Takoví lidé bývají označováni za neurotiky. Zdá se ale, že nyní už existuje odpověď na to, proč někteří lidé tyto výrazné sklony k úzkostlivosti a pesimizmu mají a jiní ne.
Vědci zjistili, že existuje nepříliš výrazná, ale přece jen prokazatelná spojitost mezi úzkostnými rysy chování a genem, který řídí schopnost mozku využívat serotonin. Osoby, které mají poněkud zkrácenou variantu genu řídícího přenos serotoninu, se vyznačují vyšším stupněm negativních pocitů a myšlenek než lidé s relativně dlouhou formou tohoto genu. Serotonin je tkáňový hormon, takzvaný neurotransmiter, který přenáší signály z jedné mozkové buňky do druhé. Pomáhá sladit základní funkce, jako je jídlo, spánek, pohyb a ovlivňuje také náladu i myšlení. Transportérem tohoto hormonu je separátní molekula umožňující nervovým buňkám reagovat na serotonin, který je obklopuje. Podle vědců je vliv přenosového genu na chování lidí poměrně malý. Na sklonu k neurotičnosti se podílí pouhými čtyřmi procenty. Na to, že je jeden člověk nervózní a druhý klidný, má podle jejich názoru vliv ještě dalších devět až čtrnáct genů a nemalou roli hrají i vlivy prostředí.
Ukazuje se, že většina lidí, téměř sedmdesát procent, je obdařena méně účinnou variantou uvedeného genu. Nerovnoměrné rozložení genových struktur by mohlo být odrazem přirozeného výběru. Kdyby bývala část našich předků neměla v sobě právě velký díl úzkostné opatrnosti, patrně by nepřežila řadu nebezpečných setkání a hrozeb, ať už by šlo o leoparda, krajtu nebo násilnického souseda.
Zdroj: 100+1
Máte pořád z něčeho strach?
26.08.2008
Patříte k lidem, kteří ráno vstávají levou nohou? K lidem, kteří mají stále z něčeho strach, jsou podráždění, nespokojení sami se sebou, na minulost pohlížejí s lítostí, na přítomnost s podezřením a na budoucnost s obavami?
