Skutečným plátcem těchto nepřímých daní jsou totiž všichni občané kupující si zboží či služby podléhající těmto daním. Vysoké daně, sociální a zdravotní pojištění jsou demotivující jak pro zaměstnance, tak pro drobné podnikatele a firmy. Právě vyšší daně a administrativní náročnost veškeré agendy spojené s podnikáním nejvíce trápí drobné živnostníky.
Evropa versus svět
Výše daní je v členských zemích Evropské unie vysoká. Oproti hlavním světovým konkurentům (USA, Japonsko, Austrálie…) odvádí občané vyšší daně. Na druhou stranu nabízí evropské vlády svým občanům štědrou sociální síť (veškeré sociální dávky a příspěvky jsou poměrně vysoké) a řeší z vybraných daní situace, které není trh schopen sám zvládnout. Tento sociální solidární systém je finančně velice nákladný, a proto musí být daňové zatížení vyšší. Není však bez zajímavosti, že nejspokojenější Evropané (dle studie Evropské komise) se svým životem jsou Švédové a Dánové, tedy občané zemí s vysokými daněmi. Ve Spojených státech Amerických, Jižní Koreji či Austrálii jsou občané více odkázáni sami na sebe a svoji rodinu.
Živnostníci – motor ekonomiky
Živnostníci a malé firmy (do devíti zaměstnanců) hrají při ekonomickém rozvoji země veledůležitou roli. Nejenom, že mají vysokou produktivitu práce, ale současně jsou v dnešní době hlavním zdrojem nových pracovních míst. V mnoha evropských zemích se daří snižovat nezaměstnanost především vznikáním a rozvojem těchto „mikrofirem“. Můžeme říci, že v regionech, kde se daří drobným živnostníkům, je nižší nezaměstnanost, vyšší příjmy a celková životní úroveň občanů. Živnostníci pomáhají ekonomickému rozvoji, jsou aktivní a vydělané peníze dále investují. Rozvíjením svého podnikání současně podporují technologický rozvoj. Většina živnostníků při neúspěchu v podnikání rychle najde zaměstnání. Jsou zvyklí se o sebe sami postarat.
V podmínkách pro podnikání Evropa za konkurenty zaostává
Nejenom v Evropě, ale i v ostatních ekonomických velmocích (USA, Kanada, Austrálie, Nový Zéland, Japonsko či Korea) si uvědomují přínos živnostníků na ekonomiku. V mimoevropských členských zemích OECD mají přitom živnostníci podstatně jednodušší legislativní prostředí a mohou se více věnovat pouze svému řemeslu či obchodu. A v čem Evropa dle Světové banky zaostává? V rychlosti založení podnikání či živnosti, v nepružném pracovního prostředí, vysokém daňovém zatížení či značné administrativní náročnosti spojené s podnikáním. Při hodnocení podmínek pro rozvoj podnikání se tak do deseti nejúspěšnějších zemí světa z členských zemí Evropské unie dostane pouze Dánsko (8. místo) a Velká Británie (9. místo). Česku potom patří 41. místo.
Autor článku Petr Gola
Zdroj: www.primavikend.cz
