Dusičnany neboli nitráty jsou chemické sloučeniny, které mají široké využití – například jako hnojivo nebo aktivní složka výbušnin. Kromě jiného se nitráty používají v podobě léků na onemocnění zvané angina pectoris. Umějí totiž rozšířit krevní cévy.
Jak dopadli potkani na zelenině?
Provedená studie zjistila, že u potkanů, kterým byly podávány nitráty ve stravě, byly nižší hodnoty červených krvinek (které nesou kyslík) ve srovnání s kontrolní skupinou potkanů, kteří nitráty nedostávali. Tato skutečnost je spojena se snížením množství hormonu erytropoetinu, který reguluje tvorbu červených krvinek. Nadměrné množství červených krvinek (odborně polycytémie) může totiž způsobit vznik krevních sraženin, které vedou k závažným komplikacím, jako je třeba mrtvice.
Nejzajímavějším poznatkem, který studie přinesla, je fakt, že dusičnany optimalizují tvorbu erytropoetinu z jater a ledvin. A to tak, že se sníží hustota krve (tj. počet červených krvinek), ale bez narušení přívodu potřebného množství kyslíku.
Dusičnany ano, ale s rozumem
Studie se sice týkala potkanů, ale listová zelenina nepochybně patří i do našeho jídelníčku. Obsahuje řadu živin, u kterých se předpokládá, že pomáhají předcházet rakovině a srdečním onemocněním. Mezi zeleninu bohatou na dusičnany řadíme:
hlávkový salát,
řepu,
mrkev,
zelené fazolky,
špenát,
petržel,
zelí,
ředkvičky,
celer,
brukev zelnou.
Nic se však nemá přehánět – nadbytek dusičnanů může být jedovatý. Proto existují přísné limity pro koncentrace dusičnanů v pitné vodě, a to obzvláště pro kojence.
Hormon udržující rovnováhu
Erytropoetin je zodpovědný za regulaci červených krvinek u savců, čímž uspokojuje potřebu těla po kyslíku. V podmínkách velkého nedostatku kyslíku, například při některých vážných onemocněních nebo ve vysokých nadmořských výškách, se množství erytropoetinu zvyšuje. To stimuluje tvorbu červených krvinek, které pak přinášejí víc kyslíku. Zatímco červené krvinky jsou potřebné k dodávání dostatečného množství kyslíku, mohou také vést ke zvýšení hustoty krve. Tím se může zhoršit průtok krve a dojít ke vzniku krevní sraženiny. To vede k závažným komplikacím, jako je:
srdeční infarkt,
mrtvice,
plicní embolie (ucpání tepny přivádějící krev do plic).
Proto musí vzniknout rovnováha, aby se dosáhlo optimálního počtu červených krvinek a kyslíku v těle.
Zdroj: Srdce v kondici.cz
