Le-Parkour, tedy volně přeloženo - umění pohybu - je celkem mladý adrenalinový sport. Vznikl ve Francii a založil ho jistý David Belle. Je to kombinace horolezectví, bojových umění, akrobacie a gymnastiky a taky streetových sportů. Jde v něm o to, aby člověk bez jakýchkoli pomůcek, překonal velké překážky co možná nejplynuleji a nejstylověji. Parkouristi přitom používají nejrůznější triky jako vruty, salta nebo přemety. Skáče se z čehokoli, na cokoli a přes cokoli. Jako překážky slouží samo město. Začíná se na zídkách, zábradlích nebo schodech. Zkušení parkouristi pak dokáží během chvilky vyskákat až na střechu několikapatrové budovy, odtamtud přeskočit na sousední dům, dát si stylové salto přes záda, dopadnout na menší garáž pod domem, potom udělat pár vrutů přes rameno, dopadnout dolů do trávy, stočit to do několika kotoulů a může se běžet dál. Pořád v pohybu, bez zastavení. Určitě jste viděli nějaké filmy s Jackie Chanem. Ten měl ale desítky pokusů a tým specialistů a záchranářů. Parkourista má jen jeden pokus a pár svých kamarádů z města.
Tento sport rozvíjí jak fyzickou, tak psychickou kondici. Jde o to, překonat vlastní strach, ale také je důležité určit si své vlastní hranice. Člověk se naučí ovládat schopnost koncentrace, koordinace pohybu vlastního těla a sebeovládání. Jednou z hlavních předností tohoto sportu je, že k jeho provozování nepotřebujete žádné drahé pomůcky. Stačí jen dobré běžecké boty, popřípadě chrániče loktů a kolen. Říká se, že parkouristou může být každý. Jde jen o to, stanovit si své možnosti a hranice, mít radost z čistého a nevázaného pohybu. Tam, kde ostatní vidí překážku, parkourista vidí cestu. Jde o životní filozofii a životní styl.
Každý, kdo by chtěl s tímto sportem začít, by si měl uvědomit, jaké jsou jeho fyzické a psychické možnosti. Než se vyrazí do ulic a i potom, je dobré trénovat na klasickém gymnastickém nářadí (švédská bedna, koza, bradla, hrazda). Nejdůležitější je dbát na svou bezpečnost. Trénuje se jen ve skupinách, nejlépe pod dohledem zkušených sportovců. Le Parkour nemá být extrémní sport. Ten z něj dělají lidé, kteří přeceňují svoje síly a možnosti. Není o extrémních skocích nebo měření sil s jinými lidmi. Všechno musí být předem naplánované a promyšlené. Nikdy byste neměli začínat bez důkladného rozcvičení nebo, nedej Bože, v alkoholovém podroušení. Riziko úrazu se musí minimalizovat, na co možná nejmenší. Základní pravidlo zní: „nikdy neztrácet respekt!“
Pokud vás tento sport nadchnul, stačí si zabrouzdat na internetu. Existují specializované stránky se spoustou návodů, rad a video záznamů. Samozřejmě převážně zahraničních, nejlépe přímo francouzských. Ale i na českém webu najdete několik adres, kde se lze dozvědět víc, seznámit se s lidmi, kteří tento sport už nějakou dobu provozují, získat kontakty na lidi ve svém městě. Takže až vám příště máma řekne: „skoč do obchodu,“ můžete to vzít doslova.
Le-Parkour – lidské opice v centru města
31.07.2006
Představte si, že jdete po ulici a najednou vám nad hlavou prosviští člověk, dopadne na zábradlí vedle vás, odrazí se od betonové zídky, vyhoupne se na balkon, odtud na střechu a zmizí. Nejde o zloděje ani o Spidermana. Nejspíš jste viděli člověka, který se věnuje mladému pouličnímu sportu Le-Parkour.
Autor: Tomáš Pchálek