Mráz, který poznamenal Evropu

Zamrzla jezera, řeky i benátské laguny. Ptáci padali zmrzlí ze stromů na zem. Odhaduje se, že jich tak v Evropě zahynuli miliony. Po velké zimě prý nebylo slyšet ptáčka. Ryby mrzly v řekách a potocích. Baltské moře zamrzlo tak, že se po něm u skandinávských břehů dalo chodit ještě v dubnu. Hladoví vlci napadali švýcarské vesnice. Dnes, o tři sta let později, zima roku 1709 stále drží rekord.  

Do evropských dějin vešla tato tři měsíce trvající vražedná zima v Anglii pod názvem Great Frost, ve Francii jako Le Grand Hiver (Velký mráz, Velká zima).  Některé stromy a keře zvyklé na poměrně mírné podnebí francouzského jihu, například oleandry, zmrzly. Ale nejen to. Zmrzly a praskaly i místní staré duby.  

Zvlášť těžce postihly tehdy mrazy Francii, dokonce i královský dvůr. Z té doby se zachoval dopis vévodkyně z Orléansu tetě  v Německu. Píše v něm, že sedí u sálajícího krbu zabalená do pokrývek a kožešin, před dveřmi je zástěna, která brání studenému vzduchu a stejně se chvěje zimou a stěží udrží pero, kterým píše.  Obyčejní lidé se podle dobových zápisů budili ráno s nočními čepicemi přimrzlými k posteli. Chléb mrzl na kámen. Podle zápisů v Burgundsku cestující mrzli na silnicích, dobytek ve stájích, zvěř v lesích. Zmrzlo i víno v sudech. Ze všech stran přicházely zprávy o zmrzlých lidech.

Ještě horší situace měla teprve přijít. Všechny ozimy vymrzly. Zmrzly i ovocné stromy, ořešáky i olivové háje. Když konečně ustoupily mrazy, nastal hladomor a hladové bouře. Paříž zachránilo podávání polévek pro chudé. Na venkově se z jara chodili lidé pást na louky jako zvěř. Do roka zemřelo jen ve Francii milion lidí na následky zimy a hladomoru.

Proč k této situaci došlo, proč byla zima na přelomu let 1708 a 1709 tak studená, nikdo neví. Spekuluje se o tom, že to mohl být následek tří sopečných výbuchů v letech 1707 a 1708, konkrétně japonské sopky Fidži, sopky na ostrově Santorini a italského Vesuvu. Tyto výbuchy mohly hustým prachem vytvořit v atmosféře závoj nad celou Evropou.

Řada vědců ale popírá, že by to mohlo vést k tak velkému a dlouhotrvajícímu poklesu teplot. Ani úvahy o vlivu sibiřských větrů se nepotvrdily. Velká zima roku 1709 zůstává nevyřešenou záhadou.


Zdroj: 100+1