Podle Winifred Frickové, zooložky z Kalifornské univerzity v Santa Cruz, většina studií o důsledcích požárů na přítomnou faunu dosud vycházela z monitoringu ptačích populací. Netopýři, kteří v ekosystému sehrávají zásadní roli hmyzích predátorů, přitom mohou mít na přirozenou obnovu spálené krajiny mnohem výraznější dopad. A proto se Winifred Fricková se svým týmem rozhodla netopýří populace zkoumat přímo na místě nedávných požárů.
Vybraná území - pohoří Sierra Nevada, zahrnující i národní park Seqoia a lesy národní zprávy Inyo - byla v posledních letech opakovaně postihována ničivými ohni. Například v roce 2002 tu živel vypálil přes 60 000 hektarů lesa a vytvořil členitou mozaiku spálenišť, částečně narušených lesů a nedotčených porostů. Lokalita se stala ideální „živou“ laboratoří, ve které mohli vědci pozorovat konkrétní vývoj situace na jednotlivých typech území zasažených různou intenzitou.
Zoologové se sem vypravili rok po požárech, vybaveni „bat-detektory“, zařízeními snímajícími ultrazvukové signály netopýrů. Na základě echolokace pak mohli přiřadit pozorované exempláře k jednomu ze šestnácti zde žijících druhů. Ukázalo se, že světliny a spáleniště, vytvořené po požárech, otevírají krajinu jednotlivým hmyzím zástupcům, a současně je zviditelňují i pro lovící netopýry. Proto se na mírně a středně spálených stanovištích vyskytovali netopýři velmi hojně.
„Je to vlastně první studie svého druhu, která se soustředí na rozmanitou skupinu létajících savců a jejich reakci na požáry ve volné přírodě,“ říká Fricková. Jak ukazují výsledky, střední a velké požáry nemají na netopýří populace téměř žádný dopad. Navíc se pro některé druhy otevírají nové možnosti jak expandovat, a tudíž je podle vědců možné vliv požárů chápat jako pozitivní. "Netopýři jsou prostě proti požárům odolní,“ dodává Fricková.
Článek byl uveřejněn 6. 3. 2013 na serveru ScienceDaily.com pod názvem „Bats Not Bothered by Forest Fires, Study Finds“.
Autor: Radomír Dohnal
Zdroj: Ecomonitor.cz
