Podle biologů z univerzity v kalifornském Berkley krabi poustevníči druhu Coenobita compressus neholdují ani jedné z těchto obligátních výhod. Setkávají se z čistě sobeckých, osobních důvodů: navzájem si kradou ulity.
Krabi poustevníci využívají jako úkrytu skořápky a ulity drobných plžů. Coenobita compressus jsou jako jediní z příslušníků krabí rodiny schopni si tyto vápenaté nemovitosti upravovat dle svého přání. Postupným vyleptáváním odstraňují přebytečné přepážky a zvětšují vnitřní objem pro uložení i několika stovek vajíček. Většina z osmi set druhů krabů poustevníků, žije na dně mořského oceánu, kde není o ulity po plžích nouze. Na zemi, respektive na plážích, je však podobné bydlení krajně nedostatkové zboží – k dispozici jsou jen ulity vyplavené vlnami.
Problém nastává v okamžiku, kdy je desetinožci už jeho rozšířené obydlí příliš těsné a potřebuje se nutně přestěhovat do většího. Šance, že by na souši nebo na dně v písku našel opuštěnou ulitu patřičných rozměrů, je minimální. A to je ten pravý čas pro jakousi krabí burzu cenných ulit. Podle Marka Laidrea z katedry biologie v kalifornském Berkley se právě krabi shlukují na klidných místech v počtu několika tuctů a snaží se zde získat vhodnější model ulity.
„Stačí jen, když se sejdou tři krabi. Brzy je jich na místě spousta a všichni žhaví po nové ulitě,“ popisuje neobvyklý model chování Laidre. Nejedná se však o obchod nebo spravedlivou výměnu. Ten silnější prostě vyštípe svého protivníka a zabaví mu jeho ulitu. „Toto nezvyklé chování se vyvinulo v důsledku života ve velmi specializované ekologické nice, na pomezí souše a moře,“ popisuje Laidre celou událost: „Na nejslabšího zbude jen tak malá ulita, která jej neskryje před nepřáteli. U krabů je to právě jen jejich vlastní společenství, které řídí míru predace.“
Článek byl uveřejněn 26. 10. 2012 na serveru ScienceDaily.com pod názvem „Hermit Crabs Socialize to Evict Their Neighbors“.
Autor: Radomír Dohnal
Zdroj: Ecomonitor.cz
Některá zvířata se sdružují, aby spolu lovila. Krabi si kradou ulity
07.01.2013
Živočichové mají sklony se socializovat a setkávat se v početnějších skupinkách se členy svého druhu. A to z různých důvodů. Například kvůli vyhledání příslušníků opačného pohlaví za účelem rozmnožování, nebo společnému lovu výrazně větší kořisti, nebo kvůli vzájemné ochraně.
