„Snad se pracovní podmínky dělníků v Bangladéši po tak velké tragédii o něco zlepší. Obávám se ale, že se Bangladéš dostala do popředí zájmu světové veřejnosti jen na krátkou dobu a zanedlouho bude opět vše při starém“, komentuje situaci Landerson Santana, ředitel organizace ADRA Bangladéš.
„Nedávno jsem mluvil s jednou rodinou žijící v chudinském slumu v Dháce,“ říká Landerson Santana. „Pět lidí žije v malém pokojíku bez toalety a koupelny a platí měsíční nájem 1500 Taka (cca 380 Kč). Sedmnáctiletá dcera pracuje v jedné z textilních továren 14 hodin denně a vydělává jen 5 000 Taka – cca 1270 Kč měsíčně. Kvůli práci přestala ve svých osmi letech chodit do školy. Z jejího platu nyní žije pět členů rodiny. Aby si lidé udrželi zaměstnání, jsou ochotni pracovat i za strašných podmínek“, vysvětluje L. Santana.
Nízké mzdy jsou pro Bangladéš velkou konkurenční výhodou
Ve zříceném domě v Savaru sídlily tři společnosti šijící textil pro západní oděvní značky. V den tragédie donutili vedoucí pracovníci místních firem šiče a šičky nastoupit do práce, i když se ve zdi domu objevily praskliny. Bangladéš je druhým největším výrobcem oděvů na světě, přitom pracovní i bezpečnostní podmínky, ve kterých lidé v textilních podnicích pracují, jsou velmi špatné. Nadnárodní korporace, které v Bangladéši nechávají šít oděvy, se brání tím, že bezpečnostní a zdravotní standardy pro dělníky vyžadují ve smlouvách s dodavatelskými firmami a zároveň v továrnách provádí kontroly.
Bangladéšské firmy se však smlouvami a audity příliš netrápí. Dělníci a dělnice tráví v práci často více než 12 hodin denně, pracují 6 dní v týdnu, nemají nárok na dovolenou a jejich plat většinou nestačí pokrýt jejich náklady na živobytí. Nízké mzdy dělníků jsou pro Bangladéš největší konkurenční výhodou a důvodem, proč globální firmy svou výrobu do země přesouvají.
Tragédie v Savaru není ojedinělá, jedná se o třetí velkou nehodu za poslední tři roky. „V Bangladéši najdete více než 500 továrních domů s podobnými potížemi, jako nastaly v Savaru. Ze strany místních úřadů chybí jakákoliv regulace a snaha rychle situaci vyřešit, “ tvrdí L. Santana. Neštěstí donutilo zástupce vlády, Mezinárodní organizaci práce a vlastníky továren k diskuzi o bezpečnosti práce v továrnách. Akční plán, na kterém se během jednání dohodli, by měl bezpečnost dělníků zlepšit. Bangladéšské úřady v zemi zatím z bezpečnostních důvodů uzavřely 18 textilních továren.
Změny v Bangladéši nenastanou, pokud se nezlepší systém vzdělávání a postavení žen
V Bangladéši žije podle údajů UNICEFu z roku 2010 41% lidí pod hranicí chudoby, to znamená za méně než 1 dolar za den. Odhaduje se, že 5 milionů obyvatel Bangladéše bydlí v chudinských slumech. Číst a psát umí necelá polovina populace. „Naše problémy nemají rychlá řešení. V zemi nenastanou opravdové změny, dokud se nezlepší systém vzdělávání a postavení žen, “ dodává L. Santana, ředitel ADRA Bangladéš.
ADRA Česká republika a její program na podporu vzdělávání chudých dětí v Bangladéši BanglaKids se ve spolupráci s organizací ADRA Bangladéš chystá od června 2013 otevřít komunitní centrum v chudinském centru Čalantika v Dháce. Centrum poskytne základní vzdělání místním dětem a zároveň bude podporovat celé rodiny a místní komunity.
I vy se můžete začít aktivněji zajímat o to, jestli se výrobci vašeho oblíbeného oblečení chovají odpovědně! Více informací o chování nadnárodních firem v Asii a o kampaních proti špatným pracovním podmínkám v rozvojových zemích najdete na webových stránkách nevládní organizace Na Zemi.
Zdroj: tz ADRA.cz
