Peugeot 4007 - velké auto do města i na hory

Malá exkurze do automobilového průmyslu: francouzská automobilka Peugeot vyrábí své první SUV (auto velikosti džípu, které se může pustit do lehkého terénu) nazvané číslem 4007 v Japonsku a dováží ho do Evropy. Stejný vůz od japonské automobilky Mitsubishi nazvaný Outlander, který se liší jen podobou přední kapoty se vyrábí v Evropě, konkrétně v Holandsku.
Přijde vám to normální? Mně moc ne. Ale svět už je takový. A aby toho nebylo málo, do třetice je tu ještě Citroën C-Crosser. Třetí úplně stejné auto, opět jen s jiným čumákem. A vyrábí ho kde? Zase v Japonsku, aby pak lodí cestovalo zpátky do Evropy.

Chtějí muži i ženy
Tahle auta milují chlapi a kupodivu i ženy. Mužský většinou chce mít pořádný kus auta, u něhož nemusí přemýšlet, jestli může přejet přes obrubník, vyrazit na zasněžené hory, nebo uhnout na polní cestu a nemuset se po ní ploužit krokem, abyste "na spodku" náhodou něco neurvali. Ženy velká auta lákají bezpečností, vyšším sezením a designem. Ačkoliv je design uveden až na třetím místě, z pohledu důležitosti tomu tak není. I něco, co se tváří jako džíp musí dobře vypadat. A přesně to platí o Peugeotu 4007.

Při couvání se nemusíte otáčet
Na tohle auto se nejdřív musíte podívat zepředu. Když uvidíte jeho "tlamu" budete mít hned jasno, jestli se vám líbí, nebo ne. Podle reakcí lidí, kteří si testovaného největšího peugeota prohlédli to vypadá, že nic mezi tím není. Většina ale byla těch, které zaujal. Pravda, o  základní ceně 789 tisíc korun jsem taktně pomlčel. Z boku a zezadu už to takový odvaz není. A bohužel to platí i ve chvíli, kdy si sednete dovnitř. Za volantem nebudete mít pocit, že by něco bylo vysloveně špatně. Všechna tlačítka a nastavení jsou po ruce a snadno rozpoznatelná. Nikde nic nevrže, odkládacích ploch je taky dost. Ale v autě skoro za milion korun bych vnitřek čekal prostě luxusnější. Kůže sedadel je jako z druhé ligy, celá palubní deska je z tvrdých černých plastů. Být to v autě za 300 tisíc, tak proč ne. Ale tady jsem zkrátka čekal víc.
Místa je uvnitř spoustu. Můžete mít dokonce tři řady sedadel, takže odvést se dá až sedm lidí. Ti dva na poslední řadě ale radost z dlouhé cesty mít nebudou. Moc pohodlné to tam není. Příjemným prvkem výbavy je parkovací kamera umístěná nad zadní registrační značkou. Při couvání pak stačí koukat na displej na palubní desce. Konec auta vidíte na obrazovce, takže zaparkovat s přesností doslova na centimetr je hračka. Smůla trochu je, že kamerový systém bude mít v autě jen ten, kdo si pořídí i navigaci. Oboje ho bude stát 70 tisíc korun navíc. To už bych se radši naučil couvat bez kamery. Obzvlášť, když dobrý externí navigační přístroj dnes pořídíte za 13 tisíc korun.

Co znamená ESP
Už jsem zmínil bezpečnost. Peugeot 4007 má dva čelní, dva boční a čtyři hlavové airbagy. K bezpečí rozhodně přispívá i stabilizační systém ESP, který rozpozná, že autu hrozí smyk a přibrzďováním jednotlivých kol bez ohledu na chování řidiče se mu snaží zabránit. To je mimochodem věcička, která by měla být v každém autě. Naštěstí se standardem stává víc a víc i levnějších automobilů. No a v zimě asi každý ocení systém pohonu všech kol. Ten je vypínatelný, čímž se dá šetřit benzin nebo nafta. V létě tak můžete jezdit jen s jednou poháněnou nápravou, v zimě nebo na blátě se dvěma. K aktivaci pohonu všech kol stačí otočit jen knoflíkem mezi sedadly.
Další příjemnou věcí z uživatelského hlediska je dvoudílné víko kufru. Nahoru se vyklápí tak 85 procent jeho části, dolů pak zbytek. Na ten si můžete sednout třeba když se chcete přezout, nebo když jen tak zastavíte někde v přírodě.
Naopak za nešťastné řešení lze považovat nápad umístit rezervní kolo vzadu na podvozek. Sice se tím ušetřilo místo v kufru, ale jestli někdo měl auto s takto umístěnou rezervou a musel ji po defektu použít, asi ví, proč o tom mluvím. Válet se na špinavé zemi při jejím sundavání je "moc prima".