Premiéru nejhranější americké hry v historii USA z pera známého spisovatele Thorntona Wildera uvede na svých prknech Divadlo ABC 20. Října 2007. Naše městečko, hra oceněná Pulitzerovou cenou, nabízí poetický pohled na zdánlivě "obyčejnou" každodenní existenci dvou rodin a jejich dětí, které se do sebe zamilují a chystají svatbu, jejich sousedy a další obyvatele Městečka. Pohled na události, jimiž prochází během života každý z nás a se kterými se můžeme ztotožnit. A hlavně výpověď o kráse života a neopakovatelné jedinečnosti každé jeho chvíle.
O hře
Hra Naše městečko se stala inspirací i pro další umělecká díla. Její první filmová podoba se na světě objevila v roce 1940 s Wiliamem Holdenem v hlavní roli. Následovala televizní muzikálová verze s Frankem Sinatrou a Paulem Newmanem, další televizní adaptace vznikla v roce 1959. V roce 1969 se na Broadwayi objevila inscenace s Henry Fondou v roli vypravěče. Televizní verze Našeho městečka z roku 1977 získala 8 nominací na cenu Emmy. V roce 1989 získala televizní adaptace vytvořená na základě inscenace Lincoln Center Theater režírované Gregory Mosherem cenu Tony za nejlepší inscenaci moderní klasické hry. Poslední televizní film vznikl na základě této inscenace v roce 2003.
Jitka Smutná, která si v inscenaci zahraje postavu paní Morganové, říká: "Těším se, že sestoupím opět do krajiny svého srdce. Některé hry nám připomínají, že lidský život je konečný a že zpomalit životní tempo neznamená ztrácet."
Režisér Peter Gábor obsadil do rolí Našeho městečka stálice divadelní scény Jitku Smutnou, Vladimíra Čecha, Jana Vlasáka, Vlastu Žehrovou, Stanislavu Jachnickou, Hanku Vagnerovou a mnohé další. Inscenace nás v dramaturgickém zpracování Věry Maškové zavede do 50. let a připomene nám poklidnou krajinu našeho dětství.
Dramaturgyně, Věra Mašková o hře říká:
"Hra Naše městečko je pro divadelníky výzvou svou zdánlivou nedramatičností. Je to hra se silným lyrickým podtextem, evokuje mnoho impresí, ale je poměrně chudá na velké dramatické zvraty. Pochopitelně. Protože jejím hlavním tématem je každodennost. A právě akcent na neopakovatelnost a krásu každého, i toho zdánlivě nejobyčejnějšího života, je poselstvím Wilderova příběhu, který, jak se zdá, rezonuje v každé době. Vypadá to jako jednoduchá, banální pravda, ale opravdu si ji uvědomujeme? Kolik lidí si denně kupuje hromady časopisů proto, aby se mohli podílet na životech celebrit? Kolik lidí okřikuje vlastní děti, aby se mohli podílet na vymyšlených životech postav z televizních seriálů? Kolika lidem stojí za to, trávit večer při reality show, místo, aby se věnovali svým vlastním rodinám, přátelům, svému vlastnímu životu? A přece ten čas, rozutrácený marnostmi, nám nikdo nevrátí. Naše děti rostou každou minutou, naši rodiče každou minutou stárnou, náš čas se každou minutou přesýpá ke svému konci. Opravdu mu nic nedlužíme? Žádnou zásadnější existenciální otázku než tuto si Wilderova hra neklade. Přesto si myslím, že to není otázka marná a neaktuální."
Více informací na www.mestskadivadlaprazska.cz
Zdroj: tisková zpráva
