Návrat ke kořenům
Dnešní moderní medicína často znovuobjevuje moudrost našich předků a přírodních národů, kteří uměli využívat léčivé látky přirozeně se vyskytující v přírodě. Je tomu tak i v případě papainu. Dnes už dokážeme přesně říct, jakým mechanismem tato látka příznivě ovlivňuje naše zdraví.
Papain patří do skupiny trávicích enzymů označovaných jako proteázy.
Umí rozbíjet velké molekuly bílkovin na menší části a v této činnosti je opravdu velmi zdatný.
Navíc si svou účinnost zachovává v poměrně širokém rozmezí pH, což pro většinu proteáz neplatí.
Na popáleniny i chronické rány
Původní obyvatelé Havaje a Tahiti připravovali léčivé obklady především ze slupek papáji, protože v této části ovoce je koncentrace papainu největší. Jeho neobyčejně vyvinutá schopnost štěpit bílkoviny může být některým organismům na obtíž, především bakteriím. Co to v praxi znamená?
Pro své antibakteriální a protizánětlivé účinky se papain používá v léčbě popálenin a větších poranění kůže, kde hrozí vysoké riziko infekce.
Využívá se také v léčbě chronických ran, jako jsou bércové vředy a proleženiny.
Vědci též testují schopnost papainu čistit špatně se hojící rány, protože díky tomu, že účinně rozkládá bílkoviny, zbavuje ránu zbytků odumřelých tkání, které překážejí hojení a růstu nové nepoškozené tkáně.
Papain je využíván také k podpoře trávení či k posílení imunity.
V zemědělství pomáhá jako fungicid (prostředek proti houbovým škůdcům rostlin).
Zdroj: Hojení ran.cz
