Když se bouřka blíží…
Podle odborné definice je bouřka „souborem elektrických, optických a akustických jevů vzniklých mezi oblaky druhu cumulonimbus navzájem nebo mezi těmito oblaky a zemí; bývá doprovázena dalšími meteorologickými jevy, např. vydatnými přeháňkami, silnými nárazy větru apod.“.
Že se bouřka blíží, poznáme jednak na typických mracích, z předpovědi odborníků, ale např. i na chování zvířat, která se bojí, jsou neklidná, hledají úkryt a schovávají se. Letní bouřky ale mají i svá zvláštní specifika. Mohou totiž přijít náhle, doslova jako blesk z čistého nebe, nebo jim naopak předchází dlouhé období dusna.
Co dělat, když nás bouřka překvapí…
Během bouřky nevycházejte zbytečně ven a raději si neplánujte výlety, pokud předpověď hlásí výskyt bouřek. Pokud se v době bouřky nacházíte venku, schovejte se. Bezpečný úkryt před bleskem poskytují budovy, v přírodě se můžete bezpečně schovat v hustém lese a háji, nižším porostu nebo úzkém údolí.
Největší nebezpečí zásahu bleskem hrozí při pobytu v otevřeném terénu a na vyvýšených místech, v bezprostřední blízkosti železných konstrukcí (sloupy elektrického vedení), vysokých osamocených stromů nebo vodních ploch. Nikdy se za bouřky neopírejte o zeď či skalní stěnu. Velké nebezpečí hrozí také při koupání, windsurfingu, plavbě v loďce, příliš bezpečné není ani telefonování či práce s elektrickými a plynovými spotřebiči. Při pobytu v přírodě během bouřky neutíkejte ani se neschovávejte pod osamocenými stromy, v obou případech by vás blesk mohl zasáhnout.
Když blesk zasáhne
Rozsah zranění a následků způsobených bleskovým proudem záleží především na tom, kam byl člověk zasažen a kudy prošel proud tělem nebo po jeho povrchu. Zřetelná popálená místa vznikají na kůži v místech vstupu a výstupu proudu. Někdy ale mohou popáleniny úplně scházet. Nejnebezpečnější je ale ochrnutí spojené se zástavou dechu, rozkmitáním srdce a ztrátou jeho rytmu nebo poškození mozku a centrálního nervového systému v důsledku průchodu proudu mozkem. Druhotně navíc může dojít k poraněním a zlomeninám po pádech v důsledku selhání svalů.
První pomoc
Protože se obvykle nestává, že by blesk udeřil dvakrát do stejného místa, a protože výboj netrvá déle než 1–2 vteřiny, není okamžitá pomoc postiženému pro zachránce nebezpečná. Okamžitá první pomoc na místě může zachránit život, protože zástava srdeční činnosti a dechu vede ke zhroucení krevního oběhu. Jinak již po 3–4 minutách přerušení zásobování mozku kyslíkem nastává jeho trvalé poškození.
První minuty rozhodnou
Je-li podezření na zástavu srdeční činnosti, je třeba ihned zahájit oživovací pokusy. Postiženého položte na záda, zakloňte mu hlavu a předsuňte bradu. Pokud je to nutné, uvolněte dýchací cesty. Pak neprodleně začněte s umělým dýcháním a nepřímou masáží srdce. V oživování pokračujte bez přestání, dokud nepřijde pomoc, pak i během transportu postiženého, pokud vás někdo nevystřídá, a to až do doby, dokud postižený nezačne dýchat sám nebo lékař definitivně nekonstatuje smrt. Pokud zjistíte zástavu dechu, ale srdeční tep je na krční tepně hmatatelný, provádějte pouze umělé dýchání. Nezapomeňte ale tep neustále kontrolovat.
Pokud je tep hmatatelný a dýchání dostatečné, můžete pokrýt případné spáleniny sterilním obvazem. Zlomené končetiny nenapravujte. V každém případě přivolejte lékařskou pomoc a pamatujte, že dokonalé zvládnutí první pomoci může zachránit život!
Zdroj: Kardiochirurgie.cz
Letní bouřky ohrožují srdce
15.07.2009
Léto s sebou přináší nejenom příjemné slunečné dny, ale někdy také nečekaně překvapivé zážitky, jako jsou letní bouřky. Zatímco pro zdravého člověka to může být zpestření horkých dnů, pro kardiaka střídání počasí taková zábava nejspíše nebude. A víte vůbec, jak se v bouřce chovat?
