Mladí lidé ve věku 15-25 let jsou na tom lépe. Číst a psát jich neumí jen deset procent. V neděli 8. 9. jsme si připomněli Mezinárodní den gramotnosti, který upozorňuje na to, že na světě stále žije miliony lidí, kteří do školních lavic nikdy neusedli.
Dospělí vzdělávání dohánějí pomalu
Statistici zjistili, že v letech 1990-2011 klesla negramotnost u dospělých obyvatel ve všech rozvojových zemích. Výjimkou jsou jižní a západní Asie a země subsaharské Afriky. Sice se tam také každoročně naučí číst a psát stále víc lidí, nicméně na výsledném čísle se projevuje obrovský nárůst populace. Poměr gramotných a negramotných se proto v těchto regionech skoro nezměnil.
Úbytek negramotných lidí je naopak nejvíc zřejmý ve východní Asii a Tichomoří. Počet negramotných dospělých tam klesl z 232 milionů v roce 1990 na 142 milionů v roce 2011. V Arabských zemích se také situace o mnoho zlepšila. Ještě před dvaceti lety tady uměla číst a psát zhruba polovina dospělých, dnes jsou to více než tři čtvrtiny.
Neradostná čísla přišla naopak ze subsaharské Afriky, kde bylo v roce 1990 zhruba 133 milionů negramotných dospělých a v roce 2011 počet stoupl na 182 milionů.
Mladý člověk, který se naučí číst a psát, má šanci na lepší budoucnost
„Vymýtit“ negramotnost jde pomaleji u dospělých než mezi mladými lidmi, na které se zaměřují mezinárodní organizace nejvíc.
Podle Jarmily Szkutové, která působí v organizaci ADRA a koordinuje centrum na podporu vzdělávání bangladéšských dětí ve slumech, je sice potřeba dát vzdělání hlavně těm nejmladším, protože mají život před sebou, avšak aby je rodiče podporovali, musí sami něco umět. „Když jsou rodiče sami vzdělaní, lépe chápou, jak důležitá škola je. A taky s ledasčím dětem doma poradí. Proto pořádáme kurzy i pro ně. Učíme je nejen základům čtení a psaní, ale i pravidlům hygieny,“ vysvětluje a dodává, že jen mladý člověk, který se naučí číst a psát má šanci na lepší budoucnost a vymaní se z područí chudoby, ve které se jeho rodina trápí po celé generace.
Mládež: Dívky jsou stále pozadu
Světové vzdělávací programy se zaměřují zejména na děti. Statistiky ukazují u této věkové skupiny na nejviditelnější pokrok. Od roku 1985 až do roku 2011 se například v Burundi zvýšil počet gramotných dětí o 35 procent, podobná čísla hlásí z Bangladéše a Nepálu. Dost se situace zlepšila i v Egyptě, kde vzrostla gramotnost dětí o 26 procent.
V některých zemích jsou velké rozdíly ve vzdělanosti chlapců a dívek. Například v jižní a západní Asii zvládá základy písma jen 87 procent mladých mužů, zatímco dívek jen 75 procent. Podobné je to v arabských zemích.
V Bangladéši, kde působí i ADRA, umí číst a psát jen 79 procent mladých lidí. Zdaleka nejhorší podmínky panují ve slumech, tedy koloniích, kde lidé žijí v chudobě, v provizorních příbytcích a v otřesných hygienických podmínkách. Jen každé páté dítě, které bydlí ve slumu, chodí do školy. Okolo 2,4 milionů dětí z bangladéšských slumů ve věku 6-10 let nemá stále přístup k základnímu vzdělání.
Zdroj: tz ADRA
