Někteří dietologové dnes ale tvrdí, že stejně důležité jako skladba jídla je potěšení z jídla. Jsou přesvědčeni, že lze jíst zároveň chutně a zdravě. Podle nich by se člověk měl řídit jednoduchým pravidlem: jezte lépe, abyste žili lépe. Jezte tak, abyste měli z jídla potěšení a zároveň abyste díky správné skladbě stravy žili nejen déle, ale i kvalitněji.
Výzkumy posledních let, které se provádějí téměř všude od Spojených států přes Evropu až po Japonsko, odhalily více než tisíc přirozených látek obsažených v potravinách. Mohou mít léčebné i preventivní účinky. Dietologové, onkologové i specialisté na kardiovaskulární nemoci se shodují, že mnohé látky obsažené v zelenině, celozrnných potravinách a v ovoci jsou účinným přírodním lékem na řadu závažných a zároveň velmi rozšířených moderních nemocí. Ostatně využití stravy k léčení je metoda, kterou znali už dávno před naším letopočtem Číňané.
Rozsáhlé výzkumy sledují například vliv stravy na lidské srdce. Na univerzitě ve francouzském městě Bordeaux sledovali šest let šest set dobrovolníků. Jedna skupina se stravovala téměř bez tuků, ve druhé skupině dobrovolníci jedli mnoho mastných kyselin, především linoleovou a alfa-linoleovou, získávaných zejména z ryb a řepného oleje. Výsledek? Dvacet úmrtí na srdeční choroby v první skupině, která si tuky zcela omezila. Osm ve skupině druhé, která jich jedla hodně, ale správných.
Údaje z amerického Národního institutu pro výzkum rakoviny dokonce tvrdí, že člověk by mohl správným jídlem předejít asi šesti milionům případů nádorových onemocnění ročně. Stačilo by k tomu údajně pět porcí ovoce nebo čerstvé zeleniny denně. Ovoce výrazně snižuje nebezpečí rakoviny hrtanu, hltanu, žaludku i plic. Zelenina je úspěšná především v boji proti rakovině úst, hltanu, žaludku a střev. Výborně působí i luštěniny.
Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že lidské tělo je složitým chemickým komplexem a k tomu, aby správně fungovalo, potřebuje pestrý výběr látek. Vybrat si omezené druhy potravin nikomu na zdraví nepřidá. Řadu nemocí si člověk způsobuje sám třeba tím, že si jídelníček sestavuje nevyváženě a jednostranně. Omezený výběr potravin časem vede k tomu, že tělo začne stávkovat. Organizmus se proti jednostranné stravě brání a to, co dostává, odmítá spotřebovat. Na druhé straně v takovém případě řada látek obvykle organizmu chybí.
Podle nových teorií by u zdravého člověka denní energetický příjem měl sestávat z šedesáti procent z ovoce, zeleniny a uhlovodanů (chléb, těstoviny, rýže). Třicet procent denního příjmu by měly tvořit tuky zejména rostlinné a zbylých deset procent proteiny hlavně z ryb, bílého masa nebo z luštěnin. Je to nový pohled zejména na redukční diety, které většinou právě chléb, těstoviny a rýži zcela odmítají.
Zdroj: 100+1
Nejen zdravě, ale i pro potěšení
20.01.2010
Je všeobecně známo, že některé látky obsažené v běžných potravinách působí jako přirozené preventivní léky. Chrání srdce, brání vzniku nádorů, bojují proti příznakům stárnutí.
