S hloubkou 10 898 metrů se Mariánský příkop počítá mezi nejizolovanější a zatím prakticky nedosažitelné místo na světě. A byť se tu lidé nikdy neprocházeli, jejich odpadky se tu již nacházejí. První nález jednorázového igelitového sáčku tu byl zaznamenán už před dvaceti lety, v 20. května 1998. A zdaleka není jediný. Japonská výzkumná agentura JAMSTEC, která už třicet let spravuje databázi DsD (deep sea debris) hlubokomořského odpadu, tu eviduje 3425 dalších takových „zapomenutých“ předmětů.
Poklady lidské civilizace
Lidé z JAMSTEC je pečlivě monitorují a při ponorech průzkumných sond pořizují jejich video záznamy. Zajímá je, jaké povahy odpady vlastně jsou. Jakého jsou původu a zda se rozkládají. Celkem už realizovali přes 5100 takových ponorů, z nichž je patrné, že přes 90 % plastových odpadků z extrémních hloubek má svůj původ v těch nejobyčejnějších jednorázových sáčcích. Přibližně třetinu z nich pak spadá do kategorie makroplastů (tedy fragmentů větších než 5 milimetrů).
„Blíže k hladině plastové odpadky zabíjí velryby, otravují celé mořské ekosystémy, vytváří hladinové škraloupy odpadků a z ostrovních tropických rájů dělají ztělesněné noční můry. Nakonec skončí tady na dně,“ píší na svém webu JAMSTEC. Výzkum rozvrstvení plastových odpadků ve vodním sloupci je důležitý, protože napomáhá pochopení celkové dynamiky distribuce znečištění. Zatím se ukazuje, že k „zanoření“ odpadů do hloubek dochází spíše na volných mořích, daleko od osídleného pobřeží.
Problém tím není o nic menší, naopak. „Hlubokomořské příkopy byly po dlouhá léta považovány za krajně nehostinné prostředí k životu, za neosídlené území. Jenže na 17 % všech pořízených záznamů jsou k vidění i mořští živočichové.“ Mariánský příkop tedy není sterilní skládkou prostou života a odpady sem zvolna klesající narušují i tento dosud nedotčetý ekosystém.
Pohled do katalogu databáze DsD skutečně stojí za to. Je totiž velmi názornou ukázkou toho, co lidé přírodě činí a dává termínu hlubinná archeologie dočista jiný význam. Vzorky jsou tu roztříděny podle svého složení na plasty, gumu, kov, sklo, dřevo, tkaniny (a také na předměty neidentifikované nebo přírodního původu).
Dozvíte se, v jaké hloubce je daný artefakt lidské civilizace pohřben (můžete se podívat i na mapu) a především, o jaký předmět běžného užívání se konkrétně jedná. Možná tu naleznete i takové, které zatím máte doma. A možná vás to posune k zamyšlení, kam až se jednou mohou vaše odpadky dostat.
Autor: Radomír Dohnal, spolupracovník Ekolistu.cz
Zdroj: Ekolist.cz
