Připravit studenty do praxe i reálnými zkušenostmi v oboru se snaží stále více českých vysokých škol. Absolventům přicházejícím do firem už totiž pouze akademické znalosti nestačí. Školy proto navazují spolupráci se specialisty i vrcholovými manažery a nabízejí studentům možnost ještě během studia čerpat ze zkušeností úspěšných a zajímavých lidí. Ti na ně dohlíží při výkonu konkrétních úkolů, ale zároveň s nimi konzultují i budoucí nasměrování a očekávání.
Na pražském Českém vysokém učení technickém (ČVUT) není mentoring žádnou novinkou. Program propojující studenty s profesionály nabízejí už přes deset let. „Student, takzvaný mentee, navštěvuje svého mentora ve firmě a provází ho při každodenní práci a aktivně se zapojuje do reálných projektů. Časový rozsah ani konkrétní obsah spolupráce není předem nijak určený či limitovaný,“ uvedla Ilona Prausová z Rektorátu ČVUT s tím, že jejich databáze obsahuje desítky mentorů ze středních podniků i nadnárodních korporací.
Brněnské Vysoké učení technické (VUT) zase využívá mentoring pro motivaci mladých dívek ke studiu technických oborů. Spolu se Sociologickým ústavem AV ČR proto spolupracuje na programu, ve kterém mentorky z jednotlivých fakult vedou nadějné uchazečky ze středních škol. Do stejného programu, který trvá necelý rok, je zapojena i Masarykova univerzita v Brně. Mentorky z jednotlivých fakult přibližují mladým ženám vědeckou kariéru. „VUT ještě navíc v rámci projektu FIT sluší dívkám nabízí možnosti mentoringu přímo na Fakultě informačních technologií VUT. Zde studentky z vyšších ročníků pomáhají prvačkám v prvních měsících studia,“ řekla mluvčí VUT Radana Kolčavová.
Mentoring prospívá i mentorům
Ačkoliv by se mohlo zdát, že je mentoring výhodný pouze pro studenty, podle personalistů z něj těží i samotní mentoři. „V technických oborech se často stává, že jsou zaměstnanci zaměřeni pouze na část procesu. Většinou ale mají mnohem rozsáhlejší znalosti a dovednosti. Právě díky mentoringu mají možnost předávat informace v mnohem širším kontextu, takže zabrání zapomenutí kdysi nabytých znalostí. Také předchází rutině, protože spolu se studentem často nahlíží na svou vlastní práci úplně novýma očima,“ upozornila Gabriela Kodenková ze společnosti Talentica, která se zaměřuje na nábor technických pracovníků.
Právě možnost vzájemného obohacení vítá i řada firem, které se do mentoringových programů zapojují. Jednou z nich je i společnost ZKL zabývající se výrobou valivých ložisek. „Je pro nás přínosem, že přichází někdo, kdo nezná celkový kontext a obvyklé postupy, které tu fungují. Není proto zatížený a může naše pracovníky inspirovat ke zcela novým myšlenkám a nápadům,“ vysvětlila jeden z důvodů zapojení do těchto programů personální ředitelka ZKL Lada Serreli. Zároveň je to podle ní i zajímavý zdroj potenciálních budoucích zaměstnanců. „Studenti mají během mentorování možnost zjistit, jak to tady funguje, poznat naše zaměstnance a firemní kulturu. My zase lépe poznáme, jací jsou, co je zajímá a co jim jde. Je tak následně mnohem jednodušší domluvit se na dlouhodobější spolupráci,“ dodala Serreli.
O aktivní absolventy, kteří už mají zkušenosti z praxe, je mezi firmami velký zájem. I proto řada z nich vymýšlí vlastní stáže a mentoringové programy. Mají tak možnost zajistit si a vychovat budoucí motivované a inovativní zaměstnance s dostatečným předstihem.
Zdroj: tz, redakčně upraveno
