Počítač zvítězil

Hra go je pro počítače daleko složitější než šachy, které mají svůj vítězný program Blue Deep už poměrně dlouho. Go nabízí 10170 možností, zatímco šachová partie jen 1050. Zatímco šachy jsou v podstatě silovou a více předvídatelnou hrou, úspěch v go závisel vždy na lsti a intuici.

Go je desková hra pro dva hráče, která se asi před čtyřmi tisíci lety zrodila v Číně (tam se nazývá weichi) a v osmém století byla upravena v Japonsku do dnešní podoby. Umění hrát go patřilo mezi čtyři základní lidské dovednosti spolu s poezií, malířstvím a hudbou. Podle učení taoistů je go prostředkem k poznání sama sebe. Velmi rozšířené je go i v Koreji pod názvem baduk a ve východní Asii všeobecně.

Hraje se na desce goban, kde je 19×19 průsečíků. Hráči – černý a bílý – střídavě kladou kameny na volné průsečíky. Položené kameny se po desce dále nijak neposunují. Začíná černý. Všechny kameny mají stejnou hodnotu a jejich síla záleží na jejich umístění v konkrétní situaci. Cílem hry je obklíčit kameny soupeře nebo volné průsečíky a získat za to body. Vítězí hráč s lepším skóre na konci utkání.

V Číně a v Japonsku se go hraje všude – v pauze na oběd, v parku, v restauracích, kavárnách i v klubech. Je nedílnou součástí návštěvních rituálů. Hrají ji staří penzisté, manažeři, ženy v domácnosti, mládež i děti.

Dnes už tedy existuje i dokonalý počítačový soupeř ve hře go.
Naučit počítač hrát go bylo velkou výzvou pro všechny programátory a odborníky na umělou inteligenci. Vytvořením programu schopného hrát go se zabývalo ve světě mnoho let nejméně 200 vědců. Dokonce existovala i velká finanční pobídka.
V osmdesátých letech minulého století byla vypsána odměna milion dolarů tomu, kdo tento úkol zvládne do roku 2000. Nikomu se to tehdy nepodařilo a cena nebyla udělena. Dnes to dokázali francouzští vědci. K vytvoření programu MoGo, který porazil ve hře go člověka, potřebovali nizozemský superpočítač Huygens s výkonem devět teraflopů, tedy tisíc miliard operací za sekundu.

Zdroj: 100+1