Jak paprsky škodí
Sluneční záření má v krátké dávce nepochybně pozitivní účinek – pomáhá například tvořit vitamin D, jehož neaktivní forma se nachází v kůži. Nejspíše přispívá i k duševní pohodě, čemuž nasvědčuje vysoký počet sebevražd na Islandu, kde je nejméně slunečních dní ročně na celém světě. Na druhou stranu dlouhodobé slunění bez používání ochranných krémů vede k poškozování kůže UV paprsky. I když v buňkách pokožky existují mechanismy, které dokážou opravit poškození buněčné DNA, neustálé opalování může poničit i je. Mezi nejčastější problémy způsobené nadměrným sluněním patří:
spáleniny,
zánět rohovky a spojivek, což může vést k tzv. sněžné slepotě,
předčasné stárnutí kůže,
karcinom kůže,
zhoubný melanom.
Zajímavostí je, že karcinom kůže vzniká při dlouhodobém působení UV paprsků na kůži, kdežto zhoubný melanom na podkladě vysoké krátkodobé dávky záření.
I srdce může trpět
Kardiaci, ale i zdraví lidé by si měli dávat při pobytu na slunci pozor i na své srdce. UV paprsky sice nepoškozují tento orgán a cévy přímo, ale teplo v kombinaci se slunečním zářením dávají prostor pro vznik dehydratace, úpalu či úžehu.
Dehydratace – vede k snížení objemu cirkulující krve, srdce pak musí rychleji a silněji pracovat, aby menší množství krve dodalo orgánům.
Úpal – vzniká přehřátím organismu, kdy se k dehydrataci přidávají bolesti hlavy, nevolnost, zvracení, apatie. Roztažení cév v kůži může způsobit velký pokles tlaku krve, což ztěžuje srdeční práci.
Úžeh – je podtypem úpalu, kdy se k přehřátí organismu připojí i přímé působení slunečních paprsků na hlavu. Závažný úžeh může vést až k bezvědomí.
Pobyt na slunci skýtá svá pro i proti. Nejdůležitější je to nepřehánět, mazat se opalovacími krémy, nosit pokrývku hlavy a přijímat dostatečné množství tekutin.
Zdroj: Kardiochirurgie.cz
