Teprve od konce minulého století objevují jachtaři, potápěči i rybáři v jeho blízkosti bohatý podmořský život a milovníci krajiny oceňují krásu přírody i lidovou architekturu. Díky panenské přírodě patří Lastovo od letošního roku k chorvatským parkům přírody.
Nejstarší zmínka o jednom z nejjižnějších dalmatských ostrovů pochází ze čtvrtého století př. n. l. Prvními známými obyvateli na Lastovu byli Ilyrové, po nich přišli Římané a Byzantinci. Název ostrova je patrně odvozen od řeckého Ladesta nebo Ladeston, jak se v době Řeků jmenoval. Římané jej nazývali Císařským ostrovem. Slovanští Neretvané se objevují až v devátém století, o století později ostrov obsazují Benátčané a ve dvanáctém století patří ke knížectví Zahumlje. Na krátký čas podléhá Uhrám a v letech 1252 až 1808 jej spravuje Dubrovnická republika. Po druhé světové válce se ostrov stává součástí Jugoslávie. Armádě se hodí spolu se sousedními šestačtyřiceti ostrůvky a skalisky pro vojenskou námořní základnu. Veřejnosti a cizincům se Lastovo otevírá teprve po vzniku Chorvatska.
PLACHETNICÍ NA OSTROV
Romantická zátoka Skrivena Luka. Není náhodou, že Lastovo, podobně jako nedaleký ostrov Vis, patřily tolik let válečnému námořnictvu. Nahrála tomu nejen odlehlost od mateřské pevniny, ale i skalnaté pobřeží. Příkrý vápencový terén s častým výskytem přirozených jeskyň poskytoval armádě vhodné úkryty pro ponorky i další plavidla. Několik hlubokých zátok, vhodných přirozených přístavů, dokázalo námořnictvo spolehlivě ochránit.
Jednou z možností, opomineme-li trajekt, jak se na vzdálený ostrov dostat, je plavba plachetnicí. Po Jadranu stále ještě brázdí upravené tradiční dřevěné plachetnice zvané trabakuly, které kdysi sloužily jako nákladní lodě k transportu zboží. Po válce upravili podnikaví Chorvaté nákladní prostor břichatých plachetnic na obytné kajuty se vším pohodlím a od té doby se úspěšně plaví s náročnějšími pasažéry mezi jadranskými ostrovy.
Trabakulu Silva trvá plavba z Visu na dohled nejzazšího dalmatského ostrova zhruba pět hodin. Zatímco při pohledu z korčulské pláže v Pupnatské zátoce, odkud je Lastovo na dohled, působilo tajemně, teď překvapuje hustě zalesněným terénem jen s vyčnívajícími bílými vápencovými skalami. Plachetnice pomalu míjí neobydlený ostrov Mrčavu, vyhlášené loviště jadranských langust, a řadu menších pustých ostrůvků a skalisek a tiše vplouvá do chráněného přístavu Ubli v zátoce Velje Lag.
STAROBYLÉ LASTOVO
Zvláštností Lastova jsou komíny. Ostrov se značně zvlněným terénem je dlouhý devět a široký šest kilometrů. V sedmi sídlech žije v současnosti necelých 1300 obyvatel. Centrem je půvabné městečko Lastovo. Rozkládá se v půlkruhu na svahu kopce Glavica poněkud stranou od moře. S malou zátokou Lučica na druhé straně zalesněného kopce je spojeno silnicí.
Malebná je nejen poloha městečka, ale i jednotlivé stavby. Odráží se v nich celá historie ostrova. Farní kostel svatého Kosmy a Damiána z patnáctého století ukrývá vzácnou klenotnici. Na vrchu Glavici, kde stávalo prehistorické hradiště, postavili Francouzi Novi Kaštel. Dnes v něm sídlí meteorologická stanice. Zachovaly se také asi dvě desítky renezančních domů s vysokou prostornou terasou na průčelí, která je pro lastovské domy charakteristická. Domy zdobí zvláštní válcovité komíny. Nikde jinde v Dalmácii nejsou v tak hojném počtu jako v Lastovu. Místní turistické informační centrum si je vybralo do svého znaku.
Kostelík v goticko-renezančním slohu, zasvěcený Panně Marii, považují v Lastovu za nejkrásnější. Vzácný oltářní obraz benátského mistra daroval kostelu místní rodák, tiskař Dobre Dobričevič, ve světě je známý pod jménem Boninus de Bonini. Připisuje se mu unikátní první vydání Danteho Božské komedie se sedmašedesáti dřevořezy.
Pěstuje se tu vinná réva, olivy, ovoce a zelenina, i když na ostrově chybí pramen sladké vody a rostliny zavlažuje pouze rosa nebo déšť. Roste tu také zvláštní druh kyselých pomerančů, které používají hospodyně k přípravě ryb.
Proslavená je lastovská maraština, vynikající suché víno sytě žluté barvy se zlatými odlesky, příjemně svěží a natrpklé.
NEPORUŠENÁ PŘÍRODA
Pěší a cyklistické výlety po ostrově přinášejí nezapomenutelné zážitky zvláště na jaře. Kola bez problémů můžete převážet na palubě plachetnice. Pokud vám nevadí makadamové a štěrkopískové cesty, stačí na dokonalý průzkum celého Lastova několik dní. Jedna z cest vede ze zátoky Skrivena Luka na nejvyšší kopec Lastova Hum do nadmořské výšky 415 metrů. Odtud se naskýtají nádherné výhledy na celý ostrov i na nedalekou Korčulu. Na vrcholu kopce je přistávací plocha pro helikoptéry, které v případě nutnosti zajišťují místním obyvatelům odvoz do nemocnice na některém z větších ostrovů.
Ostrov si zachoval neporušenou přírodu s mnoha endemickými druhy rostlin a živočichů. Proto byl počátkem letošního roku vyhlášen parkem přírody. Jen krůček ho dělí od nejvyššího stupně chorvatské klasifikace přírodních hodnot, kterým je národní park. V budoucnu by měl park přírody Lastovo následovat oblíbený národní park Telaščicu na ostrově Dugi Otok.
SAMOTA NA MAJÁKU
Maják Struga. Hluboký záliv s přístavem Ubli na jihozápadě ostrova je dobře chráněn před větry. Vplouvají do něho trajekty obstarávající pravidelné spojení s Hvarem, Korčulou a s přístavy Splitem a Dubrovníkem na dalmatském pobřeží. Příliš turistů sem nepřijíždí, i když stát provoz trajektů dotuje a lidé platí za lodní lístek na nejvzdálenější ostrov Jadranu v porovnání s ostatními vůbec nejnižší částku. V Ubli mohou kotvit i větší lodě, ale s oblibou sem zajíždějí hlavně jachty a plachetnice, jejichž osádky se straní turistickému ruchu a dávají přednost panenské přírodě a klidu.
Jižně od mysu Skriževa na stejnojmenném poloostrově se vypíná na skalním útesu jeden z nejstarších majáků oblasti, Struga. Byl postaven roku 1839 a dá se k němu vystoupat i vyjet úzkou příkrou cestou. Maják stojí v sedmdesátimetrové výšce nad mořem na okraji strmé skalní stěny, odkud je mimořádně krásný rozhled. Uvnitř je k dispozici čtyřlůžkové apartmá pro báječnou dovolenou v naprosté samotě.
Ostrov obklopují četné ostrůvky s lagunami. Ve skalních stěnách na jižní straně, kde je moře nejhlubší, žije mnoho druhů ryb, langust a humrů. Doplníme-li si k tomu všemu místní specialitu, langustu grilovanou na dřevěném uhlí nebo vařenou s rajčaty a kapary, představuje Struga doslova pravý ráj.
Zdroj: 100+1
Text a foto Milena Blažková, MEDIA IN
