Nepravidelník vědmy Emmy aneb Těžký život hovnosběrky

Když už tu byla řeč o hovnech...
zatím psích..

Moji milí, nějaký pátek se zabývám myšlenkou, rozvinout toto téma na našich stránkách. Koukám, že jsem byla předběhnuta, ale znáte to. Jedna míní, okolnosti a čas mění, a krom toho - vedoucí výpravy FF má přece jen přednost, i pokud jde o hovna.. :)) Tedy šéfová.. Do diskuse pod její článek bych byla jistě dlouhá, využívám tedy svůj nepravidelník.

Moje úvahy na téma psích zbytků čili hoven se ubíraly a ubírají přece jen trošku jiným směrem. Hlavně proto, že jsem pejskař, a to již pětadvacet let. Na rovinu musím přiznat, že se za přístup mnoha mých "kolegů" opravdu stydím. Více než dvě desetiletí se snažím s tím nějak bojovat, a věřte mi, je to takřka boj s větrnými mlýny. Ale nevzdávám to. Sbírám, a nejen to..

Bydlím na malém městě, psa má dle mého odhadu každá třetí rodina. Kamarádky bez výjimky. Tady asi platí, že "vrána k vráně", neb jsme poctivé hovnosběrky. Na tom, aby sbírali i ostatní, pracujeme denně. Hlavně příkladem, v případě potřeby adresným a především vlídným komentářem se soucitným úsměvem: "Chudák pejsek! Tak krásnej.. A takovej čuník panička (páník).." To, že jsme i přes vlídnost čas od času odeslány rovnou kamsi, nejspíš netřeba zdůrazňovat.. Přesto to nevzdáváme. Dílčí úspěchy lze pozorovat, pejskaři s plnými pytlíky v ruce se docela množí. Přesto se malých šišek i vyložených klád po ulicích válí požehnaně. Zvlášť po tom, co odtávají zbytky sněhu..

Svého času jsem vedla boj ohledně znečištěných ulic se samotným MÚ. Problém je, že obecní vyhláška nařizuje majiteli - pardon, držiteli - psa po psovi uklidit, ale Město už není schopno dodat do ulic odpadkové koše k tomuto účelu určené. Údajně nejsou peníze. Kampak jdou nemalé poplatky ze psů?.. Ale zpět k hovnům. Do komunálního odpadu tento odpad nespadá, čili hážu-li tam, porušuji předpisy.. Dokonce jsem se od úředníka tehdy zodpovědného za majetek města dověděla, že jsem naivní, když si myslím, že pokud budou koše, začnou lidi sbírat. Možná, možná jsem byla naivní, ale tento "úřední přístup" mě vykopl až ke starostovi. Boj byl opravdu "úspěšný".

Na celé sídliště 3 koše! Bingo! Jeden u mého bydliště (dnes bývalého), jeden u bydliště mých rodičů a jeden o sto metrů dál, u školy. (Jakoby čuchali, že v den, kdy instalace košů probíhala, byla u mě na návštěvě kamarádka z Prahy pracující na ministerstvu ŽP.. Legrační shoda náhod..) Ten posledně jmenovaný koš po pár měsících zmizel. Vypadalo to, že koho je slyšet, tomu ucpou pusu košem. Bylo slyšet jen mě.. Úředně. Ostatní nadávají na ulici, mají smůlu.. Ale já vlastně taky. Musela bych chodit dokolečka kolem koše a čekat, až to na mého psa přijde. Při jeho temperamentu - nereálné. Takže dál sbírám a chodím půl sídliště s hovnem v ruce. V třeskutých mrazech to má bezesporu svoje výhřevné výhody... Sbírám i po tmě, a pravdou je, že někdy jen dle teploty identifikuji to naše.

Obyčejnou popelnici u nás nepotkáte. Krom úterka večer, protože se ve středu vyvážejí. Není divu, lidi si je platí a krade se všechno. Též jsem se jednou dověděla, že si to mám házet do svý.. Nezlobila jsem se, majitel popelnice měl kus své pravdy. Jenže do který? Psí nemáme a do komunálu to nepatří. No, hážu to tam! Tak ujetá, abych si to nosila domů a splachovala na WC, to vážně nejsem. Píšu o všem hlavně proto, aby byl patrný i pohled z druhé strany. Někdy není obec schopna zajistit podmínky k dodržování vlastních vyhlášek, a tak se nedivím, že někteří, i kdyby chtěli, nakonec svoji snahu vzdají, protože nejsou všichni ochotni nést psí bobany v pytlíku přes půl městečka.

Pejskaři, kteří však mají obcí vytvořené podmínky k úklidu po svých miláčcích, a přesto neuklízí, nejsou dle mého soudu pejskaři, ale prachobyčejná čuňata. (Tímto se omlouvám všem vepříkům, neb z jejich pohledu je to falešné nařčení, ale jazyku českému toto přirovnání zdomácnělo a čtenář ví, co mám na mysli..)

Co s tím? Popravdě - těžko říct. Můj názor je ten, že kdo si pořídí psa, bere za něj na sebe zodpovědnost stejnou, jako za vlastní dítě. Zajímalo by mě, jak by se nezodpovědní držitelé psa dívali na maminku s kočárkem na ulici, která by zastavila, přebalila svoje děťátko, bobeček z plínky vysypala na chodník a se vztyčenou hlavou si hrdě vezla svoje miminko dál.. Všechny by to přinejmenším udivilo a jistojistě pohoršilo. A přitom by to bylo úplně, ale úplně totéž, jako když někdo neuklidí po svém psovi.
Mám prosbu. Až si to zase přinesete domů na botě, nespílejte psům. Oni za své pány nemůžou, nevybrali si je.. Dík.

Co dodat.. Příslušné orgány s problémy okolo chovu a držení psů zjevně nic moc dělat nehodlají. Megalomanské pomníky jsou důležitější. Většinou. Vyhlášky jsou tu více méně pro vyhlášky samotné. Maximálně se někde dočkáme předvolebních slibů, protože okruh potencionálních voličů je na obou pólech této problematiky víc než dost. Takže pokud chceme něco udělat s odbouráním "bobkového slalomu" v našich ulicích, zbude to na nás, kterým není jedno, v čem žijeme a žít budeme. My i naše rodiny. Rada je jediná - obrnit se trpělivostí a doufat, že se vyplatí. Jak říkám, já už kolem sebe dílčí úspěchy pozoruji. Pravda, po dvaceti letech.. Ale zase mám naději, že mi za dalších dvacet let coby babce důchodkyni neuklouzne hůlka po mazlavém na chodníku, nezlomím si vetchou nožku v krčku a nebudu ležák v LDN.. To za tu snahu přece stojí, nemyslíte?
Nu, a co se hoven týče, přeji vám jich co nejvíc. Tedy - jen a jen ve snech! Neboť hovno ve snu viděti, prý veliké štěstí značí, resp. zisk peněz, výhru.. (V reálu na botě to tedy rozhodně výhra není, zvlášť když to svoje si nesete v pytlíku.........)
Joj, píšu a píšu, a kvůli délce riskuji odstřel na redakční outraty.. Tak zase někdy. Brzy. Mějte se jarně, čili sluníčkově. Vaše Emma.

Mimochodem - má někdo z vás taktéž nějaký miniúspěch v tomto směru? Povedlo se někomu převychovat čuníka na hovnosběrku?