O filmu je v tiskových materiálech napsáno: Outsider je film o lásce pro šťastně zamilované, nešťastně zamilované i pro ty vůbec nezamilované. Je to film o životě, ve kterém se vyskytují nenarozené děti, narozené děti, mladí lidé, dospělí lidé, staří lidé i dočista mrtví lidé - tak jako ve skutečnosti.
Ve skutečnosti tento film režiséra Dagura Káriho (Albín jménem Nói, 2003) mohou pochopit a pobavit se u něj diváci, kteří prožívají onou bezstarostnost právě teď anebo ti, kteří se ji již vzdali, ale nikdy na ni nezapomenou.
Vše začíná scénou, ve které se dozvíme o Danielovi téměř vše.
Neplatí daně, jelikož jaksi není z čeho. Na uších má neustále sluchátka a jezdí ve starém Fiatu 500, do kterého dolévá benzín z lahve od mléka. Vozí v něm také spreje a šablony, kterými si vydělává na pronájem přívěsu. Sem tam nasprejuje na nějakou zeď jméno dívky nějakého přítele a dostane zaplaceno.
Má také přítele bez dívky, tlustého rozhodčího, kterému se neřekne jinak než Dědek. Dědek má ale pevnější představy o své budoucnosti, snaží se udělat zkoušky na rozhodčího a sbalit prodavačku v pekárně. Ta si ale libuje v halucinogenních houbičkách a tak se brzy ocitne ve Fiátku, v němž vyvěšena z okýnka žadoní o pomalejší jízdu. Zalíbí se i Danielovi a citlivý divák se může začít bát o nevšednost hlavní zápletky. Mládež dnešní Kodaně ale nezklame, všichni se dohodnou, a Danielův Fiátek se tak v klidu a bez výčitek může stát ložem milenců…
Hrátky se zvukem
Část filmu ve které sledujeme Daniela, kterak udělá dopravní přestupek a honí ho policie neslyšíme nic, než hudbu v jeho sluchátkách. Tím je pro nás jeho svět o hodně bližší, Daniel dokonce gesty prosí policisty, aby ho ještě chvíli nechali. Ve sluchátkách a v našich uších právě zní ta nejlepší pasáž Bachova Dobře temperovaného klavíru.
V posledním úseku filmu jsem dialogů zbaveni zcela a sledujeme pouze děj. Aniž by si to divák přímo uvědomoval, všechny zápletky jsou rozpleteny téměř zcela bez mluvení hlavních postav, působivé obrazy stačí. Bez mluvení je také vyřešena poslední a svým způsobem lehce dramatická scéna, která zásadně řeší vztah hlavních postav.
Soudce mimo děj
V průběhu děje se Daniel dostává do nesnází, načapou ho při sprejování. Dostane se k soudu a od této chvíle vstoupí do prostředí (ne však do děje) filmu soudce. Soudce má perfektní rodinu – krásnou manželku a děti, v jeho životě byly karty rozdány a on hraje vytrvale a podle pravidel. Tato postava však také pobaví kamarády své dcery na oslavě jejích narozenin odlepením svých chodidel od podlahy (ničeho se nikde nedrží, on prostě visí v prostoru), ukradne mandolínu v hračkářství a umí ovlivnit kostky.
Sloni a motorová pila
První rande prodavačky Francis s Danielem probíhá v kavárně. Ona si sedne zády k prosklené výloze a Daniel vidí na ulici procházející slony. Jeden, druhý, třetí… Pak chce Francis představit nového přítele své babičce, ale ta je právě v plné práci - kácí na své malé strom zahradě motorovou pilou…
Když jsem šla z filmu Outsider měla jsem ten den skutečně napilno. Místo toho abych z kina vyběhla, přistihla jsem se při zcela volné chůzi, mírném úsměvu a rozhlížení se po okolí. Nijak jsem nezrychlila, ono není zase až tak za čím se hnát.
OUTSIDER
Voksne mennesker/ Dánsko, Island/ 2005
melancholická komedie
www.voksnemennesker.dk
Premiéra 9. února 2006
režie: Dagur Kári
kamera: Manuel Alberto Clar
zvuk: Pétur Einarsson
střih: Daniel Dencik
scénář: Dagur Kári, Rune Schjøtt
produkce: Nikolaj Danielsen
hrají: Jakob Cedergren, Tilly Scott Pedersen, Nicolas Bro, Morten Suurballe, Nicolaj Kopernikus, Bodil Jorgensen, Anders Hove, Kristian Halken, Michelle Bjorn-Andersen, Mikael Bertelsen, Asta Esper Andersen
Ocenění: Brussels European Film Festival 2005 - Golden Iris
uvedení na Cannes 2005 v sekci Un certain regard
Outsider jako ty
09.02.2006
Černobílý dánský Outsider je dělán přímo na tělo těm, kteří se snaží v každém případě proplouvat životem v klidu, v pohodě a po svém. Žádné starosti, povinnosti a strach z budoucnosti si nepřipouštějí, brání se stresu a kolotoči dnešního světa seč mohou. Pak za poslední roky vydělají oficiálně 7 dolarů a tím to všechno začíná.
Autor: Jindřiška Kleknerová