Mýtus č. 1: Nejvíce bakterií se ukrývá na WC sedátku
Mýtus, že záchodové sedátko je nositelem největšího množství bakterií, virů a nebezpečných mikrobů, je velmi populární. Mnohem širší spektrum bakterií se však nachází na počítačové klávesnici, bankomatu či mobilních telefonech.
Více bakterií najdete i na tlačítkách zvonků a výtahů, klice od dveří, madlech v autobusu, ale třeba i na kuchyňském prkénku, kde je podle průzkumu univerzity v Arizoně až 200krát více bakterií. Na pracovním stole se dokonce podle společnosti Kimberly-Clark Professional skrývá až 400krát více bakterií než na WC.
Předměty každodenního užívání se liší i v počtu druhů přítomných bakterií. Zatímco na toaletách se nachází méně než 20 druhů mikroorganismů, na mobilním telefonu nalezneme téměř 140 a na tabletu až 600 druhů bakterií. Vyplývá to z britské studie z roku 2013. Boji proti množení mikroorganismů se dnes věnuje také řada sanitárních inovací. „Populární jsou například sedátka s dezinfekční úpravou a antibakteriálními vlastnostmi. Díky obsahu sloučeniny stříbra v materiálu, z něhož jsou sedátka vyrobena, dochází k redukci hustoty bakterií až o dva řády,“ vysvětluje Radka Prokopová ze společnosti Alcaplast (výrobce sanitární techniky).
Mýtus č. 2: Umývání rukou po použití WC je již samozřejmostí
Rozsáhlý průzkum z roku 2015, kterého se zúčastnilo 100 tisíc lidí napříč Evropou, odhalil, že až 62 % mužů a 40 % žen si po použití toalety nemyje ruce. Průzkum STEM/MARK zase ukázal, že si po návštěvě WC vůbec nemyje ruce zhruba 100 tisíc Čechů.
Mylná je i představa, že mýdlo zabíjí bakterie. Mýdlo je pouze uvolňuje z povrchu rukou a za použití vody smývá pryč. Zničení mikrobů dosáhneme pomocí prostředků s obsahem alespoň 60% alkoholu. Zajímavé odhalení přinesl i pořad Mythbusters vysílaný na Discovery Channel. Utřením mokrých rukou do papírových ručníků totiž odstraníme až 71 % bakterií, kdežto vzduchový sušič zneškodní pouze 23 % mikrobů, tedy téměř třikrát méně.
Mýtus č. 3: Při běžném úklidu koupelny stačí otřít viditelné části
Koupelna není útočištěm jen pro vodní kámen a zašlé nečistoty, které jsou vidět na první pohled, ale také pro bakterie. Při běžném úklidu se však řada lidí věnuje pouze očistě viditelných a kontaktních částí koupelny. Nezbavují tak prostor mikrobů, které se usazují na místech, kam při běžné údržbě nepronikneme, tedy například v odtocích vany či podlahových žlabech sprchových koutů. Pro snazší udržování hygieny ve sprše proto vybírejte kvalitní podlahové žlaby. „Základem u žlabů je správně fungující odtok vody, ideální průtok je 60 litrů za minutu. Stejně tak je důležité, aby byl ke žlabům snadný přístup, protože vaničku i mřížku žlabu je potřeba čistit minimálně čtyřikrát za rok,“ vysvětluje Radka Prokopová.
Mýtus č. 4: Zubní kartáček schovaný ve skříni je ochráněný před bakteriemi
I když lidé často schovávají zubní kartáček do skříňky nad umyvadlem nebo jej překrývají plastovým krytem, před bakteriemi v koupelně jej neuchrání. Tento způsob je dokonce kontraproduktivní, protože v uzavřeném prostoru neproudí vzduch. Štětinky kartáčku nemohou dobře proschnout a ve vlhku se pak snáze množí bakterie. Proto se doporučuje ukládat kartáček ve svislé poloze spíše na otevřeném místě, kde k němu může vzduch proniknout.
Mýtus č. 5: Odvětrávání na WC je potřebné jen kvůli odvedení pachu
Větrání na toaletě je potřebné kromě odvedení pachu také kvůli vlhkosti. Nedostatečné odvětrání totiž zvyšuje koncentraci škodlivých látek a množí se zde plísně a mikroby, které dlouhodobým působením ohrožují lidské zdraví. Pokud na toaletě není k dispozici okno, světlík nebo ventilátor, je možné využít předstěnový instalační WC systém se zabudovaným ventilátorem pro odvětrávání. Ten kromě pachů zbavuje toaletu i vlhkosti.
Zdroj: tz, redakčně upraveno
