Když se někdo zeptá, co je vlastně „parkour“, co odpovídáš?
Parkour je umění překonávání překážek. Představ si celé město jako překážkovou dráhu, tak ho vidíme my. Kde ostatní lidé vidí překážku v podobě zídky nebo zábradlí, tam my vidíme zajímavější a často kratší cestu. Za vším stojí filozofie zdokonalování sebe sama jak psychicky tak fyzicky. Buď silný, abys byl užitečný.
Hodně se mezi parkouristy mluví o překonávání vlastního strachu. Jde to vůbec zvládnout?
Jde to. Budováním svých schopností tréninkem a taky důvěry v ně. Každopádně strach se nesmí nikdy zahodit úplně, strach je pud, který nás drží na živu.
Jak vypadá trénink začátečníka?
Začátečník by měl hodně trénovat spíše obecné věci, jako je síla, vytrvalost a obratnost. Pak základní skoky a hlavně dopady. Zároveň velice pozvolna zvětšovat výšku a dálku. Nejde začít přímo trénovat velké skoky. Neméně důležité je získávat informace o myšlence parkouru. Číst články a názory a najít pro sebe smysl parkouru. Začátečníci tohle často podceňují, či úplně vynechávají.
Překonáváte různé překážky např. zdi, zábradlí, auta... poznají vůbec lidé, že jde pouze o jisté umění pohybu a ne o vandalismus? Myslíš, že se už obecně o parkouristech ví, nebo stále hodně lidí nemá vůbec tušení o co jde?
O parkouru se už trochu ví, ale nelze s tím počítat. Zkušenost s lidmi je různá. Základem je samozřejmě nic neničit. Rozlišit člověka, co trénuje přeskoky a další techniky, od někoho, kdo něco cíleně ničí, jde myslím snadno. Přes auta - kromě vlastních - samozřejmě neskáčeme.
Podle čeho se parkouristé poznají? Aby se lidé nebáli a s klidným svědomím si mohli říct, že nejste zloději ani lotři, ale parkouristé, kteří se chtějí jen pořádně rozhýbat?
Většinou máme sportovní oblečení. Často trénujeme jeden a ten samý pohyb dokola na stejném místě. A rozhodně před nikým neutíkáme a rádi vysvětlíme, co a proč děláme. Prostě lidé co trénují sport. Na druhou stranu ne každý, kdo venku skáče, je parkourista. Hodně lidí jen imituje pohyby viděné na videích, aniž by znali základy. Ti jsou ale nebezpeční jen sami sobě.
Máte nějaké speciální místo, kam chodíte?
Různé místa plná betonových překážek, jako třeba Vltavská, Vyšehrad nebo Černý most.
Co ty osobně, kolik let se tomuhle věnuješ? Zdolal jsi nějaké zajímavé překážky? Co se chystáš překonat?
Já trénuju přes dva roky. A zdolávám skutečně každodenně sám sebe – lenost, práci, školu, trénink. Na všechno se hodí parkourová filozofie. Teď se chystám na diplomku.
Více se o parkouru dozvíte na www.parkour.cz
Další článek o parkour na FiftyFifty.cz - Le-Parkour – lidské opice v centru města
Parkour je umění překonávání překážek. Představ si celé město jako překážkovou dráhu, tak ho vidíme my. Kde ostatní lidé vidí překážku v podobě zídky nebo zábradlí, tam my vidíme zajímavější a často kratší cestu. Za vším stojí filozofie zdokonalování sebe sama jak psychicky tak fyzicky. Buď silný, abys byl užitečný.
Hodně se mezi parkouristy mluví o překonávání vlastního strachu. Jde to vůbec zvládnout?
Jde to. Budováním svých schopností tréninkem a taky důvěry v ně. Každopádně strach se nesmí nikdy zahodit úplně, strach je pud, který nás drží na živu.
Jak vypadá trénink začátečníka?
Začátečník by měl hodně trénovat spíše obecné věci, jako je síla, vytrvalost a obratnost. Pak základní skoky a hlavně dopady. Zároveň velice pozvolna zvětšovat výšku a dálku. Nejde začít přímo trénovat velké skoky. Neméně důležité je získávat informace o myšlence parkouru. Číst články a názory a najít pro sebe smysl parkouru. Začátečníci tohle často podceňují, či úplně vynechávají.
Překonáváte různé překážky např. zdi, zábradlí, auta... poznají vůbec lidé, že jde pouze o jisté umění pohybu a ne o vandalismus? Myslíš, že se už obecně o parkouristech ví, nebo stále hodně lidí nemá vůbec tušení o co jde?
O parkouru se už trochu ví, ale nelze s tím počítat. Zkušenost s lidmi je různá. Základem je samozřejmě nic neničit. Rozlišit člověka, co trénuje přeskoky a další techniky, od někoho, kdo něco cíleně ničí, jde myslím snadno. Přes auta - kromě vlastních - samozřejmě neskáčeme.
Podle čeho se parkouristé poznají? Aby se lidé nebáli a s klidným svědomím si mohli říct, že nejste zloději ani lotři, ale parkouristé, kteří se chtějí jen pořádně rozhýbat?
Většinou máme sportovní oblečení. Často trénujeme jeden a ten samý pohyb dokola na stejném místě. A rozhodně před nikým neutíkáme a rádi vysvětlíme, co a proč děláme. Prostě lidé co trénují sport. Na druhou stranu ne každý, kdo venku skáče, je parkourista. Hodně lidí jen imituje pohyby viděné na videích, aniž by znali základy. Ti jsou ale nebezpeční jen sami sobě.
Máte nějaké speciální místo, kam chodíte?
Různé místa plná betonových překážek, jako třeba Vltavská, Vyšehrad nebo Černý most.
Co ty osobně, kolik let se tomuhle věnuješ? Zdolal jsi nějaké zajímavé překážky? Co se chystáš překonat?
Já trénuju přes dva roky. A zdolávám skutečně každodenně sám sebe – lenost, práci, školu, trénink. Na všechno se hodí parkourová filozofie. Teď se chystám na diplomku.
Více se o parkouru dozvíte na www.parkour.cz
Další článek o parkour na FiftyFifty.cz - Le-Parkour – lidské opice v centru města
