Nejvíce lidí, celých 29 %, si pojem Smart City spojuje s moderními technologiemi, o deset procent méně pak s kvalitou života ve městech a s úsporami energií. Vyplynulo to z nedávného spotřebitelského průzkumu, který pro společnost E.ON zpracovala agentura Ipsos. „Nejčastěji pojem Smart City znají lidé z Prahy, vysokoškoláci a lidé ve věku mezi 25 až 34 lety. Celých 50 procent dotázaných si ale koncept Smart City nespojuje s žádným konkrétním městem v České republice. Na Prahu si vzpomnělo 25 procent lidí a na Brno 5 procent,“ upřesňuje výsledky šetření Vladimír Vácha, tiskový mluvčí společnosti E.ON.
Rozumné nasazování technologií
Koncept Smart City, který přijala řada českých měst, by ale podle odborníků neměl být pouze o implementaci moderních technologií. Důležité je jejich smysluplné využití. „Záměrem je vytvoření efektivně fungujících měst, kde vzniknou lepší podmínky pro život obyvatel, pro návštěvníky nebo pro rozvoj podnikání. Chytrá města nejsou o milionech čidel, ale o efektivním využívání toho, co již bylo vytvořeno, a o rozumném evolučním nasazování technologií,“ říká Jiří Stich (Czech Smart City Cluster).
Vytváření chytrého města má řadu rozměrů, nejde jen o úsporu energií, ale především o zkvalitňování života, zvyšování bezpečnosti a celkové spokojenosti obyvatel. „Koncept Smart City je zásadně koncipován jako průnik tří základních pilířů – energetiky, dopravy a informačních technologií. Nesmíme však zapomenout na lidský faktor a na skutečnost, že město je tvořeno především lidmi a technologie musejí sloužit obyvatelům měst,“ konstatuje Miroslav Šafařík (Porsenna, o. p. s.).
V rovině samotné realizace se města zaměřují například na instalaci úsporného venkovního osvětlení, v ulicích a parcích se objevují solární lavičky, na silnicích zase čidla, jež pomáhají řidičům projet městem na zelenou. Oblíbené jsou také senzory a tabule, které řidiče informují o volných parkovacích místech. To jsou ale jen nejvíce viditelné rysy chytrých měst. „Z našeho pohledu je vhodné začít koncept Smart City realizovat na vlastním majetku města. Příkladem je aplikace internetu věcí pro monitoring a řízení spotřeby energie a vody,“ dodává Miroslav Šafařík.
Lidé si všímají osvětlení a chytrého parkování
Pouze desetina lidí se podle již citovaného průzkumu domnívá, že jejich obec nebo město podnikly kroky potřebné k tomu, aby se zařadily mezi Smart Cities. Nejvíce dotázaných, celých 40 %, zaznamenalo ve svém městě instalaci úsporného osvětlení, 14 % obyvatel si všimlo chytrého parkování, 10 % ví o ekologických autobusech a 9 % lidí má povědomí o solárních lavičkách. Podle 50 % dotázaných se obce snaží chránit životní prostředí.
Veřejné úsporné osvětlení instalovali už například v Táboře nebo v obci Hlohovec, kde s realizací pomáhala společnost E.ON Energie. „V českých městech se též stále častěji objevují CNG plnicí stanice, nově byly zprovozněny například v Písku a v Třebíči. Interiérové úsporné osvětlení jsme realizovali ve spolupráci s Volyní a Oslavany. Na projektu Smart Parking nyní pracujeme s Pískem. Důležitým milníkem celého konceptu Smart City je i otevření technologického areálu Smart City Polygon v Plzni,“ říká Lukáš Svoboda (E.ON).
Město, univerzita, firmy
Ačkoli řada měst v České republice přijala koncept Smart City za svůj, ve většině z nich jsou projekty stále na začátku. V tuto chvíli tak v České republice neexistuje žádné Smart City v komplexním pojetí, ovšem chytré technologie a řešení pronikají do jednotlivých oblastí, jako je mobilita, bydlení nebo správa věcí veřejných. „V současné době je velmi úspěšné například město Litoměřice v oblasti energetické účinnosti. Domníváme se, že koncept Smart City je vhodný i pro menší města a prosazuje se také na úrovni krajů, příkladem je Smart Region Jižní Čechy,“ doplňuje Lukáš Svoboda.
Projekty směřující k vytvoření chytrého města jsou vždy komplexní, prolíná se v nich řada oborů a oblastí, zároveň jsou dlouhodobé. „Proto je nezbytná politická podpora a konsensus napříč politickým spektrem. Všem doporučuji budovat tyto koncepty v triumvirátu město – univerzita – strategičtí komerční partneři, a zároveň se opírat o nezávislé odborné autority,“ uzavírá Jiří Stich.
Zdroj: tz, redakčně upraveno
