Někdy těmto metodám musí přijít na pomoc i tzv. katetrizační ablace. A právě ji vědci z Kalifornské univerzity poněkud vylepšili. Umožňuje nyní přesněji lokalizovat určitou srdeční oblast a účinněji tak zabránit vzniku komorových arytmií.
Katétr z třísla až do srdce
Při katetrizační ablaci se přes žíly v třísle či na krku zavede katétr až do srdce. Pomocí tzv. elektrofyziologického vyšetření se lokalizuje místo, které se podílí na vzniku arytmie nebo jejím udržování, a pomocí vysokofrekvenčního elektrického proudu se toto místo spálí. Poté by již v tomto místě neměla vznikat žádná samovolná elektrická aktivita. Ablace se většinou provádí na vnitřní straně srdce. 15–30 % komorových arytmií ale vzniká na srdečním povrchu. V takovém případě se ablace na srdci provádí přes katétr zavedený k srdci přímo pod některým žebrem. To je ale velmi obtížné u pacientů, kteří už byli na srdci několikrát operováni. Jejich hrudník je totiž plný jizev a srůstů.
Když se zkříží miniinvazivní chirurgie a katetrizační metoda
Kardiologové ve spolupráci s chirurgy proto vytvořili hybridní metodu, při níž se kombinuje katetrizační ablace s technikami minimálně invazivní chirurgie. Své zkušenosti s léčbou u čtrnácti vysoce rizikových pacientů s komorovými arytmiemi popisují v časopisu Heart Rhythm z listopadu 2010. Lékaři nejprve potřebovali získat co nejpřesnější elektrickou mapu srdce k provedení ablace u pacientů, u nichž je velmi obtížné se k srdci dostat přístupem pod žebrem. Použili proto miniinvazivní chirurgickou techniku, při které si vytvořili malé okénko v hrudní stěně tak, aby skrz něj měli co nejlepší přístup k srdci. Právě díky možnosti lépe vidět samotné srdce, cévy i zjizvenou tkáň mohli efektivněji provést i samotnou ablaci.
Tato hybridní metoda by podle lékařů z Kalifornské univerzity mohla být pro vysoce rizikové pacienty s nebezpečnými arytmiemi způsob, jak se vyhnout otevřené srdeční operaci.
Zdroj: Kardiochirurgie.cz
