Přeplněné ulice, minimum míst k zaparkování. Občas je zkrátka potřeba auto nechat někde, kde to není povolené. Nemusí jít rovnou o stání na přechodu pro chodce nebo v zákazu vjezdu, ale třeba o místo na rohu dvou ulic nebo blíž než pět metrů od přechodu. Tedy na místech, kde auto většinou nikomu nevadí, ale především městští strážníci jejich majitele s oblibou trestají.
Vsaďte na osobu blízkou
Berme, že přijdete k autu, na jehož předním kole je botička a na skle přilepený lístek od policie. Co pak? Rozhodně botičku nesundavejte násilím, například za pomoci kladiva či pilky. Tím byste se dopustili trestného činu poškozování cizí věci. Zavolejte státní či městské policisty (záleží, kdo vám botičku nasadil) a čekejte dokud nepřijedou. Po jejich příjezdu čekejte otázku: "Tak co nám k tomu řeknete?" V tu chvíli je potřeba tvrdit, že vy jste autem nepřijeli. Tím je vyloučena vaše odpovědnost za přestupek, kvůli němuž byla botička na auto nasazena. Policisté mají k dispozici ještě jednu otázku: "Když ne vy, tak kdo s tím vozem přijel?" V takovém případě předpokládejme, že autem přijela osoba vám blízká (manžel, manželka, sourozenec, rodič, prarodič). Nesmíte ale říci, že to byla právě vaše sestra, otec nebo manželka. Stačí jen osoba blízká. Proti takové osobě máte totiž možnost odmítnout vypovídat, protože byste ji vystavili možné újmě v podobě postihu za přestupek nebo trestnímu stíhání. Důležité je ale vědět, že majitel auta v žádném případě nesmí tvrdit, že vůbec neví, kdo jeho vůz řídil. Za to hrozí vysoká pokuta.
Strážník musí botičku sundat
Tím jsou možnosti policistů zpravidla vyčerpány (pokud není dalších svědků), a byly tak provedeny úkony nezbytné ke zjištění totožnosti osoby, která přestupek spáchala. Strážníci prakticky nemají šanci zjistit, kdo s autem skutečně přijel. Snad jen kdyby měli svědka. "Jakýkoliv další nátlak na řidiče, psychologická hra nebo vyhrožování ve stylu, "když se nepřiznáte, botičku vám na autě klidně necháme dokud budeme chtít", jsou protizákonné," říká právník Tomáš Beran, autor knihy Neplaťte pokuty zbytečně.
Policista, který botičku v danou chvíli botičku neodstraní (ačkoliv si je vědom řidičova poučení, že je k tomu ze zákona povinen), úmyslně porušuje zákon a vykonává pravomoc v rozporu se zákonem. Tím se dopouští trestného činu zneužívání pravomoci veřejného činitele.
Stejnou argumentaci jako při nasazení botičky lze použít i tehdy, když za stěračem najdete lísteček za špatné parkování. Stačí stále jen tvrdit, že řídila osoba vám blízká, proti které odmítáte vypovídat. Sice se dá čekat, že strážník v kanceláři vás bude chtít dostat například na to, že vůbec nevíte, kdo vaše auto řídil, ale stačí nátlaku odolat.
Totéž lze použít například i ve chvíli, kdy vám přijde předvolání kvůli tomu, že vám radar naměřil vyšší rychlost, než jaká byla povolena. Tady ale pozor! Součástí radarů jsou až na výjimky i kamery, které detailně zaznamenají tvář řidiče. Pokud policisté vaši fotografii skutečně mají, pak není dvakrát rozumné tvrdit, že řídila osoba vám blízká.
Služební auto? Máte smůlu
Tyto rady neplatí pro řidiče služebních aut. Jejich řidiči totiž ve smlouvě většinou mají napsáno, že žádná jiná osoba vůz řídit nesmí. A pokud to nemají, musí alespoň vyplňovat takzvanou knihu jízd, kde má být přesně uvedeno, kdo, kdy a kde automobil řídil.
Při rozmýšlení, kam můžete vjet, jak rychle můžete jet a kde smíte zaparkovat se také vyplatí sledovat, jak vypadají značky, které provoz řídí. Jestliže například zastavíte před plechovými vraty, na nichž je jakási plastová cedulka ze supermarketu tvrdící, že je zde zákaz stání, neřešte ji. Neplatí. Zákaz stání by na konkrétním místě platil pouze tehdy, pokud by to nařizovala klasická dopravní značka umístěná na tyči, přenosná značka umístěná na bíločerveně pruhované tyči nebo by na silnici či obrubníku byla žlutá čára. Stejně tak jako supermarketové značky na vratech tedy neplatí i značky umístěné třeba na zrezlé tyči píchnuté v pneumatice s betonem, na stromě nebo někde na zdi.
Pokuta za parkování - jak se jí vyhnout
06.04.2007
Občas parkujete tak, že vám strážníci městské či státní policie nechávají za stěračem lísteček či rovnou dávají na kolo botičku? Existuje způsob, jímž se lze placení pokuty vyhnout.
Autor: Ondřej Kinkor
