Kryoterapie, neboli léčba chladem, je moderní a efektivnější alternativou ledových obkladů či noření se do studené vody. Její počátek se datuje do roku 1978, kdy se v Japonsku začala používat k léčbě revmatické artritidy. „Při kryoterapii lidé na zhruba 3 minuty vstupují do kryokomory, která je ochlazovaná tekutým dusíkem. Teplota lidské kůže při pobytu v kryokomoře klesá na 2 až 10 °C, ovšem tělesná teplota se nemění, a tedy nehrozí žádné nebezpečí,“ vysvětluje ředitel Aqualandu Moravia Petr Pavlacký. Právě v jihomoravském akvaparku mohou lidé kryoterapii využít.
Pobyt v extrémním chladu působí analgeticky a tvořící se hormony adrenalin a kortizol účinkují antistresově. Buňky se chladem smršťují a tuk je z nich vytlačen. Extrémní chlad v komoře v lidském těle okamžitě spustí reakci, při níž organismus začne rychle produkovat mnoho prospěšných látek: adrenalin, kortikoidy, noradrenalin, endorfiny a u mužů i testosteron. Aby se tělesná teplota udržela, krev se centralizuje k důležitým orgánům a obohacuje se o kyslík, enzymy a živiny.
Po odchodu z kryokomory se obohacená krev rychle vrací zpět do končetin i k povrchu těla a dostavuje se pocit tepla a lehkého svrbění. Mezi sportovci je kryoterapie velmi populární zejména díky tomu, že pomáhá rychlé regeneraci svalů, účinná je ovšem i při svalové nebo kloubové bolesti, při kožních obtížích, pro urychlení hojení pooperačních ran, ale třeba i při astmatu. Uvolněné endorfiny zase zlepšují náladu, odbourávají stres a navozují celkový pocit tělesné síly a duševní pohody. Pobyt v kryokomoře dokonce pomáhá i esteticky, kupříkladu je prospěšný při boji s celulitidou – chlad smršťuje buňky a vytlačuje z nich nashromážděný tuk. Pro dlouhodobé výsledky se však doporučuje nejméně 6 až 10 návštěv kryokomory v co nejkratším intervalu, nejlépe denně.
Terapii chladem provozovali už v antickém Římě
Chladová terapie však není žádnou novinkou, lidmi byla využívána již v hluboké historii. Princip pokládání ledu a studených obkladů na poranění se využíval již v antickém Římě či starém Egyptě. Ledové celotělové zábaly úspěšně propagoval v 19. století také proslulý léčitel Vincenz Priessnitz z Jesenicka. Přesto existují lidé, pro které se jinak všestranná kryoterapie nehodí. Jsou to zejména jedinci, kteří jsou pod vlivem alkoholu či drog, osoby trpící klaustrofobií, těžkou alergií na chlad, extrémně vysokým nebo neléčeným krevním tlakem, lidé s akutním onemocněním srdce nebo ti, kteří v posledním půl roce prodělali závažnou chorobu. Ačkoli se nikdy neprokázalo, že by terapie byla nevhodná pro těhotné ženy, přesto ji z důvodu maximální opatrnosti a prevence lékaři gravidním ženám od 3. měsíce těhotenství nedoporučují.
Zdroj: tz, redakčně upraveno
