Ohlédnutí za Karlem Svobodou

Dne 28. ledna 2007 odešel ze světa člověk, který si svou hudbou vysloužil nesmrtelnost.. Česká i zahraniční hudební scéna přišla o skutečnou Osobnost..

Pro Karla Svobodu byla jeho práce největším koníčkem. Narodil se v Praze dne 19. prosince 1938. V mládí se chtěl stát zubním laborantem a tento obor také vystudoval na střední škole. Po vojně byl přijat na Karlovu univerzitu v Praze. Stomatologii opustil po dvou letech, aby se mohl plně věnovat muzice. Jeho rozhodnutí pro hudební dráhu nevědomky podpořila maminka, když mu koupila piano. Klavír se pak stal jeho velkou láskou.

V šedesátých letech byl členem oblíbené skupiny Mefisto. Rovněž působil v uměleckém souboru experimentální divadelní scény Laterna Magika a divadla Rokoko, v němž poprvé zazněla jeho scénická hudba.

Nepřetržitě skládal pro naše přední interprety - spolupracoval s Lucií Bílou (Jsi můj pán), Martou Kubišovou (Nechte zvony znít), Evou Pilarovou (Hrom aby do tě, lásko má), Hanou Zagorovou (Gvendolína), Jiřím Kornem (Yveta), Jiřím Schellingerem (Což takhle dát si špenát). Sám o kariéře zpěváka nikdy neuvažoval. Měl možnost poznat také skvělé textaře - například Zdeňka Borovce a Jiřího Štaidla.

Jeho dobrým přítelem i oblíbeným interpretem byl Karel Gott, s nímž stvořil pravděpodobně nejslavnější hit Lady Carneval, kterému by mohla konkurovat snad jen titulní píseň k pohádce Tři oříšky pro Popelku s Libuší Šafránkovou a Pavlem Trávníčkem v titulních rolích. Tato půvabná píseň obsadila druhou příčku v soutěži nejúspěšnějších filmových melodií v historii českého filmu. Podle vyjádření Karla Gotta odešel geniální skladatel, ale také člověk, který uměl žít nádherně a naplno..

Jeho hudba se stala součástí celé řady českých filmů a seriálů. Ze starších vzpomeňme alespoň Cirkus Humberto. Za slavnou Včelku Máju dostal v Německu pět zlatých desek od firmy Polydor. Od Supraphonu získal diamantovou desku za deset milionů prodaných nosičů. Jeho skladby byly oceněny na festivalech v Tokiu, Rio de Janeiru i Cannes.. Dočkal se také nominace na Oscara Americké filmové akademie.

V sedmdesátých letech se proslavil muzikálovým projektem Noc na Karlštejně a později i muzikály Dracula, Monte Cristo a Golem. Od Daniela Dvořáka obdržel nabídku zkomponovat operu. Miloval kantilénu a romantismus - skláněl se především před uměním Čajkovského, Pucciniho a Verdiho. Spolupracoval i s operními interprety - například se sopranistkou Evou Urbanovou.

Také v soukromí si zakládal na slušnosti a korektnosti. Byl dvakrát ženatý. Z prvního manželství měl dvě děti - Janu a Petra. V polovině devadesátých let se oženil s Vendulou Svobodovou - jejich dcera Klárka podlehla leukémii. Reakcí na tuto událost vznikla nadace Kapka naděje, která pomáhá vážně nemocným dětem. V roce 2005 se manželům Svobodovým narodil syn Jakub. Skladatel věděl, jak se ruší žal, avšak svým dobrovolným rozhodnutím opustit své nejbližší, přátele i příznivce vyvolal hluboký zármutek..

Karel Svoboda byl zařazen do Galerie elity národa, kam bezpochyby patří nejen svou vzácnou hudební tvorbou, ale především pokorou své osobnosti.. Však právě ta je odnepaměti znakem všech opravdových Velikánů..