Ortofotomapa je pouze jeden z produktů
Ortofotomapa, tedy fotografie zemského povrchu, která je ovšem umístěna do souřadnicového systému, má přesné měřítko a orientaci ke světovým stranám, je pouze jedním z výsledků leteckého snímkování. „Dat, jež kamery v letadle mohou pořizovat, je několikanásobně více, což možnosti leteckého snímkování výrazně rozšiřuje. Velkoformátové digitální kamery například pořizují snímky také v infračerveném spektru či hyperspektrální snímky. Z nich je pak možné vytvořit specializované mapy vegetace, termovizní mapy, povodňové mapy či modely terénu,“ popisuje široké možnosti technologie leteckého snímkování Drahomíra Zedníčková, výkonná ředitelka společnosti TopGis, která se zabývá geoinformatikou.
Letecké snímkování pro mapy je velmi náročné na počasí
Zatímco běžná letadla mohou létat za téměř každého počasí, snímkování vyžaduje dokonale bezmračnou oblohu. Snímkování může probíhat také jen v určité denní hodiny, kdy ještě na zemi nejsou příliš patrné stíny. Zatímco na běžné fotografii krajiny vykouzlí ranní či podvečerní stíny pěkné efekty, při leteckém snímkování jsou na obtíž. Deštivé a nestálé počasí nemají odborníci na letecké snímkování rádi. Naopak díky loňským letním vedrům s vysokým podílem slunečných dnů se podařilo nasnímkovat větší část povrchu České republiky, než bývá obvyklé.
Letadlo je vybaveno několika kamerami, začíná se snímat i z dronů
Velkoformátová kamera pro letecké snímkování je necelých sedmdesát kilogramů těžké zařízení s osmi objektivy. Kamera produkuje fotografie o velikosti 23 010 × 14 790 pixelů. Každý snímek představuje 260 megapixelů a 842 megabytů dat. Snímky mohou mít rozlišení až 3 cm na jeden pixel, běžně se však fotografuje s rozlišením 12,5 cm/pixel nebo 5cm/pixel. Po nasnímání kvalitním pětikamerovým systémem je možné pořizovat také 3D zobrazení v mapách. Pro snímkování menších rozloh a konkrétních objektů či pozemků se stále častěji využívají také drony. Mají levnější provoz, ale vzhledem k omezené nosnosti a doletu je jejich účinnost stále nízká.
Snímky mohou sloužit k výzkumům historie krajiny
Letecké snímkování se uplatňuje také v archeologickém a kulturně-historickém výzkumu. Letecké snímkování doplněné o laserové měření může například poskytnout přesnou představu o reliéfu terénu v zalesněné nebo zarostlé krajině. Snadno lze tak identifikovat třeba stále využívané nebo i zaniklé stezky a zbytky lidského osídlení. A to i tehdy, jsou-li ukryty pod lesním porostem.
Snímkování odhalí nemocné stromy nebo nelegální těžbu v lese
Snímky v infračerveném spektru mohou velmi dobře odhalit třeba nemocné stromy v parcích a v městské zástavbě. Ačkoli strom na běžné fotografii může vypadat jako zdravý, infračervený snímek odhalí rychleji úbytek chlorofylu a cílená prohlídka stromu dendrologem se již realizuje na vybraných stromech. Včas pokácený strom může ochránit lidské životy, letecké tipování nemocných stromů šetří peníze. Ve prospěch majitelů lesů lze využít zpracovaných časových řad leteckých snímků. Odborná firma umí identifikovat nejen větší mýtiny, ale dokonce i jednotlivé úbytky velkých stromů, vyčíslit a podrobně lokalizovat objem těžby.
Česká republika je kompletně vyfotografována jednou za dva roky
Fotografování zemského povrchu z letadla a následné technické zpracování snímků je technologicky náročný proces. Česká republika se však může pochlubit velmi dobrou databází nasnímaných dat, jejichž část, ortofotomapu a panoramatické snímky, si můžete prohlédnout v mapové aplikaci portálu Mapy.cz. „Letecké snímky se obnovují vždy s roční periodou, přičemž každý rok fotografujeme polovinu území České republiky. Lidé tedy na webu mohou vidět velice aktuální snímky terénu celé České republiky. Pro odborné zájemce pak provozujeme specializovaný portál, kde je v ortofotomapě umožněno přesné měření a prohlížení vrstev katastru nemovitostí, map technických sítí, územních plánů či libovolných vlastních vrstev,“ uzavřela Drahomíra Zedníčková.
Zdroj: tz, redakčně upraveno
