Většinou pracují jako námezdní pracovníci za hodinové mzdy, pracují nárazově pro nejrůznější neziskové organizace nebo podnikají v drobném. Představa, že by se každé ráno tísnili v metru, chodili po léta do stejného zaměstnání a stýkali se tam se zaběhnutými zaměstnanci, jim nahání hrůzu.
Sny a cíle minulé generace dosáhnout zajištěného postavení jsou jim cizí. Myjí nádobí, pomáhají obsluhovat v restauracích, myjí auta a dělají nejrůznější pomocné práce. Většinou jim stačí pracovat dva tři dny v týdnu. Nebo naopak intenzivně pracují měsíc či dva a pak odjíždějí na cesty do světa. Cílem bývá Indie, Tibet, nejnověji Afrika či Obamova Amerika. Evropa je pro ně příliš tradiční.
Zajímavé je, že většinou tato mládež bydlí u rodičů a má k nim dobrý vztah. Jediné, co zásadně odmítá, je stálé zaměstnání. Nejde o zlatou mládež. Tihle mladí nakupují levné mikiny, košile a další oblečení z Thajska či Číny. Většinou nekouří ani neholdují alkoholu. Užívají lehké drogy, v módě je dnes spíš než marihuana kokain, který byl dříve doménou manažerů a umělců. Jejich mottem je volnost a svoboda. Jen málo z nich má představu, co bude dál, co chtějí. Dnes jsou tady a zítra kdekoliv. Třeba na druhém konci světa. Definují se jasně v negativních kategoriích. Odmítají nudu stálého zaměstnání, netouží po kariéře ani po založení rodiny.
Životní styl, který patří k 21. století a který je třeba respektovat.
Zdroj: 100+1
Nová mládež
16.02.2010
Hodnoty starší generace jsou jim cizí. Nechtějí denně chodit do práce, netouží po kariéře. Pracují jen tolik, aby si vydělali na základní potřeby. Zbytek času žijí po svém. Řada z nich má středoškolské vzdělání, někteří dokonce vysokoškolské.
