Bílé víno obsahuje méně třísloviny a podává se vychlazené
Spotřeba vína každoročně stoupá o několik procent. Vínu dnes podle statistik holduje až 75 % dospělých. Také skladba vinic v České republice dokazuje, že podíl bílých odrůd suverénně převažuje. V posledních letech se u nás vypěstovalo a vyprodukovalo okolo 63 % bílého vína, zhruba 28 % červeného a 9 % růžového vína.
V teplých letních měsících se nabízí konzumace převážně bílých vín. Hlavní roli hraje především jejich ideální teplota. „Každé víno vyžaduje odlišnou teplotu. Pokud je správná, rozvine se jeho vůně a chuť. Obecně platí, že bílá vína potřebují nižší teplotu, ideálně kolem 10 °C. Čím sladší víno je, tím by mělo být chladnější. Oproti červeným vínům, která by se měla podávat zpravidla při pokojové teplotě, tak v letních měsících více osvěží sklenička bílého,” vysvětluje enolog Ondřej Lukeš z vinařství Starý vrch, které se specializuje na produkci přívlastkových vín z tradičních odrůd. Patří do Velkopavlovické podoblasti, která je se svými 5 143 hektary vinic největší vinařskou oblastí u nás.
Na tom, proč bílé víno chutná v létě lépe, se podílí také jeho hustota a množství taninů. Tanin je tříslovina, bez které se žádné dobré víno neobejde. „Chuť a vůni dodávají vínu rostlinné fenolické sloučeniny, kterým se říká tříslovina nebo taniny. Ty se ve víně vyskytují zcela přirozeně, ve slupkách nebo zrníčkách, a mají vliv na to, jakou barvu, chuť, jiskru i vůni bude víno mít. Tříslovina se častěji objevuje v červených odrůdách a projevuje se v době jejich zrání. Taniny zabraňují předčasné oxidaci, a víno tak může déle zrát. To je u červených vín žádoucí zejména kvůli archivaci,” přibližuje Ondřej Lukeš. Červená vína jsou proto díky taninům těžší a mají složitější strukturu. Bílé odrůdy nejsou oproti nim na taniny tolik bohaté, jsou jednodušší a lehčí, díky čemuž jsou pro léto vhodnější.
Suchá vína v létě vedou
V horkém počasí si milovníci vína užijí spíše sušší odrůdy. Ty totiž mají menší obsah zbytkového nezkvašeného cukru, které z vína dělají jednodušší a svěžejší nápoj. Pojem zbytkový cukr představuje množství cukru ve víně, které při kvasném procesu neprokvasilo na alkohol a nebylo spotřebováno kvasinkami. Suché víno obsahuje nanejvýš 4 gramy zbytkového cukru na litr, polosuché maximálně 12 gramů. Polosladké víno oproti tomu může mít až 45 gramů zbytkového cukru na litr a sladké víno pak ještě více. Suchá vína se tak vyznačují kyselejší chutí, která v létě osvěží podobně jako nealkoholické citrusové limonády. Mezi suchá vína patří odrůdy jako Rulandské šedé, Ryzlink rýnský nebo Chardonnay, polosuchými víny se pak rozumí například Sauvignon, Ryzlink vlašský, Muškát moravský nebo Tramín červený. Příjemnou alternativou pro léto jsou ale také růžová nebo šumivá vína, která neustále nabývají na popularitě. Suchá vína se rovněž častěji a lépe kombinují s perlivou vodou v podobě osvěžujících vinných střiků.
Bílé víno se hodí k rybě i letním salátům
Vysoké venkovní teploty se často odrážejí také na pocitu hladu. Ten je v létě obvykle nižší než v ostatních ročních obdobích. Lidské tělo nepotřebuje tolik tuků a živočišné stravy, aby se zahřálo a získalo dostatek energie. Nasytí nás lehčí pokrmy a zelenina. S nástupem léta se na jídelníčku proto začínají častěji objevovat saláty, bílé maso, plody moře, světlé omáčky, polévky, rýže nebo těstoviny. „Snoubení jídla a vína je populárním tématem, které právě v létě hraje do karet bílým odrůdám. Zatímco se bílé víno nejlépe hodí k lehkým, světlým pokrmům, červené je ideální pro těžší a vydatnější gastronomii, jako je červené tučné maso a kořenité pokrmy, které více zasytí,” říká enolog Lukeš.
Zdroj: tz, redakčně upraveno
