Letní palác u Pekingu

Letní palác je mistrovským dílem čínské krajinářské a zahradní architektury s řadou paláců, pavilonů, chrámů, altánů, mostů a s rozsáhlými vodními plochami, které tvoří dokonalý soulad s okolní krajinou. Byl vybudován v kopcovitém terénu na Hoře dlouhého života pro čínské císaře, kteří tam v kouzelném prostředí zeleně hledali útočiště před vedry hlavního města. Panovníci tam přijížděli obvykle 5. května a do paláců Zakázaného města v Pekingu se vraceli 9. září.

I dnes je v areálu Letního paláce v létě teplota nižší průměrně o tři až pět stupňů Celsia než v okolí díky poloze v zeleni a uprostřed vod, které tvoří tři čtvrtiny jeho plochy. Areál se rozkládá na severozápadním okraji čínské metropole.

Historie
Nápad postavit palác na Hoře dlouhého života měl už jeden z císařů z dynastie Sung ve dvanáctém století. Další panovníci ve výstavbě pokračovali a zvětšili i jezírko Kchun-ming. V letech 1751 až 1764 dal císař Čchien-lung z mandžuské dynastie Čching palácový komplex a zahrady přebudovat pro svou matku k šedesátinám a pojmenoval jej Zahrada čisté vody.

Během druhé opiové války zažil palác v roce 1860 útoky anglo-francouzských jednotek, po nichž nezůstal z celého areálu Letního paláce kámen na kameni. Cenné vázy a keramika byly rozbity, zdi počmárány, a co zbylo, vyhořelo do základů.

Císařská konkubína
Čtvrt století zůstal palác v troskách, až v roce 1888 císařova konkubína Cch’-si, která si vysloužila titul císařovna vdova, nechala celý areál obnovit. Tehdy dostal jméno, které má dodnes - Zahrada pěstěného souladu.

Na rekonstrukci a zvětšení Letního paláce použila prý tehdy Cch’-si třicet milionů stříbrných taelů z daní, které byly určeny na naléhavou a nutnou modernizaci čínského námořnictva. Jediná loď, která byla z těchto peněz postavena, je mramorová loď, která stojí u východního břehu jezera Kchun-ming. Uvnitř byla bohatě vyzdobena uměleckými předměty a zrcadly a Cch’-si tam se svými dvorními dámami s oblibou pila čaj, poslouchala zpěv či hru na loutnu nebo večeřela a pozorovala dvojí západ slunce, jednou za pahorky hor a druhý v odrazu na vodní hladině.

Císařova konkubína Cch’-si, která dala císaři Sien-fengovi (vládl 1851 až 1861) následníka trůnu, určovala celých padesát let osudy Číny. Její soukromé komnaty v Letním paláci byly v rezidenci nazvané Síň radosti a dlouhého věku na severním břehu jezera.

Nedaleko této rezidence je Zahrada ctnosti a harmonie s divadlem, které má tři jeviště vybudovaná jedno nad druhým. Čínská divadelní představení trvají často několik hodin a někdy i několik dní. Cch’-si je s nadšením sledovala.

Po smrti císaře v roce 1861 sesadila Cch’-si regenty svého malého syna a vládla za něj. Zemřel, když mu bylo osmnáct let. Cch’-si pak zajistila nástupnictví svému tříletému synovci Kuang-sü, za něhož opět vládla jako regentka. I když dospěl a převzal moc, Cch’-si, které se v té době už přezdívalo Starý Buddha, nepřestala ovlivňovat osudy největší říše světa, a to právě z Letního paláce, kde žila až do své smrti v roce 1908. Zemřela pouhé dva dny po císaři Kuang-sü.

Pak už následoval jen poslední člen mandžuské dynastie Süan-tchung, na západě známý jako Pchu-I. Sedmiletý císař byl donucen abdikovat v únoru 1912 a tak skončila éra čínských císařů. Od roku 1924 je Letní palác přístupný veřejnosti.

Budovy
Areál Letního paláce byl zničen i za boxerského povstání, ale už v roce 1902 se začalo s jeho obnovou. Ve stavbách, pagodách, síních a nejrůznějších altánech je na tři tisíce místností. K nejcennějším stavbám patří krytá promenáda dlouhá 728 metrů vyzdobená osmi tisíci malbami mytických a historických výjevů. Je to umělecká galerie pod širým nebem a vede podél břehu jezera Kchun-ming k už zmíněnému mramorovému člunu.

Zajímavým architektonickým dílem je i sedmnáctiobloukový most, který se klene přes část jezera. Je tu celá řada dalších mostů, jeden z nich údajně navrhovala sama Cch’-si spolu s jedním eunuchem. Připomíná prohnutý tygří hřbet nad hladinou.

Nejlepší výhled na celý zahradní komplex letního paláce je z pavilonu Buddhistické vůně vysokého jedenačtyřicet metrů. Nabízí pohled, který připomíná slavné čínské krajinomalby. Jezero s lotosovými květy, mosty a můstky, paláce a pagody zasazené nenásilně do okolní krajiny.


Zdroj: 100+1