Příběh viktoriánských žen, jejichž životy ničila podřízenost, závislost a ortodoxní lpění na rodině, a které tolik bojovaly za svobodu a rovnoprávnost, se střetává s těmi, které to s rovnoprávností a svobodou přehnaly tak dokonale, že ztratily úplně schopnost žít v páru... Které z nich jsou šťastnější? Hra nabízí spoustu otázek, které jsou stále živé. A hlavně výrazné herecké příležitosti především pro ženskou část souboru Městských divadel pražských.
Britská autorka Kate Atkinsonová je u nás známá svými romány V zákulisí Muzea a Neuzavřené příběhy, které vyšly v nakladatelství Argo. Stejně jako v těchto románech se i v její jediné hře prolíná svět minulosti a současnosti, zamotané osudy žen, toužících po lásce, štěstí, ale i osobní svobodě. Autorka sleduje oba tyto světy s ironickým nadhledem, nikoho neodsuzuje, ale nikomu ani nefandí.
Jak se úspěšná prozaička a scenáristka dostala k napsání své jediné hry? „Byla to zakázka od režiséra edinburgského Traverse Theatre Johna Tiffanyho. Vše, co jsem o té hře zpočátku věděla, bylo to, že se má odehrávat v jednom pokoji a že by tam měl být duch,“ říká autorka. „Nejdůležitější pro mě bylo, že jsem znala název (bez toho nedokážu psát). Bude se to jmenovat Abandonment (Opuštěnost). Takže víš všechno, teď už jen stačí to napsat, řekl mi John. A tak jsem se do toho pustila...“
Napsání hry nakonec trvalo celé čtyři roky, v roce 2000 byla hra uvedena v Traverse Theatre a poté se rozběhla po světě. Do češtiny ji přeložila Dana Vlčková a poprvé byla uvedena v roce 2008 v Divadle Jiřího Myrona v Ostravě pod názvem Ostatní světy. Teprve druhé uvedení, pražská premiéra, bude v červnu 2012 v Divadle ABC.
Pro režiséra Radovana Lipuse je tento titul velmi lákavý, nejen svou formou prolínání dvou časových rovin a chytrým anglickým humorem, ale i jiskřením různorodých ženských charakterů. „Ženy v sobě obecně mají více citlivosti vůči světu, ale když se to „povede“, mají silnější i ten druhý pól všeho temného a krutého. Dokáží, nejen slovem, neuvěřitelně hluboko a přesně zranit, šlehnout, jedovatě zasáhnout. A obě polohy tato hra nabízí,“ říká režisér. „Vše je znásobeno okolností, že se jedná o dospělé nevlastní sestry, které vyrůstaly společně v jedné středostavovské anglické rodině. Obě ženy jsou intelektuálky, jedna je úspěšná historička, druhá je suverénní novinářka, která momentálně pracuje pro bulvární časopis. V historické rovině hry jde o naopak příběh původní rodiny, která v onom domě, kde se současný děj odehrává, kdysi bydlela. Konfrontace spočívá v postavení role ženy tehdy a dnes. Jak to bylo a je s jejich svobodou, samotou, nárokem na štěstí? Před 150 lety by si jistě nikdo nedovedl představit, že se ženy emancipují do té míry, až pro mnohé z nich, vůbec nebude důležité se vdát a mít rodinu. Že bude možné pořídit si dítě umělou cestou a vychovávat je s jinou ženou. To je velký posun od velmi přísné viktoriánské sešněrované morálky k uvolnění a mnohdy i bezbřehé, možná až zoufalé svobodě.“
A proč došlo k přejmenování na Ostatní světy? Můžeme tento název brát jako symbol. „Každý má svůj svět a světy těch ostatních jsou pro něj mnohdy naprosto neprobádané, opuštěné, neznámé, i když se jedná o lidi blízké – matku a dcery, sestry, či muže a ženu, kteří toho spolu už mnoho prožili nebo naopak právě plánují společnou budoucnost,“ dodává Lipus.
Ostatní světy
Kate Atkinsonová
Hra o touze po lásce, o osamělosti a svobodě, které mohou být požehnáním stejně jako prokletím.
Premiéra 9. června 2012 v Divadle ABC
Režie: Radovan Lipus
Hrají:
Evellyn Pacoláková, Dana Batulková, Dana Syslová, Stanislava Jachnická, Veronika Gajerová, Radka Fidlerová, Daniela Choděrová, Henrieta Hornáčková, Lukáš Jurek, Luboš Veselý a Petr Klimeš.
Zdroj: tz
