Olympijské kruhy trochu našišato

Především sázkové kanceláře; takové žně se konají málokdy a obraty ze sázek každoročně překračují svá dosavadní maxima. Lehký úsměv, teplo u srdce a příjemné svrbění v dlani lze předpokládat u majitelů a provozovatelů restaurací, heren či sportovních barů. Zbytečné mi přijde unavovat se nad hlukem jež vyvolává „rucemnutí“ ve velkých reklamních společnostech. Vysílací práva pro televizní společnosti dosáhnou, jako již tradičně, rekordních částek. A samozřejmě, mnoho příjemných zážitků očekává ten, komu je tato velkolepá show určena, prostý divák, konzument a velice zaujatý pasivní borec sportovec.

Chvilky příjemného vzrušení v pohodlné sesli před televizním přijímačem, jež tu a tam přerušuje proud reklam, euforické prožitky v podniku hromadné zábavy před projekčním plátnem, plazmovou nebo LCD obrazovkou, učarují velkému diváckému poli. Prostě roztočíme kola ekonomiky, dáme tak trochu vydělat každý každému a s pocitem kolektivního vítězství se budeme družně poplácávat po ramenou.

Je to opravdu sportovní svátek se vším, co k tomu patří. Velkolepé přípravy nenechávají nikoho na pochybách, že kulturně-systémoví pracovníci lidových orgánů něco podcení. I řadového uvědomělého občana naučí používat kapesník (doposud v pekingských ulicích věc nevídaná!). Vždyť možnost ukázat lidově demokratický stát skrze kapitalistické krasohledy reklamních billboardů je maximálně lákavá, inu, každý potřebuje prodat to své.
Ještě na jednoho aktéra tohoto měření sil nemohu zapomenout - toho skoro nejdůležitějšího - sportovce. O čistotě profesionálního sportu má dnes už jen málokdo z nás iluze, ale přeci jen. Nemohu zapřít dojem, že by sport měl patřit mezi aktivity veskrze příjemné, že by mělo jít o radost z pohybu, o sílu vlastní vůle a snad i v duchu fair play. Záběry dětských sportovních internátů u mne však příliš lichotivé pocity nevyvolávají…

Pro Říši středu je cíl olympijských her jasný - ukázat svou sílu v radostné jednotě. Toho je strana ochotna dosáhnout za každou cenu, například zákazem účasti na společenských akcích Liu Siangovi, aby se sportovec příliš nerozptyloval a více se soustředil na trénink. V poslední době se podezřele množí odhalování dopingu mezi čínskými sportovci a v tomto případě to silně připomíná nedávno otevřenou kauzu našeho sportovního vedení z 80.let. Radost z vítězství čínských sportovců se tak velice lehce může měnit v úlevu a zklamání z prohry a znásobit pocit nesplnění před vůdcem.

Motto olympijských her: „Není důležité vyhrát, ale zúčastnit se!“ dostává za těchto okolností spíše propagační význam. Prostě sport je dnes business a olympijské hry jsou víc než by se mohlo zdát, politikou.