Fakt, že orangutan tapanulijský bude čelit s velkou pravděpodobností definitivní hrozbě vyhynutí pouhého půl roku po svém objevení, je přinejmenším alarmující.
Na připravovaný stavební záměr, tedy výstavbu 510 MW vodní elektrárny v Batang Toru, to ale zatím žádný vliv nemá. Čínská společnost Sinohydro, která zakázku realizuje, směle pokračuje v mýcení pralesa v místech budoucí vodní nádrže. Projekt obnovitelného zdroje energie má stále plnou podporu indonéské vlády.
Místo jedné populace dvě. Nebo žádná
„Výstavba vodní nádrže rozetne stávající populaci orangutanů vedví,“ komentuje to Erik Meijaard, ředitel ochranářské organizace BorneoFutures a také jeden z odborníků, kteří nový druh orangutana popsali. „Místo jedené, už tak dost početně slabé populace s 800 kusy, vzniknou dvě. A dvě malé populace mají mnohem menší šance na přežití, než jedna velká.“ Stavba bezprostředně zasáhne 10-20 % existující populace a zamezí kontaktu mezi jedinci žijícími na nově vzniklém východním a západním břehu. „Jejich další kontakt už nebude možný,“ dodává Meijaard.
Katastrofa se neomezí na rozdělení populace, ale dopadne tvrdě na všechna zvířata v oblasti. „Není to jen o destrukci stanovišť,“ říká Gabriella Fredriksson, výzkumnice Sumaterského záchranného programu pro orangutany. „Přehrada znamená další fragmentaci krajiny. Silnice, tunely, vedení vysokého napětí. Zpřístupněné území bude rychle podléhat dalším změnám a tlaku člověka. Dvě ze tří subpopulací orangutana tapanulijského vyhynou velmi rychle, třetí bude pravděpodobně přežívat o něco déle.“ Možná i několik let.
My se o ně postaráme!
Indonéská vláda je v nepříjemné situaci: loni v listopadu přislíbila novému druhu orangutana maximální možnou ochranu. Ale v dříve schváleném projektu společnosti Sinohydro není o primátech ani zmínka. „Indonésie by měla začít respektovat aspoň svoje vlastní zákony,“ říká Meijaard. „Orangutan je chráněným druhem a je zřejmé, že projekt vodní elektrárny povede k jeho záhubě. Vláda by tedy měla konat.“
Wiranto, bývalý vrchní velitel indonéských ozbrojených sil a současný ředitel odboru přírodních zdrojů Ministerstva životního prostředí, tvrdí, že o orangutany bude postaráno. „Jsem si jist, že budou v plné míře ochráněni.“ Do oblasti prý vyslal týmy odborníků, aby přímo na místě prošetřili situaci. Kácení ale zatím pokračuje dál. Zda bude orangutan tapanulijský následovat do zapomnění za jávským či balijským tygrem (stejně jako třeba nosorožec sumaterský, kterých ve volné přírodě žije sotva 30-100 kusů ), je nejisté.
Kritici projektu vodní elektrárny upozorňují, že za stavbou stojí „jiné než národní zájmy“ a také korupce. Severní část Sumatry prý nedostatkem elektřiny rozhodně netrpí a pokud by bylo zapotřebí budovat nové zdroje energie, daleko větší potenciál (a menší škody na populaci orangutanů) by měla geotermální elektrárna. Vrty prý mohou zprostředkovat až 1 GW čisté energie. Otázka zní, zda stojí vyhynutí celého druhu velkého primáta (jednalo by se v tomto století o první případ) za 510 MW čisté energie.
Autor: Radomír Dohnal
Zdroj: Ekolist.cz
