Nové druhy

Letos byla například v Myan-maru objevena neobvyklá rybka, která má doslova upíří zuby. Vědci z londýnského Přírodovědného muzea jí proto dali jméno Drákula (Danionella dracula). Jde o velmi malou rybku s průzračným tělem, která na délku měří necelé dva centimetry. Podle všech jiných znaků patří do čeledi kaprovitých, i když ani jeden z 3700 ostatních druhů tohoto řádu nemá na rozdíl od Drákuly zuby. Ani u Drákuly ale nejde o klasické ani upíří zuby, ale o výrůstky čelistní kosti, které jako upíří zuby jen vypadají. Nejbližším příbuzným Drákuly je všeobecně známá akvarijní rybka Danio rerio. Samičky Drákuly upíří zuby vůbec nemají, samci kromě zubů mají navíc další pánevní ploutve. Kostní výrůstky, které vypadají jako zuby, zřejmě užívají k soubojům o nadvládu.

Nejmenší had
Dalším objevem je zatím nejmenší existující had Leptotyphlops carlae, kterého našla bioložka Blair Hedgesová z Pensylvánské státní univerzity loni na Barbadosu v Karibiku. Had měří pouhých deset centimetrů a není silnější než tenká špageta. Není jedovatý. Živí se termity a jejich larvami. Patří do skupiny hadů, kterým se pro jejich zakrnělé oči říká slepani. Výzkumy ukázaly, že tento nejmenší had klade pouze jedno úzké, poměrně dlouhé vajíčko, které zaujímá v těle matky velký prostor. Pro Hedgesovou jsou objevy nových zvířat běžné. Na kontě už má více než pětašedesát objevů nových druhů obojživelníků a plazů. Předtím objevila neznámého hada na ostrově Svaté Lucie rovněž v Karibském moři. Had byl jen o málo větší než Leptotyphlops carlae.

Ryba jako míč
Ted Pietsch z Washingtonovy univerzity v Seattlu objevil letos nedaleko indonéského ostrova Ambon nový druh ryby, která po mořském dně chodí nebo poskakuje jako míč. Pro její měňavé barvy ji pojmenoval Histiophryne psychedelica. Ryba dosahuje velikosti kolem osmi centimetrů, patří do řádu ďasů, čeledi rozedrancovitých (Antennariidae). Žije na mořském dně v hloubce pět až sedm metrů blízko u pobřeží. Po mořském dně kráčí na dlouhých hrudních ploutvích, které připomínají nohy, nebo poskakuje jako míč.

Zajímavě reaguje v ohrožení. Zatímco jiné ryby rychle plavou pryč, Histiophryne psychedelica zapojí něco jako reaktivní pohon tím, že prudce vytlačí vodu z malých otvorů v zadní části těla a současně se ode dna odstrčí ploutvemi. Na kořist tato rybka číhá ukrytá v malých štěrbinách na mořském dně, které ji zároveň chrání před predátory. Na rozdíl od jiných ryb svého druhu nemění barvu podle prostředí, třeba podle korálového útesu, ale vždy hýří měňavými barvami – broskvovou, oranžovou, hnědavou a bílou, které vytvářejí na těle pruhy unikátní pro každého jedince jako otisky prstů. Histio­phryne psychedelica klade najednou až 220 vajíček a chrání je vlastním tělem, které kolem nich ovine.

Dračí stonožka
Byla objevena ve středním Thajsku a zdokumentována v roce 2007. Desmoxytes purpurosea přezdívaná také dračí stonožka má jedovatě růžovou barvu, je skutečně jedovatá a voní po mandlích. Dospělé stonožky jsou zhruba tři centimetry dlouhé a žijí v džunglích na spadaném listí. Žlázami produkují jedovatý kyanovodík, který je chrání před útočníky. Jejich jedovatost avizuje právě jasně růžová barva. Nejbližší příbuzní této stonožky žijí v jihovýchodní Asii a v Austrálii.

Gigantický bercoun
Nejnovějším objevem v Africe je bercoun udzungwanský, (Rhyn­chocyon udzungwensis), který byl popsán v roce 2008. Jméno dostal podle tanzanského pohoří Udzungwa, v němž byl nalezen. Ve srovnání s ostatními známými bercouny je největší. Dosahuje hmotnosti 700 gramů a velikosti králíka. Jde o endemického živočicha, který žije pouze ve dvou lokalitách pohoří Udzungwa ve střední Tanzanii v nadmořské výšce nad 1000 metrů. Bercouni jsou hmyzožraví savci endemičtí v Africe. Jsou tak trochu záhadou, protože vědci neznají jejich přesnou příbuznost s ostatními savci. Do čeledi bercounovitých patří dvě podčeledi: bercouni jemnostrstí a bercouni velcí. Právě k bercounům velkým patří i nově objevený bercoun udzungwandský. V této podčeledi jsou ještě bercoun skvrnitý, žlutohřbetý a Petersův. Za posledních deset let bylo v Tanzanii objeveno pětadvacet druhů dosud neznámých obratlovců.

Nejdelší hmyz světa
Jde o strašilku (Phobaeticus chani), která žije na indonéském ostrově Borneo. Objevil ji už v roce 1989 místní vesničan a předal ji amatérskému přírodovědci Chan Chew Lunovi. Britský zoolog Philip Bragg v roce 2008 strašilku popsal jako nový druh a na Chanovu počest ji pojmenoval Phobaeticus chani. Dosavadní nejdelší známou strašilku Phobaeticus serratipes překonala délkou 56,6 cm o jeden centimetr. O nové strašilce se toho příliš mnoho neví. Žije v tropických deštných lesích a podobně jako jiné strašilky se podobá křehké větvičce, což ji chrání před predátory. Odchycená strašilka měla v sobě zcela unikátní vajíčka, která se vymykají všemu, co bylo až dosud o strašilkách známo. Vajíčka měla drobná křidélka zřejmě proto, aby po jejich nakladení je vítr mohl odnést na okolní stromy, podobně jako roznáší okřídlená semena rostlin.

Plž z Velké Británie
Bezbarvý podzemní plž Selenochlamys ysbryda byl objeven v hustě osídleném britském Cardiffu v roce 2006 a popsán byl v roce 2008. Je důkazem, že i v Evropě stále ještě existují nepoznané druhy fauny. Plž žije v podzemí, má zářivě bílou barvu a živí se červy. Jeho nejbližší příbuzní žijí v jihozápadní Asii.

Žába, která nemá plíce
Objevena byla na indonéském Borneu v roce 1978, ale popsána byla až v roce 2008. Maličká žabka Barbourula kalimantanensis je zatím jedinou známou žábou na světě, která nemá plíce a dýchá pouze kůží. Podle vědců ze singapurské univerzity jí tento způsob života umožňuje skutečnost, že žije ve studených, rychle tekoucích vodách, v nichž je obsah kyslíku poměrně vy­soký, takže okysličování kůží jí stačí.


Zdroj: 100+1