Musíme si uvědomit, že potraviny konzumujeme jako celek a nikoliv jen jednotlivé živiny, ze kterých jsou složeny. Je tedy smutné a především hloupé, když se nám snaží někdo vnutit, že máme nějaký okruh poživatin ze stravy vyloučit.
„Vždy je potřeba zohledňovat celkové nutriční složení potravin a jejich přínos ke zdravé a vyvážené stravě jako základ pro jakékoliv výživové doporučení,“ vysvětluje Ing. Jiří Kopáček, CSc., z Českomoravského svazu mlékárenského.
Nebojte se mléčných výrobků
Jak je to tedy s „kontroverzními“ mléčnými výrobky a obsahem nasycených tuků?
„Mléčný - tedy živočišný tuk - je tvořen ze 2/3 nasycenými a pouze z 1/3 nenasycenými mastnými kyselinami, to je známá skutečnost. Je ale potřeba si uvědomit, že obsah mléčného tuku v mléčných výrobcích tvoří jen malou část z celkového složení výrobku. Konkrétně v případě mléka a jogurtů se jeho obsah pohybuje od 0 do 4 %, v případě sýrů pak od 0 do 35% apod.,“ zdůrazňuje odborník skutečnost, že nemůžeme všechny produkty ztotožňovat. „Jednotlivé nasycené mastné kyseliny v naší stravě mají velmi rozdílný původ a mají také odlišné významné biologické funkce. Bez některých ani není možné existovat.“
Poslední vědecká zjištění také zpochybňují, zda se mohou určovat důsledky konzumace různých mléčných potravin, třeba sýrů, pouze na základě obsahu nasycených mastných kyselin. „Jedná se například o případný vliv na výskyt srdečních onemocnění či riziko infarktu. Potravinové zdroje nasycených mastných kyselin, jako jsou například zmíněné sýry, obsahují ale ještě další živiny s možným příznivým vlivem na riziko srdečních onemocnění a mrtvice.“
Ne všechny nasycené škodí
Nejnovější vědecké poznatky o nasycených mastných kyselinách v mlékárenství naznačují, že je čas přehodnotit pohled, jakým je na nasycené tuky nahlíženo. Rozhodně není důvod k tomu, aby byly nasycené tuky posuzovány jako samostatná skupina z pohledu jejich struktury, metabolismu, funkcí a škodlivých účinků.
„Pouze tři z celého širokého spektra nasycených mastných kyselin nacházejících se v mléčném tuku (a je jich zde přibližně 400!) by měly být považovány za látky, které nepříznivě ovlivňují propustnost koronárních cév, pokud by byly konzumovány v nadbytku,“ upozorňuje znalec. „Zároveň bylo prokázáno, že cholesterol ze stravy neovlivňuje hladinu cholesterolu v krvi, nýbrž to mohou způsobovat specifické mastné kyseliny. Příjem nasycených mastných kyselin zvyšuje hladinu cholesterolu v krvi jako součást komplexního zabezpečovacího systému v těle, který mimo jiné zvyšuje proudění živin do celého těla a chrání ho.“
Mléčné výrobky jsou zdravé
Mléčné výrobky jsou především přírodní produkty, které nám poskytují důležité živiny, ať už vysoce kvalitní mléčné bílkoviny, minerály vápník, fosfor, draslík, hořčík a zinek nebo vitamíny A a D, vitamíny B2, B6, B12, jež jsou nezbytné ve všech etapách života.
„Vědecké studie ukazují, že mléčné výrobky jako součást zdravé výživy mají kromě své výživové hodnoty také celou řadu zdravotních účinků. Mléčné potraviny pozitivně přispívají ke zdravému stavu kostí, řízení tělesné hmotnosti, stejně tak k aspektům metabolického syndromu, jako je kontrola glukózy nebo krevního tlaku.“
Mlékárenský průmysl na celém světě nabízí neuvěřitelně širokou paletu mléčných výrobků a zohledňuje tak potřeby různých typů spotřebitelů. „Každý jedinec tak má možnost sestavit si sám zdravou a vyváženou stravu podle svých potřeb, chuti a vkusu. Výrobci navíc svůj sortiment neustále inovují – reagují tím na nejnovější vědecké poznatky a výživové trendy.“
Meta-analýza a přezkum systematických studií o vztahu mléka a zdraví přinesla dokonce významné výsledky. „Pravidelná konzumace mléka je spojena s 19% snížením srdeční choroby, s 21% snížením diabetu, konzumace mléčných výrobků může i snižovat riziko infarktu.“
Nejlepší nakonec? Jezte pestře!
Můžeme tedy říci, že všechny složky potravy jsou potenciálně důležité a že nasycené tuky mají velmi aktivní roli v našem metabolismu. Vědecké důkazy tedy už nepodporují dřívější doporučení, aby byl příjem nasycených tuků „co nejnižší, jak je možné“.
„Příslušné množství příjmu nasycených tuků je rozdílné u každého jedince a je závislé na genetice, stáří a stylu života. Na základě těchto nejnovějších vědeckých poznatků je možné usoudit, že odpovídající množství nasycených tuků ve stravě sestavené odpovídajícím potřebám konkrétního jedince může mít dokonce pozitivní vliv.“
Vyhýbání se konzumaci základních potravin - jako jsou mléčné výrobky - z důvodů, že jsou v nich zastoupené nasycené tuky, může naopak vést k nedostatečnému příjmu některých esenciálních živin, jako je vápník, další minerály a některé vitamíny.
A rada na závěr?
„Jezte střídmě, pestrou stravu a nezapomínejte na pravidelný pohyb – to je základ zdraví,“ dodává Ing. Jiří Kopáček, CSc., z Českomoravského svazu mlékárenského.
Autor: Šárka Pelcová
