V roce 1991 vypracovali psychologové Jeffrey Simpson a Steven Gangestad dotazník, jehož účelem bylo zjistit sexuální chování lidí a jejich ochotu ke střídání partnerů a navazování nových vztahů. Toto chování se označuje pojmem sociosexualita a bývá odlišováno od promiskuity, která je chápána jako pouhé střídání sexuálních partnerů bez citového vztahu. V dotazníku bylo sedm otázek, které se týkaly počtu partnerů v posledním roce, očekávaného počtu partnerů v dalších pěti letech či představ o sexu.
Zjistilo se, že lidé, kteří střídají partnery rychleji, mají obvykle sex po kratší době známosti a často sexuálně žijí i s více partnery najednou. Do vztahů příliš neinvestují a na partnerovi ani nezávisejí, ani se mu příliš neoddávají. Většinou jde o muže. Podle evolučních biologů je pro to jednoduché vysvětlení. I když muži často investují do svých potomků hodně prostředků, k jejich početí jim stačí krátký sexuální kontakt. Evoluce proto v minulosti vedla muže k navazování krátkodobějších vztahů. Ženy, které na dlouhou dobu zaměstná těhotenství, kojení a péče o dítě, byly ve většině kultur odsouzeny k větší sexuální zdrženlivosti.
Biologické pozadí
Záležitost není tak jednoduchá. Zkušenost ukazuje, že ženy se mohou chovat stejně jako muži. Pokud jde o sociosexuální chování, mezi oběma pohlavími jsou menší rozdíly než mezi jednotlivými muži a ženami. I toto chování může být vysvětleno pomocí biologických a evolučních činitelů.
Skutečností je, že zájem žen o příležitostný sex se během času mění. Je velmi pravděpodobné, že období, kdy ženy vyhledávají více kratších vztahů, má biologické pozadí. Několik studií prokázalo, že výraznou roli hraje období ovulace, aniž by si to ženy uvědomovaly. V tu dobu ženy dávají přednost mužům, kteří mají výrazné maskulinní rysy a symetrickou postavu, což je zárukou dobré genetické výbavy. K takovémuto chování je žena náchylná, i pokud trvale žije s partnerem, zdá-li se jí, že jeho geny nedosahují té správné kvality.
Analýzou údajů o sociosexualitě mužů a žen žijících v osmačtyřiceti zemích celého světa se zjistilo, že muži navazují nejvíce vztahů před třicátým rokem, ženy krátce po třiceti letech. Je to doba, kdy pravděpodobnost početí dítěte začíná klesat a naopak roste pravděpodobnost, že dítě bude mít genetickou poruchu nebo že porod nebude bez problémů. I když řada žen má dnes děti i později po třicítce, intenzivní střídání partnerů krátce po ní může být vysvětleno snahou o maximální zvýšení šance na početí zdravého dítěte.
Vliv prostředí
Jak vysvětlit rozdíly v sociosexualitě zástupců jednotlivých pohlaví? Proč mají některé ženy více chuti na sex než jiné a proč jsou stejné rozdíly i mezi muži? Důležitým činitelem je osobnost konkrétního jedince. Typický promiskuitně se chovající člověk bývá často extrovertní, netrápí se tím, co dělá, ani jak tím působí na jiné. Nerozhoduje přitom, zda jde o muže nebo ženu. Roli hraje také chuť experimentovat, poznávat nové věci.
Velký význam má i rodinné zázemí. Vyrůstají-li dívky ve stresujícím prostředí, kde se rodiče často hádají nebo kde jeden z rodičů úplně chybí, obvykle mají dříve děti, protože si do života odnášejí zkušenost, že čekat na stabilní vztah není účelné. Nedostatek citu od rodičů v prvních čtyřech letech života obvykle vede k urychlenému nástupu puberty a častějšímu střídání partnerů už ve věku okolo patnácti let. Naopak má-li dítě dostatek rodičovské lásky, je pravděpodobné, že bude v dospělosti věrné svému partnerovi. Monogamní chování úzce souvisí s důvěrou v lidi. Kdo jim věří, obvykle partnery nestřídá a opačně.
Vzhled
Význam v sexuálním chování lidí má i jejich vzhled. Muži s maskulinními rysy navazují více vztahů. I některé heterosexuální ženy se často chovají způsobem typickým pro muže. Příčinou může být působení mužského hormonu testosteronu v prenatálním období, který formuje jinak mozek mužů a mozek žen.
Testosteron výrazně ovlivňuje i chování dospělých zadaných mužů. Při výzkumu provedeném na Nevadské univerzitě odebírali vědci vzorky slin ženatých mužů s dětmi a zjistili, že obsahují mnohem méně testosteronu než vzorky slin stejně starých svobodných mužů. Protože testosteron je spojován s agresivitou, ale i se zvýšeným zájmem o ženy, je pravděpodobné, že pokles jeho hladiny mužům umožňuje lepší péči o děti. Rovněž se zjistilo, že vyšší hladinu testosteronu mají muži, kteří sice jsou ženatí, ale zároveň vyhledávají mimomanželské vztahy. Vztah příčiny a následku mezi těmito činiteli zatím objasněn nebyl.
Bohaté a náročné
Pokud jde o ženy, není překvapením, že ty, které vypadají atraktivně, mívají více partnerů než ostatní. U žen však více než u mužů záleží na jejich společenském postavení. Pokud jsou finančně nezávislé a žijí ve společnosti, která jim usnadňuje péči o děti a neupírá právo na svobodné navazování vztahů, chovají se stejně jako muži. Těhotenství a péče o dítě je ale vždy bude proti mužům znevýhodňovat.
Výzkumy ukázaly, že ženy s dostatkem prostředků kladou větší důraz na vzhled partnera než na jeho finanční situaci. To má zajímavé společenské následky. Jsou-li ženy zabezpečené, roste jejich poptávka po dobře vypadajících partnerech.
Zdroj: 100+1
Muži, ženy a sex
17.03.2009
Někdo se rád chlubí svými milostnými dobrodružstvími, jiný si zakládá na partnerské věrnosti. Proč se vztah lidí k sexu tolik liší? Jak se k němu stavějí ženy a jak muži? Je možné odhadnout podle vzhledu člověka, zda má sklony k nevěře?