nemožné. Názor si musí udělat každý sám, neboť rozhodující je individuální vnitřní prožitek. Zbývá už jen podotknout, že představení provází hrobové ticho a hluboké rozjímání…



Obsazení:

Kněz Grigoris: Luděk Vele / Oleg Korotkov
Patriarcheas: Aleš Hendrych / Jiří Kalendovský
Ladas: Václav Knop
Michelis: Pavel Černoch / Antonín Valenta
Kostandis: František Zahradníček / Zdeněk Harvánek
Yannakos: Jan Vacík / Jaroslav Březina
Manolios: Tomáš Černý / Valentin Prolat
Andonis: Jan Markvart / Antonín Valenta
Nikolio: Aleš Briscein / Václav Lemberk
Vdova Kateřina: Maida Hundeling / Jitka Svobodová
Lenio: Petra Nôtová / Iveta Jiříková
Stařena: Lenka Šmídová / Karla Bytnarová
Kněz Fotis: Roman Janál / Martin Bárta
Despinio: Hana Jonášová / Marie Fajtová
Stařec: Miloslav Podskalský / Pavel Červinka
Panait: Jaroslav Březina / Vladimír Doležal



Nejbližší reprízy: 22.5. a 7.6.2006 vždy na scéně pražského Národního divadla