Správa Národního parku Banff má jasno. Vysazení je první a zásadní krok na dlouhé cestě, která by mohla vést k návratu druhu, který byl v průběhu devatenáctého století lidmi téměř zdecimován. Šestnáct kusů, včetně březí samice, je vyústěním dlouholeté snahy o efektivní a přirozený management celého zdejšího chráněného území. Bizoni si ale budou muset na život v divočině nejprve pomalu zvykat. Nyní je čeká 16 měsíců v prostorné ohradě, kde se budou sžívat s mrazivým klimatem. Jejich životní funkce i pohyb budou monitorovány pomocí speciálních GPS přívěsků a límců vybavených rádiem. Teprve pak vyrazí do vlastní rezervace o rozloze téměř 1200 kilometrů čtverečních.
„Nemyslíme si, že by zdejší podnebí mělo pro bizony představovat nějaký problém,“ říká Harvey Locke, kanadský biolog. „Z archeologického záznamu víme, že se tu bizoni bez obtíží vyskytovali po dobu 10 000 let. Mnoho se tu vlastně nezměnilo, pro stádo bizonů je to vlastně návrat domů.“ Bizoní stádo čekala před vysazením poměrně dobrodružná pouť. Nejprve byli vybráni a odchyceni na území Národního parku Elk Island, odkud pak v přepravních boxech zamířili do Edmontonu. Tím ale jejich cesta neskončila. Náklaďáky je totiž jen přiblížily k osadě Sundre, kde za ně převzala odpovědnost „letecká společnost“. Přepravní kontejnery s bizony na pastvinu totiž dopravily helikoptéry.
Cesta nebyla úplně jednoduchá. „Právě proto je dnešní den jedním z těch zásadních pro ochranářské úsilí v Kanadě,“ dodává Locke. Podobně to vidí i odborník na velké savce Karsten Heuer, který během realizace projektu působil v roli odborného poradce. „Návrat bizonů do krajiny, to je o napravování chyby, kterou jsme učinili v 19. století.“ Oba biologové se pak shodují na tom, že Národní park Banff jako jeden z prvních v Kanadě poskytoval více než sto let zvířatům útočiště a nyní stejně průkopnicky sehrává klíčovou úlohu pro jejich návrat do přírody. Ne všichni ale sdílí nadšení z přítomnosti bizonů a k plánu jejich budoucího vypuštění do volné krajiny se staví přinejmenším váhavě.
Stěžují si především farmáři z východních svahů v okolí Sundre. Obávají se totiž, že bizoni by mohli z vybraného území snadno prchnout a mohli se pak třeba stát přenašeči chorob nebezpečných pro hospodářská zvířata. Rich Smith, výkonný manažer společnosti Alberta Beef Producers, varuje hlavně před infekční tuberkulózou a brucelózou. Kanadským rančerům také vadí, že zatímco samotné úsilí o vysazení bizonů bylo propracováno do nejmenších detailů, mezi téměř neřešené věci se řadí třeba kompetence k odchytu uprchlých zvířat. I Heuer sám připouští, že je před nimi ještě spousta práce.
„Nezbytnou věcí teď bude práce v oblasti vzdělávání veřejnosti a zvyšování informovanosti,“ říká Heuer. „Musíme Kanaďany k tématu prostě více připoutat.“
Autor: Radomír Dohnal
Zdroj: Ekolist.cz
Po 140 letech se vrátili do kanadské Alberty bizoni
27.02.2017
Po dlouhých letech plánování se podařilo ochráncům přírody z Národního parku Banff v kanadské Albertě splnit si sen. A nejen sobě. Do volné přírody, byť prozatím vymezené karanténní ohradou, se navrátilo prvních šestnáct bizonů. Referuje o tom žurnál CBC, který upozorňuje na to, že naposled tu bylo možné vidět bizony před 140 lety.
