Tajemství imunity
Naše chytré tělo je vybaveno dvěma imunitními systémy: takzvanou přirozenou imunitou a imunitou získanou. Přirozená imunita likviduje mikroby, co se dostanou do našeho těla. Všechny bez rozdílu. Takzvaná získaná imunita se vyvíjí v průběhu života, dokáže škodlivého mikroba rozpoznat, zničit a vytvořit specifické protilátky přímo proti němu pro případ další infekce tím samým mikrobem. Novorozenci však získanou (nebo také specifickou) imunitu ještě nemají plně funkční, musí se tedy spolehnout na imunitu vrozenou. Její podstatnou složkou jsou monocyty. Jejich správná funkce má podle výzkumu Shanie Saghafian Hedengren ze švédské akademie věd klíčovou roli při vzniku alergií.
Co dokáže běžný virus
Ve své studii sledovala děti od narození až do 5 let věku. Ukázalo se, že děti nakažené virem Ebsteina-Barrové měly v pěti letech alergie méně často než jejich nenakažení vrstevníci. Naopak u dětí infikovaných později byla četnost alergií vyšší. Monocyty totiž po kontaktu s virem (a jinými mikroby) uvolňují tzv. cytokiny – látky, kterými aktivují další složky imunity. Tyto látky však mají klíčovou roli i při vzniku alergických projevů. U dříve nakažených dětí však dochází k slabší aktivaci imunitního systému. Infekce tedy proběhne bez příznaků a k pozdější senzibilizaci na alergeny nedojde tak snadno.
Virem Ebsteina-Barrové je promořeno více než 90 % evropské populace. Infekce v raném věku probíhá bezpříznakově, v době dospívání se projeví jako infekční mononukleóza. Virus se šíří slinami – proto se infekční mononukleóze říká nemoc z líbání. Podle Shanie Saghafian Hedengren bychom u malých dětí v zájmu rozvoje jejich imunitního systému neměli s polibky šetřit. Ale vždy s mírou a rozumem.
Zdroj: Pylová služba.cz
Nešetřete polibky pro své děti. Posilujete jim imunitu
12.08.2009
Alergie dokáže pokazit nejen výlet do přírody, ale umí zkomplikovat i každodenní život. Lze od uslzených očí, věčně ucpaného nosu a častého kýchání uchránit své potomky? S pomocí bakterií a virů snad ano.
