Právní poradna

keddie : 15.02.2007 23:09:54

Dobrý den, zajímalo by mě, zda můžu jako většinový vlastník rodinného domu (3/4) tento podíl prodat či pronajmout, aniž by s tím 1/4 vlastník musel souhlasit. Samozřejmě poté, co by on sám o to neměl zájem. Děkuji za odpověď.

Legálně lze \"postoupit\" nájemní smlouvu, jestliže dá k tomu
pronajímatel souhlas, a to tak, že s Vámi vyhledaným novým nájemcem
uzavře novou nájemní smlouvu ( ledaže by snad pronajímatel smluvně
připustil, že nový nájemce vstupuje do všech práv a povinností
dosavadní nájemní smlouvy Vaší maminky). Pokud jde o odstupné za
uvolnění bytu Vaší maminky, pak nezbývá rovnež než jednat s
vlastníkem domu a odstupné s ním dohodnout ( s ohledem na stav v
této věci bude hodně záviset na Vaši přesvědčovací argumentaci).
Skutečnost, že Váš syn byl 18 let trvale hlášen v tomto bytě, je
pouze jedním z důkazů prokazujících jeho nárok na užívání bytu a to
i v budoucnosti. Vzhledem k tomu, že vlastník domu zřejmě bez potíží
prokáže, že se Váš syn odstěhoval a bydlí někde jinde, mu nyní jeho
případný nárok na užívání bytu z titulu společné domácnosti s Vaší
maminkou v podstatě zanikl. Ohledně \"postoupení\" nájemní smlouy na
předmětný byt platí jak shora uvedeno.

Tolina : 15.02.2007 22:38:24

Ahojky,mám dotaz:S přítelem jsme si společně před 3 lety brali hypoteku na byt,nyní jsme se rozešli,tak se ptám,jestli můj bývalý přítel má na tento byt nějaký nárok nebo jestli ho může uplatnit po zaplacení bytu?Upřesňuji,že byt je v katastru nemovitostí napsaný na mě,trvalé bydliště tam mam taky jen já a veškeré platby se vždy odečítaly z mého účtu.Díky za odpověď.Petra

Ahoj, podle § 140 Občanského zákoníka - převádí-li se spoluvlastnický podíl, mají spoluvlastníci předkupní právo, ledaže jde o převod osobě blízké. Nedohodnou-li se spoluvlastníci o výkonu předkupního práva, mají právo vykoupit podíl poměrně podle velikosti podílů.

Pokud tedy menšinový vlastník odmítne koupit Váš podíl v rámci předkupního práva, Vy ho poté můžete nabídnout komu chcete.

Co se týká pronájmu rodinného domu, o hospodaření se společnou věcí rozhodují spoluvlastníci většinou, počítanou podle velikosti podílů.
Při rovnosti hlasů, nebo nedosáhne-li se většiny anebo dohody,
rozhodne na návrh kteréhokoliv spoluvlastníka soud. Jde-li o důležitou změnu společné věci, mohou přehlasovaní spoluvlastníci žádat, aby o změně rozhodl soud.

NK : 15.02.2007 12:04:58

Dobrý den,mám k Vám dotaz ohledně dědictví.Právě bude probíhat dědické řízení po mamince.S bytem problémy nejsou-všichni jsme se shodli na prodeji,ale maminka vlastnila i chalupu.Jsme čtyři sourozenci.Tři jsou pro její prodej,ale čtvrtý si chce chalupu ponechat s tím,že nás ostatní vyplatí.Jenomže nechce respektovat odhadní cenu a chce nám každému dát pouze celkem směšnou částku.Chalupu chce užívat a bez jeho souhlasu ji prý nikdy neprodáme a jelikož není až vtak dobrém technickém stavu,chalupa nakonec spadne.Je pro nás nějaké rozumné řešení a nebo se musíme nechat naším sourozencem takhle vydírat a přistoupit nakonec na jeho návrh o směšném finančním vyrovnání nebo chalupa opravdu za pár let spadne. Děkuji za jakoukoli radu.Krásný den Vám srdečně přeje N.K.

Podle § 483 Občanského zákoníka - Nedojde-li k dohodě, soud
potvrdí nabytí dědictví těm, jejich dědické právo bylo prokázáno.
Tudíž vy jako sourozenci se stanete spoluvlastníky této nemovitosti
- chalupy. Logicky jste tři na jednoho. A dále podle § 142 Obč. zák.
nedojde-li k dohodě o zrušení spoluvlastnictví, zruší
spoluvlatnictví a provede vypořádání na návrh některého
spoluvlastníka soud. Přihlédne přitom k velikosti podílů a k
účelnému využití věci. Není-li rozdělení věci dobře možné, přikáže
soud věc za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům,
přihlédne přitom k tomu, aby věc mohla být účelně využita. Nechce-li
věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud její prodej a výtěžek
rozdělí podle podílů. A také dále o hospodaření se společnou věcí
rozhodují spoluvlastníci většinou, počítanou podle velikosti podílů
( můžete sourozence přehlasovat).

bezruka : 15.02.2007 08:10:30

Ahoj chtěla bych poprosit o zodpovězení dotazu.Před nedávnem mi zemřel otec,který s maminkou vlastnili byt v osobním vlastnictví.Teď probíhá dědické řízení a maminka se obává vysokých poplatků a dědické daně.Hodnota bytu kde je polovičním vlastníkem je podle odhadce 700 000. Mohla byste mi říct kolik budou asi veškeré poplatky. Mnohokrát děkuji.

Opět odkazuji na dotaz od mavokra ze dne 28. 8. 2006 a opět prosím
přečti si ho. Co se týká dědické daně, tak daň v I. skupině
(příbuzní v řadě přímé a manžel) činí 1 % z majetku.

Maceuka : 14.02.2007 17:56:15

Dobrý den Chtěla bych poradit-umřela mi babička (matka mého umřelého otce)zůstala její dcera Eva která zařídila veškeré věci ohledně pohřbu neboť si to babička jako její matka přála ,přenechala jí peníze a různé rady jak má postupovat.Zůstal po babičce byt který jak jsem se dozvěděla chce teta Eva prodat (hodnota bytu činí 700-800 tisíc).Chtěla bych vědět jestli mám taky právo na nějaký podíl -nevím ani jestli je nějaká závěť (ale asi ano protože tetě zůstal byt a mě měla babička vyplatila(to mi řekla telefonicky teta eva) -ale o tom já nic nevím,nechci se teď v tom vrtat pokud nevím jestli vůbec můžu a jestli vůbec mám na to právo)proto se na Vás obracím o aspoň malou radu .Předem Vám moc děkuji Marcela

Opět odkazuji na dotaz od mavokra ze dne 28. 8. 2006 a opět prosím
přečti si ho. Co se týká dědické daně, tak daň v I. skupině
(příbuzní v řadě přímé a manžel) činí 1 % z majetku.

petra248 : 14.02.2007 14:23:49

Dobrý den Ivono. Jmenuji se Petra Kiselová a mám z předchozího vztahu syna Lukáše 8 měsíců.Můj syn má přijmení po svém otci, mám syna v péči a ráda bych zažádala o změnu jeho přijmení, ale bývaly přítelto nechce povolit a tak bych to ráda vzala soudní cestou, bohužel nejsem bohatá a tak bych se ráda zeptala co všechno obnáší žádost o změnu přijmení soudní cestou, mohla by jste mi něco o tom napsat? Mockrát děkuji za odpověd. Hezký den

Ahoj Petro, dne 14. 8. 2006 jsem ve své poradně odpovídala na podobný dotaz
Angelice, prosím přečti si ho. Doufám, že ti vše dobře dopadne.

Bra : 14.02.2007 12:08:51

Dobrý den, můj syn studuje VŠ,státnice bude mít na jaře l.r., diplomovu práci dokončí a bude obhajovat v září. 13.9.2007 mu bude 25 let a pobírá sirotčí důchod. Po ukončení, bude na VŠ dále studovat až do dosažení doktorského titulu. Jaký status z pohledu soc.a zdrav. pojištění bude mít v červenci,srpnu,září l.r. a dále. Bude mít nárok na sirotčí důchod nepřetržitě do 26 let svého věku? Díky

Nárok na sirotčí důchod má Váš syn dokud bude studovat a do 26 let
jeho věku. Jelikož bude obhajovat diplomovou práci v září 2007, je
stále studentem školy, tudíž mu to pokrývá i měsíce červenec, srpen
i září.

Ivana04 : 13.02.2007 18:48:25

Dobrý večer. Mám otázku ohledně dědictví. Můj manžel má z prvního manželství dvě dcery.Je majitelem nemovitosti po rodičích.Otázka je taková. Pokud by zemřel,a my spolu děti nemáme,mohou mě jeho děti vyhodit z domu?Jaká je moje účast na dědictví po manželovi.Mám z toho velké obavy. Děkuji za vaši odpověď. Ivana

1) Jsou 2 možnosti dědění - ze zákona a ze závěti.
Nenabude-li dědictví dědic ze závěti, nastupují místo něho dědici ze zákona. Nabude-li se ze závěti jen část dědictví, nabývají zbývající části dědici ze zákona.

2) Dědění ze zákona - V první skupině dědí zůstavitelovy děti a manžel nebo partner, každý z nich stejným dílem. Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědického podílu stejným dílem jeho děti. Jestliže nedědí ani tyto děti nebo některé z nich, dědí stejným dílem jejich potomci. V druhé skupině dědí manžel nebo partner, zůstavitelovi rodiče a dále ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku ve společné domácnosti. Ve třetí skupině dědí stejným dílem zůstavitelovi sourozenci a ti kteří žili se
zůstavitelem po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti. Ve čtvrté skupině dědí stejným díle prarodiče zůstavitele a nedědí-li žádný z nich, dědí stejným dílem jejich děti.

Vše ohledně dědictví najdete v §460 - § 487 Občanského zákoníka č. 40/1964 Sb.

Takže odpověď na Váš dotaz zní ano, máte také nárok na Váš podíl z
dědictví, a to po Vašem otci, který jelikož je mrtvý, nastupujete
jako zákonná dědička Vy podle § 473/ odst. 2 Obč. zákoníka jako
dědic v první skupině. Notář, který je soudním komisařem a
projednává toto dědictví Vás musí zahrnout do dědického řízení.

Bra : 13.02.2007 08:35:19

Dobrý den, mám ještě jeden dotaz. Moje maminka se stala částečně závislou na naší pomoci a přestěhovala se do našeho bytu. Ten její je neobývaný.Je to byt u s.r.o.,tedy majitele. Lze postoupit legálně někomu nájemní smlouvu.Nebo můžeme požadovat na s.r.o.odstupné za uvolnění bytu? Nebo lze zažádat na s.r.o. o postoupení nájemní smlouvy na dobu neurčitou za stejných podmínek na syna,který je zde 18 let trvale hlášen,ale minulý rok se přestěhoval mimo Prahu? Děkuji za pomoc.

Nemějte žádné obavy, jelikož jste manželka, tak jste \"v
suchu\". Podle § 473 Občanského zákoníka v první skupině dědí
zůstavitelovy děti a manžel, každý z nich stejným dílem. Tudíž Vy
zdědíte půlku nemovitosti a tu druhou půlku si rozdělí manželovy
děti. Ovšem ještě před tím se provede vypořádání společného jmění
manželů a teprve potom proběhne vypořádání dědictví.

Bra : 13.02.2007 08:29:49

Dobrý den, mám dotaz:synové zdědili po otci část nemovitosti a pozemky. Proběhlo dědické řízení.Vzhledem k tomu, že synové nemovitost ani pozemky nechtějí užvat,vyzvali svou tetu která nemovitost a pozemky obývá,aby jejich podíly vyplatila.Nemá se k tomu.Je jediný prostředek podat žalobu u soudu na vypořádání? A bude toto vypořádání za tržní cenu majetku? Děkuji

Vaši synové nemohou svou tetu nutit, aby jejich podíly vyplatila, na
to není žádný legální předpis. Potom tedy, nedojde-li k dohodě, soud
potvrdí nabytí dědictví těm, jejichž dědické právo bylo prokázáno.
Teta a Vaši synové ( pokud se nedohodnou) se tudíž stanou
spoluvlastníky nemovitostí a pozemků podle výše svých podílů.

Nike : 12.02.2007 15:58:22

Dobrý den, chci se zeptat, zda a za jakých podmínek je možné (obvykle) odkoupit od obce úsek obecní cesty vedoucí přes náš pozemek a zda je možné pak tento úsek uzavřít, pokud existuje pro ostatní jiná možnost, kudy jezdit. Nejedná se o silnici, ale o mírně zpevněnou polní cestu. Děkuji.

Odkoupit úsek obecní cesty můžete, pakliže se s obcí domluvíte
na odkupu. Odkoupení úseku obecní cesty podléhá schválení
zastupitelstvem obce. Tento úsek je možné uzavřít, pokud opravdu
existuje pro ostatní jiná možnost kudy jezdit. Pokud by taková to
možnost neexistovala, bylo by na tento úsek cesty zřízeno věcné
břemeno spočívající v právu cesty přes tento pozemek.

peca : 10.02.2007 18:22:22

prosim co je potřeba když si chceme vyměnit byty v osobním vlastnictví stejných ploch ve stejném vchodě?(5.etáž za 2.etáž)

Ahoj, pokud se chcete vyměnit byty v osobním vlastnictví stejných
ploch ve stejném vchodě, sepisuje se pro tento případ směnná smlouva
podle § 611 Občanského zákona, který stanoví, že ustanovení o kupní
smlouvě se přiměřeně použijí i na smlouvu směnnou, podle které si
smluvní strany směňují věc za věc.

smisek13 : 29.08.2006 21:43:15

Ahoj, mám takový podivný dotaz. Moje dcera má přítele,se kterým chce žít. Je již plnoletá, takže nemám moc šancí jí to zakázat, udělá si, co bude chtít. Jelikož však ještě studuje na střední škole, nechci z toho mít nějaké problémy. Myslím teda z právního hlediska. Poradíš mi, prosím?

Ahoj, nejsem si moc jistá na co se mě ptáte, ale zkusím odpovědět
velmi jednoduše. Sex od 15 let zákonný, způsobilost k právním úkonům
tj. vlastními právními úkony nabývat práv a brát na sebe povinnosti
vznikají dovršením osmnáctého roku - Vaše dcera se evidentně stala
dovršením plnoletosti jedincem, který sám odpovídá za to, jak naloží
se svým životem tj. stala se svéprávným člověkem.

petr23 : 28.08.2006 16:12:58

Dobrý den, měla bych dotaz ohledně problematiky bydlení - jsme 4členná rodina, bydlíme v nájemním domě/dům má majitelku/. Jelikož staršímu synovi je 20 let, začal si vést svůj soukromý život, a to i tak, že se odstěhoval k přítelkyni do jiného města.Táži se - je možné nechat syna přihlášeného a odhlásit ho pouze ze služeb? Majitelka ho odmítá odhlásit pouze na službách, prý ho musím odhlásit i z bytu a on se musí přihlásit jinde. Jelikož s přítelkyní byydli v podnájmu, tak nelze toto uvést jako trvalý pobyt.Děkuji za odpově´d.

Ahoj, ano je možné nechat syna přihlášeného a jde ho pouze odhlásit ze služeb, opravdu nevím o co majitelce jde. Odhlášení ze služeb je logické, jelikož fyzicky Váš syn není přítomen, ovšem to, že se odstěhoval do jiného města ještě neznamená, že musí změnit trvalé bydliště, může odjet třeba i nakraj světa a stále bude mít trvalé bydliště na Vaší adrese. Jen ať ho pani majitelka hezky odhlásí ze služeb.

mavokr : 28.08.2006 11:54:51

Ahoj,chtěla bych se zeptat z jakých položek se skládá odměna notáři-soudnímu komisaři při vyřizování dědictví.Při prvním sezení jsme dostali ofocenou \"tabulku\" ze sbírky zákonů o odměnách - procenta podle hodnoty majetku, v našem případě se jedná o dvě nemovitosi, v jendé z nich bydlíme.Předložili jsme všechny doklady včetně znaleckých odhadů. S pozvánkou k dalšímu sezení nám přišla i výzva k přinesení finanční částky, která o tisíce převyšuje výpočty podle procent, a navíc s dodatkem že se jedná o zálohu na odměnu soudního komisaře.Zajímalo by mě tedy jaké další poplatky jsou notářem účtovány a do jaké výše se může vyšplhat celková odměna . Díky, Marie

Ahoj, já jsem se s tím setkala u svého otce, který vyřizoval dědictví po své mamince, tedy po mé babičce. Notářský úřad ho vyzval, aby si sebou vzal částku 14. 000,- Kč a nakonec po jednání zaplatil pouze 9.860,- Kč. S ohledem na to, že nevím, co je předmětem dědictví, ani neznám jeho hodnotu, nemohu se k výši poplatku vyjádřit. Doporučuji však nebát se notáře zeptat z čeho se účtovaná částka skládá, tedy za jaké úkony popř. podle jakého ustanovení právního předpisu poplatky platíte. Kdybych chtěla odpovídat na to \" z jakých položek se skládá odměna notáře - soudního komisaře \" nezbylo by mi nic jiného než Vás odkázat na příslušný předpis, tj. zřejmě to, co Vám již notář zaslal. Možná, že se Vám zdá moje odpověď příliš obecná, ale budete-li se řídit mou radou, budete po jednání u notáře znát přesnou odpověď. Jestliže ani pak nebudete spokojeni, můžete si nechat účet od notáře přezkoumat Notářskou komorou anebo některým advokátem.

carotte : 26.08.2006 15:57:46

Dobrý den, mám jeden problém a doufám že mi s ním poradíte. Jsem jedním ze tří spoluvlastníků rekreačního objektu. Naše díly jsou stejně velké. Již delší dobu máme mezi sebou dost velké problémy a tudíž jsem se s druhým spoluvlastníkem rozhodli rekreační objek prodat. Je to možné i bez souhlasu 3. spoluvlastníka? Moc děkuji za odpověď

Ahoj, z právních úkonů týkajících se společné věci jsou oprávnění a povinni všichni spoluvlastníci společně a nerozdílně a navíc kdybyste prodávali rekreační objekt bez souhlasu třetího spoluvlastníka má tento spoluvlastník předkupní právo tj. musíte Váš spoluvlastnický podíl nabídnout nejdříve jemu, ledaže by šlo o převod osobě blízké.
Nedojde-li mezi Vámi k dohodě, zruší spoluvlastnictví a provede vypořádání na návrh některého spoluvlastníka soud. Přihlédne přitom k velikosti podílů a k účelnému využití věci. Není-li rozdělení věci dobře možné, přikáže soud věc za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům, přihlédne přitom k tomu, aby věc mohla být účelně využita. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud její prodej a výtěžek rozdělí podle podílů.
Vše ohledně podílového spoluvlastnicví můžete nastudovat v Občanském zákoníku č. 40/1964 Sb. v platném znění, a to §136 až §142.

tomiK3 : 24.08.2006 12:28:00

Ahoj Ivonko, prosím o radu jak postupovat chci-li požádat o snížení alimentů na svojí šestiletou dceru a je-li vůbec šance toho dosáhnout. Při rozvodu soudkyně určila výši výživného na 3000kč a to na základě mé tehdejší průměrné měsíční výplaty. Nastoupil jsem však na jiné pracovní místo, kde zdaleka takový příjem nemám. Dále jsem se znovu oženil. Moje žena je sice již delší dobu nemocná, ale jinak pracující a vydělávající. Má vůbec moje nynější žena vliv na výši alimentů pro mou dceru?? Kromě toho moje ex-manželka si našla po 5-leté mateřské konečně taky práci a žije společně s přítelem. Skutečně poberu-li výplatu, poplatím všechny nutné výdaje, tak mi pro sebe a mou novou rodinu příliš nezbyde. Pomohlo by mi určitě snížení alespoň o tisíc korun. Prosím Ivo je to možné ??? Moc děkuji

Ahoj, chcete-li snížit výživné na Vaši dceru, musíte se nejdříve
obrátit na soud. Zde doložíte, že došlo ke změně poměrů na Vaší
straně, tj. nedosahujete té výplaty, kterou jste měl v době vyměření
výživného a tudíž žádáte o jeho snížení. A pokud jde o Vaši nynější
ženu, tak ta má vliv na výši výživného z důvodu toho, že je také
vyživovanou osobou.

velbloud : 22.08.2006 09:18:25

Dobrý den, mám asi neobvyklý dotaz. Zemřel mi manžel, který byl léta v invalidním důchodu a aby zahnal samotu, pořídil si psa kokříka. Pes byl vždy problémový, kouše neposlouchá - manžel ho velmi miloval a vše mu toleroval. Bydlím teď sama v bytě ve městě, chodím do práce. Je pro mne velmi zatěžující - fyzicky i časově - se nyní o psa starat. Zjednala jsem si venčení za úplatu, to fungovalo pouze do doby, než pes pána pokousal.Nyní dojde k dědickému řízení. Dědit budu já a manželova dcerka z prvního manželství - tu pes má rád a navíc bydlí nedaleko. Není také manželův pes předmětem dědictví? Pro mne by to bylo vítané, kdybychom péči o něj zvládaly společně.

Ahoj, živá zvířata je třeba považovat za zvláštní druh věci v právním smyslu. Jako taková mohou být proto i ona předmětem dědictví. Protože však zvíře je živý tvor, který stejně jako člověk může pociťovat bolest a utrpení, je jeho právní režim - na rozdíl od jiných věcí - podroben navíc zvláštní právní úpravě, která zajišťuje jeho ochranu, a to např. zákon č. 246/1992 Sb. na ochranu zvířat proti týrání.

Vladˇa : 20.08.2006 20:34:58

Dobrý den Ivono,mám dotaz ohledně dědictví mé ženy po jejím otci.Otec byl rozvedený a po 13letech nemá se svojí bívalou ženou vypořádán majetkový vztah a 12 let žil ve společné domáctnosti s družkou v rodinném domku.Družka má v domku nahlašen trvalý pobyt.Bude družka přizvaná k dědickému řízení a má na něco nárok?Když se družka odstěhuje z domku jak docílit změny trvalého pobytu.Když se nebude chtít vystěhovat má nárok na náhradní bydlení?Není snadné se sní dohodnout dělá samé potíže.Domek je dvougenerační a neumožnuje nám přístup do té části kde s tchánem žili,má na to nárok?

Ahoj, jelikož otec Vaší manželky nemá vypořádaný majetkový vztah se svojí bývalou ženou, platí zde fikce podle § 150/ odst. 4 Občanského zákoníku - Nedošlo-li do tří let od zániku společného jmění manželů k jeho vypořádání dohodou nebo nebyl-li do tří let od jeho zániku podán návrh na jeho vypořádání rozhodnutím soudu, platí ohledně movitých věcí, že se manželé vypořádali podle stavu, v jakém každý z nich věci ze společného jmění manželů pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti výlučně jako vlastník užívá. O ostatních movitých věcech a o nemovitých věcech platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou spoluvlastníků jsou stejné, totéž platí přiměřeně o ostatních majetkových právech, pohledávkách a závazcích manželům společných.
Družka bude zcela určitě přizvána k dědickému řízení -
V 1. skupině dědí zůstavitelovy děti a manžel nebo partner ( nově partner od 1. července 2006 podle zákona č. 115/2006 Sb. o registrovaném partnerství), každý z nich stejným dílem.
Nedědí-li zůstavitelovi potomci, dědí v druhé skupině manžel nebo partner, zůstavitelovi rodiče a dále ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele.
Nedědí-li manžel, partner ani žádný z rodičů, dědí v třetí skupině stejnám dílem zůstavitelovi sourozenci a ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti.
Doporučuji vyčkat, jak dopadne dědické řízení, popřípadě upozornit notáře - soudního komisaře o promlémech s družkou.

hellca75 : 14.08.2006 17:38:29

Dobrý den!Mám otázečku,dostala jsem od zaměstnavatele byt a má to být 1.bytová kategorie,wc je na společné chodbě mimo byt.Můžete mi říct jaké je základní příslušenství bytu 1.kategorie a zda je to tak,že i když je wc na společné chodbě,ale je jen pro ten byt patří byt do 1.kategorie.Děkuji Helča

Ahoj, otázka ohledně bytů je nově upravena v zákoně č. 107/2006 Sb. o jednostranném zvyšování nájemného bytů. Vše je nové, a proto si netroufám ti jakkoli v tomto případě radit. Jediné co vím je, že kategorie bytů je již zrušena, ale jaký je dál právní režim bytů to opravdu nevím. Doporučuji se poradit s advokátem přímo se zabývajícím bytovou problematikou.

Alvap : 14.08.2006 14:25:54

Ahoj, mám manžela, který podniká, a proto chci zúžit společné jmění manželů. Protože si ale v poslední době nerozumíme, tak jsem se chtěla zeptat, jak se dělí SJM, kdyby došlo k rozvodu. Jestli se bere ohled na to, že SJM bylo zúženo anebo je to napůl, jako kdyby k zúžení vůbec nedošlo.

Ahoj, podle § 143a Občanského zákoníku manželé mohou smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu rozšířit či zúžit stanovený rozsah společného jmění manželů. Takto mohou manželé změnit rozsah majetku a závazků nabytých či vzniklých v budoucnosti, ale i majetku a závazků, které již tvoří jejich společné jmění. Podle § 148 odst. 1 Obč. zákoníku soud může ze závažných důvodů na návrh některého z manželů zúžit společné jmění manželů až na věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti. Dále podle § 148 odst. 2 na návrh některého z manželů soud zúží společné jmění manželů až na věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti v případě, že jeden z manželů získal oprávnění k podnikatelské činnosti.
Takže pokud si necháte zúžit společné jmění manželů, samozřejmě se na to bere zřetel při rozvodu, kvůli čemu jinému by se to dělalo.

angellika : 14.08.2006 13:51:20

Ahoj,chtěla bych se zeptat zda budu platit soudní výlohy,když jsem si podala k soudu návrh na udělení souhlasu k podání žádosti o změnu příjmení.Chci změnit synovi,kterého mám z předchozího vztahu a příjmení má po otci s nímž jsme nebyly manželé.Protože nevím kde synův otec bydlí nebo pracujea výživné neplatí tudíž od něj k tomuto nemohu získat souhlas obrátila jsem se na soud.Nyní jsem vdaná a s manželem máme syna.Jsem na mateřské dovolené.Připadnou soudní výlohy na mne nebo na synova otce?A v jaké výši?Děkuji za odpověď.

Ahoj, za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem není peněžité plnění zaplatíte 1 000,- Kč, není-li stanoveno jinak. Poplatníkem poplatku podle § 2 zákona č. 549/1991 o soudních poplatcíh za řízení před soudem je navrhovatel, tudíž Vy.
Ovšem ve Vašem případě se domnívám, že budete od poplatku osvobozena, jelikož se jedná o řízení ve věcech péče soudu o nezletilé.

bobule : 12.08.2006 20:07:15

Dobrý večer Ivono, byla bych Vám vděčná za radu. Teď v 08/06 mi k mému nemalému překvapení přišel nedoporučený dopis od fy INTRUM JUSTITIA zabývající se zřejmě vymáháním dluhů. Chtějí po mě zaplatit 7,500 kč. Zřejmě odkoupili dloužek od Allianz pojištovny, kde pravděpodobně zůstala nezaplacená 1 splátka povinného ručení /cca 700 kč/ - jejíž SPLATNOST byla 2.11.2000 Po celých téměř 6 let mne nikdo kvůli tomu nekontaktoval, poštu si přebírám, není možné, že mě za tu dobu kdokoli písemně vyzýval k zaplacení. JE TOTO DNES JIŽ PROMLČENÉ ???? CO MÁM DĚLAT. Chci jim poslat \"neuznání závazku\" Děkuji za odpověď. ((o:bobule

Ahoj, nejlepší by bylo v této situaci zjistit, na základě čeho vymáhá firma Intrum justitia Váš dluh, tj. zjistit právní titul.
Proto doporučuji se spojit s touto firmou a požádat ji, aby Vám ukázala nějaké soudní rozhodnutí např. vydání platebního příkazu a zároveň se ujistit u příslušného soudu, zda je to tak. Pokud by totiž žádný takový právní titul neexistoval, tak by Váš dluh byl již promlčen, a to podle §101 Občanského zákoníku - promlčecí doba je tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé, a podle § 100 Občanského zákoníku kdy, soud k promlčení přihlédne jen k námitce dlužníka, dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat.

Blondýna : 10.08.2006 13:18:29

Dobrý den, zajímalo by mne, jak můžeme reagovat na dědické řízení po příbuzných v SR, když: Babička mého manžela zemřela 10.5.2004 a notářka to dala mému muži na vědomí dopisem dne 22.2.2006 s tím, že ho informovala o tom, že babička v závěti zanechala svůj majetek (byt v Bratislavě apod.) svým dětem (otci mého muže a jeho sestře). Přičemž podle jejího dopisu dne 23.7.2004 otec mého muže zplnomocnil svou sestru k vyřízení dědictví (po své matce, resp. babičce mého muže) a vzdal se dědictví v její prospěch. Máme velké podezření, že teta mého muže daný dokument o vzdání se dědictví \"zfalšovala\", protože otec mého muže dne 23.7.2004 zemřel a k dnešnímu dni se vyřizuje jeho pozůstalost, protože teta mého muže notářce zapřela, že měl děti. Díky za odpověď. Monika

Ahoj, vzhledem k tomu, že otec Vašeho manžela zemřel, doporučuji,
aby se přihlásil Váš manžel do dědického řízení po babičce, jelikož
dědic ze zákona byl jeho otec a teta. Pokud skutečně zplnomoclnil
otec Vašeho manžela svoji sestru k projednání popř. se vzdal
dědického nároku, měl by nepochybně mít notář o tom záznam ve spise.
Doporučuji vyčkat odpovědi notáře a podle toho postupovat dále. Vždy
o všem důležitém informujte svého notáře, který jako soudní komisař
projednává dědictví. Díky

kamil : 08.08.2006 21:42:11

Dobrý den.Panelový dům,ve kterém bydlím vlastní České dráhy a letos nám jej budou prodávat.Za tímto účelem jsme vloni jako nájemníci založili bytové družstvo a tento objekt od ČD odkoupíme.Na svůj byt mám dekret a nájemní smlouvu na dobu neurčitou.Nemovitost už byla znalcem cenově odhadnuta a představenstvo družstva předběžně vypočítalo ceny jednotlivých bytů. Můj byt si samozřejmě zaplatím-v tom problém nevidím.V objektu jsou ale ještě dvě garáže,z nichž mám jednu řádně pronajatou od zatím stávajícího majitele na dobu neurčitou.Garáž byla znalcem ohodnocena částkou 100tisíc Kč.Myslel jsem si,že jako řádný nájemce mám na garáž předkupní právo a že si ji za uvedenou cenu odkoupím.Ale ouha-tuhle mi při náhodném setkání předsedkyně byt.druž.řekla,že po prodeji domu bytovému družst.všechny nájemní smlouvy zanikají a budou se uzavírat nové.Na byt prý mám právo koupě ale na garáž NE!Garáže se podle ní budou prodávat tzv.obálkovou metodou(kdo dá samozřejmě nejvíc nad těch 100tisíc)a já prý na ni nemám jako současný nájemce předkupní nárok za uvedenou znaleckou cenu.Můžete mi prosím poradit?Moc Vám děkuji.Kamil.

Ahoj, není pravda, že po prodeji domu bytovému družstvu všechny
nájemní smlouvy zanikají, ale nájemní smlouvy přecházejí na bytové
družstvo ( zřejmě s novějšími úpravami). Ovšem je pravdou, že máte
předkupní právo k bytu, ale na garáž bohužel předkupní právo nemáte.
Je mi líto. Díky

bohoušek : 06.08.2006 23:55:36

Dobrý večer Ivonko, prosím o radu. Jsme 3 sourozenci a po smrti naší maminky zůstal družstevní byt. V bytě není nikdo trvale ani přechodně hlášený. Dohodli jsme se, že byt prodáme a peníze rozdělíme. Bohužel se do bytu nastěhoval sourozenec se svým synem a je zde vážná obava, že byt nebude chtít opustit ani prodat. Má na užívání bytu nárok přestože ještě neproběhlo dědické vypořádání? Může užívat byt i když s tím ostatní sourozenci nesouhlasí? Děkuji za odpověď

Ahoj, na užívání bytu rozhodně Váš sourozenec a jeho syn nemají
žádný nárok, stejně jako Vy a ostatní sourozenci, jelikož stále
neexistuje žádný titul pro užívání družstevního bytu. Tento titul
vzejde až jako výsledek dědického řízení, kde členství v družstvu a
nájem družstevního bytu získá dědic, jemuž připadl členský podíl.
Bylo by dobré, pokud by Váš sourozenec měl zájem o to, aby na něj
připadl členský podíl a práva s ním spojená, sepsat dedickou dohodu
popř. smlouvu o smlouvě budoucí, že Vás do určitého data vyplatí
podle ocenění, kterou si vyžádá notář. Díky

kočka : 05.08.2006 17:54:17

Chtěla bych se zeptat, zda-li lze snížit výživné u zletilého dítěte, které ukončí střední školu maturitou po dobu školních prázdnin? Je zohledněno, zda-li půjde studovat dál či nikoliv? Přihlíží se k tomu, zda-li si dítě hledá nějakou brigádu? Manžel se 16 let se synem stýkal a více než před rokem syn sám styk ukončil. Manžel se informoval na něho ve škole, má neomluvenou absenci a zhoršil své chování i prospěch. Syn se mi i manželovi vysmívá do obličeje, nepozdraví ani jednoho z nás. Není zde žádný zájem z naší strany ho podporovat v dalším studiu. Bohužel, je nám jasné, že syn na nějakou školu se bude chtít dostat, jenom abychom platili výživné, které pro něho bude určitě zajímavější než doplatek do životního minima. Děkuji za odpověď

Ahoj, výživné lze snížit pokud se na straně plátců, tj. rodičů
závažně změní poměry v možnosti platit toto výživné ( bez svého
zavinění nemá zaměstnání, je dlouhodobě nemocný). Samozřejmě se do
výše výživného zohledňuje další studium, ne ale brigáda. Dítě má do
svých 26. -ti letech nárok na výživné pokud se připravuje na budoucí
povolání studiem, ale já si spíše myslím, že tento dotaz nepatří do
mého právního okénka, ale do psychologické poradny, kde by Vám
určitě poradil Mgr. Jan Jakubíček, jak se synem lépe vycházet a jak
s ním komunikovat. Díky

adolf : 04.08.2006 18:08:44

Přeji dobrý den , prosím o radu: V dědickém řízení byli tři dědicové a byl proveden znalecký odhad na cenu nemovitosti. Prosím o radu, zda již po ukončeném dědickém řízení je možno ( a v jakém časovém horizontu ) požádat o nový odhad ( vzhledem k růstu cen nemovitostí) za účelem vyplacení dědického podílu. Děkuji Vám.

Ahoj, již po ukončeném dědickém řízení nelze požádat o nový odhad.
Díky

Eny : 02.08.2006 20:53:52

Dobrý den,chtěla bych se zeptat na problematiku prodlení dlužníka.Neboť v této oblasti se příliš neorientuji.Zajímalo by mě, jak správně postupovat v této situaci.A jaké jsou možnosti řešení.Případně jak si správně vést dokumentaci.Děkuji předem za odpověď

Ahoj, Váš dotaz je opravdu velmi obecný, nevím v jakém stadiu je váš
dlužník, existuje zde spousta řešení od uznání dluhu až po vydání
rozhodnutí o platebním příkazu a co se týká vedení dokumentace - je
vždy nejlepší vést ji písemně z hlediska dalšího prokazování. Pokud
byste byl/a o trochu konkrétnělší, ráda Vám zodpovím Váš dotaz. Díky

Jakub CZ : 01.08.2006 12:22:55

Dobrý den nutne potrebuji vyresit jeden problem. Dcera me dobre známé chodí na jednu nejmenovanou Jízdárnu, kde se chovaji Skokoví koně. Musím zdůraznit ze je ji 13 let. Boužel tam chodí i jeden chlapec, jemu je bouzel jen 12 ale ma tam dulezite postavení jezdce, ktery vyhrava a tak ma dost velke slovo a Stoji za nim vsichni vedouci Jezdeckeho klubu a dost toho zneuziva. Holcicku me známé tam psychycky tyra a neustale ji fyzycky napada napriklad nedavno ji zbil provazem tak ze mela modre pruhy na zadech a zadku ale co je horsi ona mela menstruaci a nejak ji ji to ovlivnilo. Vse se nastesti spravilo ale hned dva dny po tom co prisla opet do staje ji schodil ze schodu a ona se prastila hlaou o roh stolu. Take z toho nic vazneho nebylo jen modriny a odreniny.Dokonce ji i sexualne obtezuje!!!!! ne primo znasilnuje ale jen ji osahava a vydira ji ruznymi vecmi!! Boužel když si byla matka holcicky stezovat nebyla vyslysena a bylo ji zdeleno ze si vymysli i pres zjevne pohmozdeniny na celem tele. Dokonce i pani sravcova to videla ale vzhledem k tomu ze je jezdec obliben se bala o praci a tak to nedosvedcila. Prosim potrebuji nutne poradit co mame delat mam strah ze se ji neco stane ze ji ublizi, dokonce jsem i navrhoval aby skoncila, ale ona to odmita. Prosim vas poradte mi jakekoli mozne reseni jak zastavit tohoto maleho násilnika aniz by musela holcicka odejit je to ozne? Moc se omlouvam za chyby zde napsane ale je to psano v opravdovem spechu. Chtel bych aby se to vyresilo co nejdrive aby se ji nic nestalo mam opravdu strah. Jakub

Ahoj,

v tomto případě navrhuji postupovat souběžně ad 1. a ad 2.

1. Celou záležitost oznámíte policii, zajistíte si právní pomoc některého z advokátů, nejlépe takového který se na tyto případy specializuje ( v tom Vám pomůže Advokátní komora ČR), písemně to oznámíte vedení či majiteli jezdeckého klubu, po poradě s právníkem budete celou věc medializovat apod.

2. S dívkou dojdou rodiče k lékaři a k psychologovi, aby byly zaznamenány následky chování násilníka resp., aby psycholog také posoudil, zda opravdu nejde o dívčiny výmysly a nějaké modřiny a odřeniny z ježdění a činnosti kolem koní. Lékař i psycholog jim potom jistě i poradí, jak dál postupovat.

K jakémukoliv zásahu anebo postupu jsou v první řadě oprávněni, ale i povinni rodiče napadené dívky. Pokud je dívka bezprostředně ohrožena na zdraví, neváhala bych ji zamezit navštěvovat ohrožující prostředí tohoto jezdeckého klubu.

Nevím to určitě, ale policie myslím má specialisty na takové případy šikanování, a proto by bylo možná nejrozumější poradit se s takovým člověkem, který na rozdíl ode mne má dostatek odborných i životních zkušeností.

Díky

sefko : 31.07.2006 09:18:12

Dobrý den, prosim Vás chtěl bych se zeptat, zda existuje nějaká zákonná lhůta, kdy je bytové družstvo povinno reagovat na moji žádost o převod bytu do osobního vlastnictví. Asi před třemi měsíci jsem písemnou doporučenou formou takto učinil a družstvo nereaguje. Mnohokrát děkuji, přeji hezký den.

Ahoj,obávám se, že opravdu neexistuje žádná zákonná lhůta k tomu,
aby bylo povinno bytové družstvo reagovat na Vaši žádost o převod
bytu do osobního vlastnictví, tento Váš problém jsem konzultovala s
kolegyní, která přímo vede agendu jednoho bytového družstva a nikdy
se s takovou zákonnou lhůtou nesetkala. Zkuste tam ještě jednou
osobně zajít a trošku si tam dupnout. Díky

pepina : 20.07.2006 21:33:31

Moc zdravím.Mám dotaz ohledně dědického vypořádání mého otce.Má 3dcery.2manželské a jednu nemanžel.Přiznal otcovství,platil alimenty,ale vůbec se nestýkají.Viděl ji asi 1x.Jak to bude později s vypořádáním majetku,má možnost nemanžel.dceru vydědit?Jaké má možnosti ohledně závěti?Děkuji za odpověď.

Ahoj,
jestliže Váš otec kvalifikovaně přiznal otcovství k nemanželskému dítěti, platil alimenty jde o jeho dceru, která má v dědickém řízení stejná práva jako Vy.
Zůstavitel může vydědit potomka, jestliže a) v rozporu s dobrými mravy neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v nemoci, ve stáří nebo v jiných závažných případech, b) o zůstavitele trvale neprojevuje opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl, c) byl odsouzen pro úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku, d) trvale vede nezřízený život ( § 469a Občanský zákoník).

Pokud některá z těchto skutečností nastala, může Váš otec právoplatně vydědit kteréhokoliv svého potomka, když ohledně postupu v této věci se může obrátit nejlépe na některého notáře, kteří s tímto institutem mají největší zkušenosti.
Díky

babovecka : 20.07.2006 11:21:23

Dobrý den. Žiji na vesnici a můj přítel by zde chtěl požádat o pronájem bytu. Chtěla bych se zeptat, co všechno takováto žádost musí obsahovat. Také by mě zajímalo, kdo konkrétně o této věci rozhoduje a podle jakých kritérií. Je tedy lepší napsat, že chceme o byt žádat jako pár nebo pouze on?

Ahoj,
z dotazu snad vyplývá, že tazatelka s přítelem si chtějí zažádat snad u obecního úřadu o to, aby jim pronajal zřejmě volný obecní byt. O tom co má taková žádost obsahovat si určuje každý obecní úřad samostatně, ale nejspíš postačí, když obecnímu úřadu napíšete a uvedete o nájem kterého konkrétního bytu žádáte, kdo jste, a proč tak činíte (např. důvody nevyhovujícího podnájmu, špatné dojíždění apod.), přičemž nic nebrání tomu, abyste o pronájem bytu požádali společně, neboť rozumný obecní úřad bude mít spíše zájem pronajmout byt mladému páru, který může v obci trvale zakotvit.
O tom zda Vám byt obecní úřad pronajme rozhoduje zastupitelstvo anebo ten orgán,
na který zastupitelstvo svým rozhodnutím nebo vnitřním předpisem tuto pravomoc přenese. Podle Vašeho vyjádření jde o vesnici, tedy o malou obec, kde je zřejmě pouze zastupitelstvo bez rady obce a pak by tedy rozhodovalo samo zastupitelstvo ( někdy si i malé obce zřizují jako svůj poradní a odborný orgán nějakou komisi, tedy i komisi, která by Váš případ před rozhodnutím zastupitelstva rozhodovala). Díky

Matax : 18.07.2006 15:20:12

Ahoj Ivono, ráda bych tě poprosila o radu. Můj přítel má 6 letou holčičku na kterou platí 4 tis., jeho bývalá manželka se doteď chovala normálně a na alimentech se domluvili mimosoudně. Teď se ovšem odstěhovala (bez domluvy) s nynějším partnerem na druhý konec republiky a my si pro dceru jezdíme každých čtrnáct dní na víkend. Vzhledem k tomu, že náklady na cestu dělají dalších 2,5 tis. a ona nám nijak nevyjde vztříc, že by jí třeba přivezla, zajímalo by mne, jestli má partner možnost žádat snížení alimentů nebo nějakou soudní dohodu o střídání \"dovozu\". Dcera kromě školky nenavštěvuje žádné kroužky a bývalá manželka nepracuje (dle vlasního rozhodnutí). Partner bere 18 tis. čistého a bydlíme v Praze. Změní se něco až se vezmeme a budeme mít dítě?

Ahoj,
o úpravu výše výživného, které Váš přítel platí na svoji dceru, tedy jak o snížení tak i o zvýšení mohou oba rodiče soud požádat obvykle po uplynutí 3 let ode dne, kdy soud výživné stanovil nebo upravil jeho výši. Pokud ovšem by se závažně změnily možnosti placení takového výživného na straně Vašeho přítele ( např. bude bez svého zavinění bez zaměstnání, bude dlouhodobě nemocný apod.), pak lze soud požádat vždy, když tyto podmínky nastanou. Konkrétněji Vám nemohu odpovědět i když uvádíte další údaje, neboť neznám a neuvádíte jaké jsou příjmy na straně bývalé manželky Vašeho přítele resp. jaké jsou její majetkové poměry. Jestliže se Váš přítel a jeho bývalá manželka na výši výživného na dceru domluvili mimosoudně, mohou se domluvit na změně výše rovněž mimosoudně, ale pokud není žádné soudní rozhodnutí, které by výši výživného stanovilo, pak se kterýkoliv z obou rodičů může obrátit na soud, aby výši výživného stanovil.

Jestliže Váš přítel nemá žádnou dohodu o výši výživného v písemné formě, pak samozřejmě může oznámit bývalé manželce, že jeho poměry se natolik změnily, že jí bude platit výživné nižší. Jde však o posouzení mnoha faktorů , a proto doporučuji celou záležitost konzultovat s nějakým advokátem, který se na tuto problematiku soustřeďuje.

Matka dítěte má právo odstěhovat se kamkoliv i s dítětem, které bylo svěřeno soudem nebo dohodou do její výchovy, a není její povinností přispívat otci na náklady cesty za dítětem.

-cyril- : 18.07.2006 12:35:08

Hezký den. Po zemřelém otci zůstala garáž a starý neobydlený rodinný domek. Notář v dědickém řízení požaduje odhad nemovitostí. Zajímá mne proč, když všichni dědicové jsou z první linie a proto osvobozeni od daně dědické. Nemovitosti nehodláme prodávat. Jediný důvod, který mne napadá: notář se chce \"napakovat\" procenty z ceny nemovitostí, což mi připadá nemravné. Mám dojem, že notář má ze zákona určenou odměnu za dědické řízení. Jak se mohu bránit? Díky.

Ahoj,
podle § 175 m Občanského soudního řádu v platném znění je soud, který nakonec o dědictví vydává své usnesení, povinen zjistit zůstavitelův majetek a jeho dluhy a podle § 175 o Občanského soudního řádu na základě tohoto zjištění určit obvyklou cenu zůstavitelova majetku, tj. v tomto případě garáže a rodinného domku. Z dostupných informací je mi známo, že některé soudy se spokojují s pouhým vyjádřením např. realitní kanceláře o ceně takových nemovitostí, ale naopak jiné soudy ( např. v Praze) trvají na znaleckém posudku soudního znalce. Věřím, že v budoucnosti se praxe v této oblasti sjednotí. Díky

Pipi : 17.07.2006 09:38:26

Dobry den. Prodavam byt a penezi z prodeje hradim koupi domu, ve kterem budu s rodinou bydlet. na zbytek si beru hypoteku. Byt obyvam 4 roky. Na katastru je jiz vlozen navrh na prevod do OV, protoze byt byl druzstevni. Chci se zeptat, zda budu muset platit dan z prodeje nemovitosti

Ahoj, předpokládám,že v okamžiku, kdy budete prodávat byt, bude již ve vašem osobním vlastnictví ( na příslušném katastru nemovitostí je nyní podán návrh, kterým družstvo převádí družstevní byt do Vašeho osobního vlastnictví).
Váš převod bytu z Vašeho osobního vlastnictví do vlastnictví jiné osoby podléhá dani z převodu nemovitosti, která činí 3 % ze základu daně. Ovšem také existují různá osvobození, ale Vy do těchto osvobození bohužel nespadáte.
Pokud byste se chtěl podívat do zákona --- je to Zákon o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí č. 357/1992 Sb. Díky

celda : 16.07.2006 14:05:15

Dobrý den, prosím o radu. Již 5 let žijeme v odloučeném manželství, přičemž manžel se odstěhoval ke své přítelkyni.Já bydlím s dvěma dospělými dětmi ( dcera je již výdělečně činná, syn studuje 2.rokem VŠ) v rodinném domku, který máme ve společném vlastnictví.Dům potřebuje opravu a mě by zajímalo, zda jsem povinna hradit veškeré náklady na opravu sama, či zda by se měl manžel finančně podílet na opravách se mnou, i když dům neužívá. Dům prodat nechceme, neboť bychom jej v budoucnu rádi převedli na naše děti,obávám se ovšem, že sama nebudu schopna dům za této situace udržet. Děkuji za radu. Přeji hezký den.

Ahoj, domek je zřejmě ve společném jmění manželů, tedy Vás a Vašeho manžela. Na opravě domu by se tedy měl podílet i Váš odstěhovaný manžel. O zamýšlené opravě a finančních nákladech na tuto opravu jej písemně informujte tak, abyste měla doklad o tom, že Váš dopis obdržel, se žádostí o zaplacení poloviny těchto nákladů. Vyhnete se tak pozdější námitce, že o opravě a nákladech na ni nebyl informován a nemohl se bránít námitkou např. že takovou opravu nebylo třeba provést, mohla být provedena jinak či levněji, a konečně budete mít důkaz pro případné pozdější vymáhání náhrady části Vámi zaplacené nutné opravy domku od odstěhovaného manžela ( v případě, že nutnou opravu domku zaplatíte celou sama ze svého). Je proto také třeba pečlivě uschovat veškeré doklady potvrzující, že oprava byla objednána, provedena a zaplacena. Díky

simaco : 14.07.2006 16:53:05

Dobrý den, žádám vás laskavě o radu jak mám postupovat v případě, že jsem byla podvedena moji sestrou a její dcerou. Můj otec byl na sklonku svého života psychicky nemocen ( po dvou mozkových příhodách a následné skleróze). Po smrti mé matky bydlel otec ve 3pokojovém, státním bytě bytě sám.Byty se převáděly do osobního vlastníctví a neteř částku pro odkup bytu zaplatila ( 48 000 Kč ) s tím, že se zatím do bytu nastěhuje. Bez mého vědomí ale jednala účelově a postavila dědečka před věc, aby ji byt daroval. Tatínek nebyl schopen logicky myslet a proto chudák ani nevěděl, co to vlastně po něm neteř chce. Otec zemřel a já jsem se teprve teď dozvěděla, že tatínkův byt byl darován. Cítím se podvedena, protože mám taky 2 dcery a myslím si, že mělo dojít ke spravedlivému dělení. S tatínkem jsem měla pěkný vztah a starala jsem se o něj do poslední chvíle. Je prosím Vás darovací smlouva v mém případě napadnutelná a jaké mám podniknout kroky. Děkuji mockrát za radu

Ahoj, na Váš případ se vztahuje § 484 zák.č.40/1964 Sb., Občanského zákoníka. Podle tohoto ustanovení se při dědění ze zákona dědici na jeho podíl započte to, co za života zůstavetele od něj bezplatně obdržel, pokud nejde o obvyklá darování. Předmětem zápočtu může tedy být jen to, co bylo dědici zůstavitelem darováno mimo rámec příležitostných darů (př. narozeniny). Co se týká napadnutelnosti darovací smlouvy, je pravda, že podle § 38 odst. 2 Občanského zákoníka neplatný je právní úkon osoby jednající v duševní poruše, která ji činí k tomuto právnímu úkonu neschopnou a podle § 37 odst. 1 Občanského zákoníka právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně, jinak je neplatný; ale obávám se, že prokázat to, že byl Váš tatínek nezpůsobilý k tomu, aby daroval své neteři byt bude velmi obtížné. V tomto případě bych Vám doporučila poradit se s advokátem, který se touto problematikou přímo zabývá, popř. se poradit s notářem, který je jako soudní komisař pověřen soudem provést úkony v řízení o dědictví. Díky

Nicole : 12.07.2006 11:06:35

Dobrý den. Velmi prosím o radu, uvažujeme o prodeji stavebního pozemku (právní účinky vkladu ke dni 19.4.2002) s rozestavěným rodinným domem. Bude mít kolaudace vliv na podmínku vlastnění nemovitosti 5 let, která je podmínkou, abychom nemuseli platit daň z příjmu z prodeje nemovitosti? Děkuji za odpověď.

Ahoj,

pokud necháte zapsat do katastru nemovitostí pouze rozestavěnou stavbu, tak po uplynutí 5ti let ode dne, kdy návrh na zápis vkladu vlastnictví rozestavěné stavby byl doručen příslušnému katastrálnímu úřadu, můžete takovou stavbu prodat aniž by příjem z prodeje podléhal dani z příjmu. Totéž platí i o stavu, kdy v katastru nemovitostí je zapsána rozestavěná stavba , ta bude dokončena, kolaudována a v katastru nemovitostí vyznačena již jako nikoliv rozestavěná stavba.

Pokud však stavíte stavbu na základě stavebního povolení a po jejím dokončení dojde ke kolaudací stavby a ta pak bude do příslušného katastru nemovitostí zapsána teprve na základě rozhodnutí stavebního orgánu o kolaudaci této dokončené stavby( nejde už o rozestavěnou stavbu), pak po uplynutí 5ti let ode dne, kdy návrh na zápis stavby byl po kolaudaci podán či doručen příslušnému katastrálnímu úřadu, můžete takovou stavbu prodat aniž by opět příjem z prodeje podléhal dani z příjmu. Díky

goodbody : 11.07.2006 11:38:56

Zaplatil jsem za dlužníka jako ručitel půjčku. Protože dlužník nereagoval na platební příkaz soudu, vybral jsem si exekutora a jeho prostřednictvím jsem obdržel Usnesení OS, který dne 13.10.2005 nařídil exekuci na majetek povinného. Toto usnesení exekutor.úřad obdržel 25.10.2005. Od této doby se nic neděje a na dotazy kancelář exekutora odpovídá, že prověřují účty a majetek povinného. Je možné, že nelze skoro rok nic získat? Snad dlužník z něčeho žije, pracuje apod.. Poraďte co lze dělat, jak postupovat. Předem moc děkuji.

Ahoj, nelze než věřit, že exekutor postupuje tak, jak má, ale ... dlužníkův movitý i nemovitý majetek, ale i bankovní a jiné účty, stavební spoření, důchodové spoření, akcie mohou být předmětem jiného exekučního řízení, které bylo nařízeno dříve a na Vás nemusí již nic zbývat, tedy ani exekutor nemá možnost dluh vymoci. Takové případy nejsou neobvyklé. Může se vyskytnout i případ, že dlužník nejenom nikde nepracuje, ale opravdu dlužníka nelze ani nalézt ( neplatí ani zdravotní a sociální pojištění). Doporučuji osobní návštěvu u exekutora se žádostí, aby Vás přesně informoval o krocích, které podnikl, tedy které účty prověřuje, který majetek dohledává a s jakým výsledkem. Komunikujte s exekutorem nejenom ústně, ale i písemně. Díky

antanta : 02.07.2006 18:16:31

Preji dobrý den.Prosím o radu.Pred 2 týdny mi zemrel otec.S jeho manželkou nemáme s bratrem dobrý vztah.Otec mel v byte,který mel v OV spolu s manželkou plno rodinných cenných památek,které zdedil on po svojich rodičích ješte pred svatbou s nynejší manželkou.Protože nám po pohrbu neumožnila vstup do bytu a já bydlím až na Slovensku/bratr je nyní též mimo Prahu/chtela bych vedet jak je možné zabránit,aby rodinné památky nezmizely.Máme s bratrem možnost vstoupit do bytu ješte pred dedičským konáním?A jak v prípade,že starožitnosti již v byte nebudou postupovat? Dekuji za radu Šárka

Ahoj, nejlépe by bylo upozornit příslušný soud, kterým je okresní soud (v Praze obvodní soud) podle místa bydliště zůstavitele, že hrozí nebezpeční z prodlení v tom smyslu, že existuje podložené podezření, že zůstavitelova manželka by mohla s některými cennými předměty, které zemřelý otec vlastnil ještě před svatbou a ještě nedávno před smrtí byly v bytě , nakládat ke škodě dědické podstaty a zbývajících dědiců, a požádat ho, aby učinil opatření k urychlenému soupisu a zajištění věcí. Pokud znáte notáře, který bude majetek zjišťovat a sepisovat adresujte tuto žádost notáři. V zásadě však doporučuji zplnomocnit některého advokáta v místě bytu zemřelého otce, aby z plnou důrazností obhajoval Vaše zájmy a to s ohledem na skutečnost, že jste oba dlouhodobě mimo Prahu, bez možnosti okamžitého zásahu. Díky

Marx : 29.06.2006 02:00:58

Dobrý den.Chci se zeptat jaká částka se započítává do dědictví v případě členského podílu v bytovém družstvu. Uvedu příklad: Jsou manželé, kteří jsou společnými nájemci družstevního bytu a zároveň tedy jsou i spolumajiteli členského podílu v bytovém družstvu.Členský podíl dejme tomu je 50 000Kč a je splaceno z něho 30 000Kč.Jeden z nich zemře.Oba mají spolu např. 2 děti.Zajímalo by mě,jak by to vypadalo v dědickém řízení.Myslím si, že do dědictví by připadalo jen 15 000Kč, protože v rámci majetkověprávního vypořádaní manželů by 15 000Kč připadalo pozůstalému manželovi v rámci vypořádání společného jmění manželů a druhá polovina by šla do pozůstalosti.Na pozůstalého manžela by přešel nájem k družstevního bytu a členský podíl v bytovém družstvu. Ale jak by to vypadalo s těma 15 000Kč, co by šly do pozůstalosti? Předpokládejme, že zůstavitel kromě tohoto členského podílu v bytovém družstvu neměl žádný majetek. Podle zákona by manželka a děti měly dědit v první skupině a to rovným dílem. Takže každý z jedné třetiny, tj. 5000Kč. Dělalo by se to teda tak, že ta pozůstalá manželka by měla dát svým dětem ze svého majetku 10 000Kč za podmínky , že žádné z dětí dědictví neodmítne.Oni by s tím členským podílem neměly nic společného , že? Ještě bych si dovolil jeden dotaz. Postupoval by notář v souladu se zákonem, když by při určení, jaká částka připadne do dědictví, nevycházel z výše splaceného členského podílu, ale namísto toho by vyžadoval vypracování znaleckého posudku, ve kterém by byla odhadnuta cena bytové jednotky- takže by zde vycházel z odhadní ceny. A jak by se celá situace, celý příklad změnil, pokud by byl splacen celý členský podíl v družstvu aoni už by tedy nebyly nájemci, ale vlastníky té bytové jednotky v bytovém družstvu. Za odpovědi na mé otázky předem moc děkuji.

Ahoj, při úmrtí jednoho z manželů zanikne u družstevního bytu společný nájem bytu manžely. Bylo-li právo na družstevní byt nabyto za trvání manželství, zůstává členem družstva pozůstalý manžel a jemu náleží členský podíl ( bez ohledu , zda je splacen či nesplacen), k tomu přihlédne soud v řízení o dědictví. Jestliže zemřel manžel, který nabyl právo na družstevní byt před uzavřením manželství, přechází jeho smrtí členství v družstvu a nájem družstevního bytu na toho dědice, jemuž připadl členský podíl.

Zemře-li jeden z manželů, je vyloučen přechod práva družstevního bytu na společné dítě manželů.

Podle mých informací notář vyžaduje znalecký posudek k určení obvyklé ceny bytové jednotky - družstevního bytu.
Jestliže byt v době úmrtí jednoho z manželů byl již ve spoluvlastnictví obou manželů ( ve společném jmění manželů - osobní vlastnictví), pak do dědictví spadá pouze 1/2 bytu ( ta druhá polovina připadá pozůstalému manželovi z titulu vypořádání společného jmění manželů) a tu dědí na půl v první skupině manžel a zůstavitelovy děti, každý z nich stejným dílem, pokud se samozřejmě dědicové v rámci dědického řízení nedohodnou jinak. Díky

QQuatro : 27.06.2006 00:53:22

Dobrý den. Zemřel nám otec a jsme tři sourozenci. předmětem dědictví je nemovitost kterou užívají obě sestry ale pro mě je příliš daleko a nejezdím tam. Chtěl bych se zeptat jak mám postupovat když bych chtěl z mého podílu vyplatit a tak přenechat nemovitost sestrám. dědictví je bez závěti. Děkuji

Ahoj, v první skupině dědí zůstavitelovy děti a manžel, každý z nich stejným dílem.
V rámci vypořádání dědictví s Vámi třemi notář sepíše dědickou dohodu, jejímž výsledkem může být, že nemovitost připadne do spoluvlastnictví sestrám, které budou mít za povinnost cenu Vašeho podílu zaplatit. Díky

zebra : 26.06.2006 23:31:47

měl bych dotaz,chtěl bych prodat byt v osobním vlastnictví s věcným břemenem u kterého je cena 120 000.kolik zaplatím za daň z prodeje,jestli ho můžu prodat i s tím věcným břemenem a jestli s toho musím taky něco platit.děkuji

Ahoj,
věcné břemeno vázne na prodávané bytové jednotce, a proto je možné ji prodat pouze s věcným břemenem, které jako jistý druh závady snižuje její cenu, samozřejmě pokud se pro koupi takové bytové jednotky najde kupec. Při prodeji bytové jednotky se platí daň z převodu nemovitosti, kde poplatníkem je prodávající, nabyvatel je ručitelem. Sazba daně činí 3 % ze základu daně, kterým je kupní cena bytové jednotky. Příjem z tohoto prodeje bytové jednotky je i příjmem, který podléhá také dani z příjmu. Jak shora uvedeno z věcného břemene se samostatně nic neplatí.
Díky

Marx : 26.06.2006 14:25:02

Dobrý den! Měl bych na Vás jeden dotaz. Zajímalo by měl, jaký vztah existuje mezi odpovědností za vady a odpovědností za prodlení.Uvedl bych jednoduchý příklad: např. Dlužník se zaváže z nějakého kontraktu, že svému věřiteli poskytne určité množství určitého druhu ve lhůtě stanovené ve smlouvě.Svůj závazek nesplní, protože svému věřiteli poskytl menší množství než se zavázal a protože množství, které poskytl, neodpovídá průvodnímu dokladu, který věřitel obdržel společně s věcí druhově určenou, nastává u něj odpovědnost za vady. Zároveň však je dlužník v prodlení s plněním svého dluhu.Takže by mě tedy zajímalo, jestli může uplatňovat práva z obou druhů odpovědností nebo jestli třeba odpovědnost zy vady je odpovědností speciální k odpovědnosti za prodlení. Za vyřízení mého dotazu Vám předem děkuji

Ahoj, neznám smlouvu, tedy podrobnosti závazku dlužníka o právu na plnění věřitele. Vycházím tedy z toho, že tazatel má najisto postavené, že u dlužníka \"nastává u něj odpovědnost za vady\".
Za tohoto stavu platí, že jestliže věřitel vadné plnění přijal, k prodlení dlužníka nedochází ! Věřiteli zůstává jen nárok z odpovědnosti za vady, které by měl uplatnit - což zdůrazňuji - ihned, neprodleně tedy včas. K dotazovaným rozdílům uvádím, že jestliže věřitel plnění z oprávněných důvodů nepřijal, je dlužník v prodlení s plněním ! Jde-li o vztah podle Obchodního zákoníku nevím, tazatel to neurčuje, ve své odpovědi vycházím z příslušných ustanovení Občanského zákoníku v platném znění. Díky

Máří : 22.06.2006 15:01:55

Mám dotaz, vlastníme jednu šetinu objektu, který jsme se rozhodli prodat - všichni majitelé. Zajímá mě jaké poplatky - daně musíme zaplatit a kdy.Děkuji za odpověď.

Ahoj, při prodeji nemovitosti se platí daň z převodu nemovitosti a příjem z tohoto prodeje nemovitosti je i příjmem, který podléhá dani z příjmů. U daně z převodu nemovitosti je poplatníkem převodce (prodávající), nabyvatel je v tomto případě ručitelem. Sazba daně činí 3 % ze základu daně. Poplatník je povinen podat místně příslušnému správci daně přiznání k dani z převodu nemovitosti nejpozději do konce třetího měsíce následujícího po měsíci , v němž a) byl zapsán vklad práva do katastru nemovitostí, b) nabyla účinnosti smlouva o úplatném převodu vlastnictví k nemovitosti, která není evidována v katastru nemovitostí, c)nabylo právní moci rozhodnutí nebo byla daňovému subjektu doručena jiná listina, kterými se potvrzují vlastnické vztahy k nemovitosti. Daň z převodu nemovitostí je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání. Koukni na dotazy z 9. 3. od Rikju a 23.1. od Jany, tam je vše popsáno. Díky

Jerry : 20.06.2006 17:45:03

\"vzájemná vyživovací povinnost mezi manželi\" Dobrý den.Nedávno jsem se dozvěděl o této zákonné vyživovací povinnosti mezi manželi a jelikož právě řešíme se ženou rozvod,jsem z toho na rozpacích. Konkrétně : žena se mi zamilovala a ke mě už nic necítí.Jsme bezdětní a dohodli jsme se na rozvodu.Chci prodat náš byt jakmile to půjde a půjdeme si každý svou cestou.Ale nerad bych se dožil chvíle,kdy bych měl \"doplácet\" na to,že se ženina životní úroveň snížila,ikdyž se pro \"nový život\" rozhodla ona. Otázka : hraje tedy v souvislosti s tímto zákonem nějakou roli uvedení příčin rozvodu či nokoli? Samozřejmě,že jsem v první chvíli trval na uvedení příčiny (nevěra partnerky),ale když už jsme se dohodli,že jí bránit ve štěstí nebudu,byl jsem ochoten podat žádost na rozvod i bez udání této příčiny.Řekl jsem si \"vždyť je to jedno\".Ale možná v souvislosti s touto zákonou povinností není.Podle výkladu se mě tato povinnost (pokud by ji manželka nárokovala) přestane týkat v okamžiku jejího nového sňatku,případně mou smrtí.Neuvěřitelné - alespoň pro mne. Lze se z tohoto (promiňte \"nesmyslu\") vyvázat nějakou vzájemnou dohodou a pod.Nebo to vyřeší ten důvod rozvodu?. Děkuji za radu a za pomoc.

Ahoj, bohužel uvedení příčiny rozvodu nehraje žádnou roli ohledně vzájemné vyživovací povinnosti mezi manžely a ani se nelze vyvázat této povinnosti nějakou dohodou, jelikož se nemůžete vzdát tohoto práva do budoucna. Přečtěte si mojí odpověď na vzájemnou vyživovací povinnost mezi manžely z dotazu od Nety z 5. 5. 2006, kde tuto povinnost velmi detailně popisuji. Díky

Expres : 20.06.2006 09:39:46

Ahoj, začali jsme manželem podnikat na živnostenský list. Není mi zcela jasné, jaké náležitosti podle Obchodního zákoniku musí být uvedeny na faktuře, co se týče zápisu v evidenci. Stačí např. uvést DIČ, nebo se musí uvést, že jsme zapsaní na ŽÜ a pod jakým číslem? Děkuji za odpověď

Ahoj, podle živnostenského zákona č. 455/1991 Sb. § 31/odst. 17 podnikatel je povinen vydat na žádost zákazníka doklady o prodeji zboží a o poskytnutí služby. Na dokladu musí být uvedeno označení podnikatele obchodní firmou, popřípadě názvem nebo jménem a příjmením a identifikačním číslem, datum prodeje zboží nebo poskytnutí služby, druh zboží nebo služby a cena, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Dík

taryna : 16.06.2006 14:10:52

Měla bych dotaz, moje maminka má pozemek a chtěla by každé dceři(2) dát polovinu. Jakým nejlepším způsobem ještě za svého života, by to měla provést. Děkuji za odpověď.

Ahoj, nejlepší způsob by bylo darováním tj.darovací smlouvou. Darovací smlouva musí být v tomto případě písemná, jelikož jde o nemovitost. Velmi se však přimlouvám za to, aby Vaše maminka pozemek nechala geodeticky rozdělit na dva samostatné pozemky a každý z těchto pozemků na Vás převedla, a to darováním, jak shora uvádím. V budoucnosti se tak vyvarujete případných spoluvlastnických sporů, pokud Vám jej Vaše maminka daruje do spoluvlastnictví. Díky

jak123 : 15.06.2006 16:27:42

Dobrý den! Prosím jen maličkost: pro podání návrhu na vydání platebního rozkazu platila hranice vymáhané částky 20000 Kč/nejedná se o obchodní věc/,tuším,že tato hranice byla zvýšena ale nevím na jakou částku. Jaká tato mez platí nyní? Děkuji a přeji pěkný den. Marek.

Ahoj Marku, nevím o tom, že by byl někdy návrh na platební rozkaz omezen nějakou hranicí, již několikrát jsem podávala na soud platební rozkazy znějící na nižší částky ( např. 3.000,- Kč) než uvádíš ty. Takže cituji komentář k Občanskému soudnímu řádu - zákon určuje jen dva zvláštní předpoklady vydání platebního rozkazu: 1) jednak musí žalobní návrh znít na zaplacení peněžité částky, jejíž výši zákon nikterak neomezuje 2) jednak je třeba, aby ze skutečností uvedených žalobcem vyplývalo uplatněné právo. Díky

-cyril- : 06.06.2006 11:43:45

Hezký den, mám docela problém. Minulý měsíc zemřel můj otec, který si k důchodu přivydělával jako OSVČ. Zajímá mě,co s jeho živností (nemám na pokračování kvalifikaci) a co s poslední zakázkou, která je hotová, ale není odevzdaná ani vyfakturovaná? Moc díky za pomoc.

Ahoj, živnostenské oprávnění zaniká smrtí podnikatele, nepokračují-li v živnosti dědicové. Podle § 13 odst. 1 a) Živnostenského zákona č. 455/1991 Sb. zemře-li podnikatel, mohou v živnosti pokračovat až do skončení řízení o projednání dědictví dědicové ze zákona. Pokud hodláte pokračovat v provozování živnosti, jste povinen/povinna oznámit tuto skutečnost živnostenskému úřadu ve lhůtě 3 měsíců ode dne úmrtí podnikatele. Nesplňujete-li podmínky ( např. odborná způsobilost) k provozování živnosti, musíte neprodleně ustanovit odpovědného zástupce, který potřebnou kvalifikaci mít bude a ten se spolu s Vámi postará o předání a vyúčtování zakázky.
Po skončení řízení o dědictví můžete pokračovat v živnosti, pokud nabydete majetkového práva vztahujícího se k provozování živnosti, tuto skutečnost musíte do 1 měsíce od skončení dědického řízení oznámit živnostenskému úřadu, který byl naposledy místně příslušný pro zůstavitele. Díky

Asunamoon : 03.06.2006 11:27:43

Dobrý den, Musí nutně uhradit pohledávky dědic, které po jeho smrti zůstaly? Děkuji za odpověď.

Ahoj, ano musí, pokud převezme dědictví. Ovšem dědic odpovídá pouze do výše ceny nabytého dědictví za zůstavitelovy dluhy, které na něj přešly zůstavitelovou smrtí. Je-li více dědiců, odpovídá za dluhy podle poměru toho, co z dědictví nabyli, k celému dědictví. Je-li dědictví předluženo, mohou se dědici s věřiteli dohodnout, že jim dědictví přenechají k úhradě dluhů. Díky

mustafa : 31.05.2006 13:01:04

Dobrý den, zdědil jsem se sestrou družstevní byt po rodičích. Dohodli jsme se, že byt zdědí sestra a mne vyplatí. Zatímco jí užívací právo k bytu údajně náleží dnem pravomocného nabytí rozsudku, já musím čekat na vyplacení. A co když nastane situace, že z nějakého důvodu sestra mít potřebné prostředky nebude. Lze to nějak ošetřit již v dohodě u notáře? Např., že by užívací právo získala až dnem vyplacení? Děkuji

Ahoj,
v rámci vypořádání dědictví před notářem sepíšete dědickou dohodu, kde bude stanoveno, že na Vaší sestru přechází členský podíl a práva s ním spojená a že Vás do určitého data vyplatí podle tržního ocenění, kterou si vyžádá notář. Díky

Lipton : 23.05.2006 11:05:23

Dobrý den, už jednou jsem tady psal ohledně sloupu vysokého napětí. Situace se poněkud zajímavě změnila. Máme pozemek asi čtvercového pudorysu a sloup měl dříve stát na kraji u plotu, ale dědeček tam měl hrušku tak to nechal postavit přímo doprostřed, ale v mapách je ten pozemek rozdělený na dvě části. Na travnatý porost na kraji, kde měl být ten sloup a na zbývající ornou. Stav je teď takový že sloup je na té orné půdě a v mapách špatně zaznačen. Nevíte jestli bychom mohli náhodou nemohli změnit místo toho sloupu nebo něco nárokovat apod.?

Ahoj, tento dotaz je opravdu nad moje znalosti. Jedná se o nějaký dřevěný sloup nebo snad o ocelový sloup s betonovým kotvením? Bylo k této stavbě zapotřebí stavební povolení a bylo vůbec vydáno? A konečně jestliže sloup už stojí, pak skutečně netuším, co to obnáší odstřihnout dráty, vykopat sloup a postavit někde jinde nový sloup. Jestliže stavební nebo jiné povolení ( např. i souhlas Vašeho dědečka, aby byl sloup postaven jinde než u hrušky) situuje sloup tam, kde je nyní, pak je vše v pořádku, není-li tomu tak, obraťte se na společnost, která provozuje toto vedení a je majitelem sloupu s tím, aby sloup umístila jinam, a to dle vydaných souhlasů a povolení. I v tomto případě očekávám negativní stanovisko provozovatele vedení a možná, že Vám sám dokáže např. listinami, že sloup je postaven v souladu se souhlasem Vašeho dědečka a příslušnými povoleními. Pokud jde o přesné zakreslení sloupu, je třeba se poradit s některou geodetickou firmou v nejbližším okolí anebo jednejte s majitelem vedení, aby společně s Vámi zajistilo zápis věceného břemene na příslušném listu vlastnictví Katastru nemovitostí.

habibi : 20.05.2006 14:40:50

ahoj mám takovej malej dotaz. Doufám, že mi budeš moc a vědět poradit. Má zaměstnavatel(vrátný) bez jakéhokoliv důvodu nárok prohledávat osobné věci zaměstnance při odchodu z firmy?stává jse to skoro každý den, ne jenom někdy.Mockrát děkuji

Ahoj, základní povinností zaměstnance je střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele. Z tohoto ustanovení § 73/ odst. 1 d) Zákoníku práce lze dovodit, že existuje právo zaměstnavatele k ochraně jeho majetku a přesvědčit se, zda pracovníci shora uvedenou povinnost plní.
Je však třeba říci, že výkon tohoto práva nesmí být zneužíván, čemuž brání ustanovení § 7/ odst. 2, neboť některé \"přehnané\" způsoby kontroly ( např. tělesné prohlídky) by mohly být považovány za takové, které jsou v rozporu s dobrými mravy. V takovém případě doporučuji se poradit s některým odborovým orgánem. Díky

smisek13 : 14.05.2006 18:55:23

Ahoj, jsem rozvedená, ale stále nemáme majetkové vypořádání, neboť můj bývalý manžel odmítá přistoupit na jakoukoliv písemnou dohodu. Ústně jsme již byli několikrát dohodnuti, jakmile jsem to však dala \"na papír\", řekl, že nic nepodepíše, že jsme se na ničem takovém nedohodli a tak to jde pořád dokola. Co mám dělat, aby již k majetkovému vypořádání konečně došlo a já se s dcerou nemusela neustále stěhovat z podnájmu do podnájmu. Nemám peníze ani na právníka ani na zaplacení soudních poplatků. Za trvání manželství jsme si koupili např. auto a dům, všechny ostatní věci již exmanžel prodal a všechny peníze z prodeje si nechal. Díky Dana

Ahoj Dano, společné jmění manželů zaniká zánikem manželství. Zanikne-li společné jmění manželů, provede se vypořádání, při němž se vychází z toho, že podíly obou manželů na majetku patřícím do jejich společného jmění jsou stejné. Každý z manželů je oprávněn požadovat, aby mu bylo uhrazeno, co ze svého vynaložil na společný majetek, a je povinen nahradit, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho ostatní majetek. Stejně tak se vychází z toho, že závazky obou manželů vzniklé za trvání manželství jsou povinni manželé splnit rovným dílem. Při vypořádání se přihlédne především k potřebám nezletilých dětí, k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, a k tomu, jak se zasloužil o nabytí a udržení společného jmění. Při určení míry přičinění je třeba vzít též zřetel k péči o děti a k obstarávání společné domácnosti.
Podle § 150/odst. 3 Občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. neprovede-li se vypořádání dohodou, provede je na návrh některého z manželů soud. Nevím, jak dlouho jsi již rozvedená, ale nedošlo-li do 3 let od zániku společného jmění manželů k jeho vypořádání dohodou nebo nebyl-li do 3 let od jeho zániku podán návrh na jeho vypořádání rozhodnutím soudu, platí ohledně movitých věcí, že se manželé vypořádali podle stavu, v jakém každý z nich věci ze společného jmění manželů pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti výlučně jako vlastník užívá. O ostatních movitých věcech a o nemovitých věcech platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou spoluvlastníků jsou stejné, totéž platí přiměřeně o ostatních majetkových právech, pohledávkách a závazcích manželům společných.
Takže být tebou neváhám a podám návrh k soudu na vypořádání. Svoji dobrou vůli jsi sama ukázala tím, že jsi se chtěla dohodnout bez tahanic, ale bohužel tvůj bývalý manžel o to zřejmě nestojí.
A další rada ohledně právníka a soudních poplatků - podle § 30/odst. 1 Občanského soudního řádu č.99/1963 Sb. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§ 138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to třeba k ochraně jeho zájmů. Paragraf 138/ odst. 1 dále říká, na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zcela nebo zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka. Paragraf 138/odst. 3 stanoví, že byl-li účastníku osvobozenému od soudních poplatků ustanoven zástupce, vztahuje se osvobození v rozsahu, v jakém bylo přiznáno, i na hotové výdaje zástupce a na odměnu za zastupování.
Moje rada tudíž zní - podej návrh na vypořádání a zároveň zažádej o osvobození od soudních poplatků a už se konečně s tou \"slibotechnou\" vypořádej ať máš klid. Přeji ti pevné nervy a doufám, že vše dopadne podle tvých představ. Díky

nety : 05.05.2006 09:46:28

Dobrý den,ráda bych se zeptala na vyživovací povinost mezi rozvedenými manžely.Jsem již po druhé vdaná 10 let,a mám obavu ohledně tohoto problému,který muže nastat.Z prvního manželství máme 1 dítě -15 letDěkuji.Nety

Ahoj Nety,

Rozvedený manžel, který není schopen se sám živit, může požádat bývalého manžela, resp. soud, aby mu podle svých schopností přispíval s odvoláním na §92 zákona o rodině na přiměřenou výživu. Podmínkou ovšem je neschopnost žalobce se živit sám ( musí jít o neschopnost objektivní, jakou je např. mateřská dovolená, invalidita či nemoc) a výživné soud stanoví jako příspěvek na zajištění přiměřené výživy. Vzájemná vyživovací povinnost mezi rozvedenými manžely předchází vyživovací povinnosti dětí!

Zákon o rodině nestanoví žádné časové omezení pro podání žaloby ve vztahu k rozvodu, což znamená, že žalobce může žádat o příspěvek na výživu rozvedeného manžela i dvacet let po rozvodu manželství!

Vyživovací povinnost zanikne, jestliže žalobce uzavře nové manželství nebo žalovaný manžel zemře, povinnost nepřechází na dědice. Není také vyloučeno, aby toto výživné bylo namísto pravidelně se opakujících měsíčních částek určeno jako jednorázová částka na základě písemné smlouvy uzavřené mezi oběma rozvedenými manžely.

Z tvého dotazu není jasné, jestli bys byla ty tou žalovanou či žalobcem. Žalobcem bývá ovšem nejčastěji žena, která se např. po rozvodu stará o nezletilé děti do čtyř let věku nebo o děti nemocné nebo invalidní; je sama nemocná, invalidní; po dobu trvání manželství pečovala o děti a později o domácnost manžela - pokud je vyššího věku, pak pro ni mnohdy bývá velmi složité získat zaměstnání a jejím osudem je nyní stát se žadatelkou na úřadu práce.

Při určení konkrétní výše výživného vychází soud z odůvodněných potřeb oprávněného na straně jedné a ze schopností, možností a majetkových poměrů žalovaného na straně druhé.

U soudu však lze požadovat výživné jen ode dne podání žaloby nikoli zpětně.
Pokud se zásadním způsobem změní vydělečná či osobní situace žalobce či žalovaného, je možno se obrátit na soud a žádat úpravu výživného. V současné době neexistují žádné tabulky pro způsob výpočtu výživného ani procento valorizace nebo omezení dobou, po kterou není možno žádat o zvýšení výživného. Konkretní výše výživného záleží tedy na mnoha okolnostech, mezi jednotlivými případy nebo jednotlivými soudy se mohou tedy vyskytovat značné rozdíly.

Díky

sarav : 12.04.2006 12:48:21

Ahoj, chtěla bych se zeptat na jednu věc. Koupily jsme s maželem před 4 lety byt. V kupní smlouvě je uvedené že prodávající uhradí daň z nemovitosti.. Tak se do teď nestalo a my to musely uhradit za prodávajícího. Je nějaká šance dostat peníze zpět od kupujícího? Děkuji

Ahoj,
možnost dostat zpět peněžní částku, kterou jste zaplatili za
prodávajícího z titulu jeho povinnosti zaplatit daň z převodu nemovitostí,
je reálná pouze za předpokladu, že se Váš nárok se nepromlčel, což se odvíjí od posouzení toho, kdy promlčecí lhůta započala. Navrhuji Vám, abyste všechny listiny v této věci předali k posouzení otázky promlčení některému právníkovi a podle jeho závěrů - tedy není-li Váš nárok promlčen - vyzvali prodávajícího k zaplacení částky, kterou jste za něj zaplatili jako daň z převodu nemovitostí, popř. bude-li se blížit konec promlčecí lhůty podali bez dalšího na zaplacení této částky proti prodávajícímu žalobu. Doporučuji také před podáním žaloby ověřit si - spíše se pokusit zjistit - zda Vaše žaloba bude mít nějaký efekt, tedy zda prodávající má nějaký majetek ( peníze, nemovitosti, byty, movité věci, cenné papíry, podniká, apod.), z něhož bude možné dlužnou částku ve Váš prospěch uspokojit. Mohlo by se totiž stát, že zaplatíte soudní poplatek za žalobu, zálohu advokátovi, jízdné k soudu, apod., ale ani v případě, že soud Vám právo na zaplacení přizná, prodávající tuto částku nezaplatí a ani exekutor nebude mít z čeho dluh uspokojit, tj. prodávající nebude mít žádný postižitelný majetek, který by bylo možné zpeněžit a z takto získaných prostředků Vám soudem přiznanou dlužnou částku zaplatit. Díky

jak123 : 11.04.2006 11:04:05

Dobrý den! Předpokládám, že máte zkoušky úspěšně za sebou a mohu vám gratulovat k titulu a konstatuji, že vaše radost je i mojí radostí.Věřím, že z těchto stránek nezmizíte a váš úsměv i vaše rady uvidím i v době, kdy i já budu mít nějakou nesnáz. Tak vás zatím zdraví od dalekých Beskyd, pěkný den. Penzista Marek

Ahoj Marku, moc Vám děkuji za Vaši upřímnou gratulaci a jsem opravdu ráda, že čtete mé rady a že Vás můj úsměv aspoň trochu potěší. A jestli jednou budete mít nějaký problém, a já doufám že ne, tak Vám vždy velmi ráda poradím. Ještě jednou díky, díky, díky.

flody : 10.04.2006 16:58:51

Ahoj mám dotaz. Jedná se o mé prarodiče, žijí v rodiném domku. Polovinu domku zdědil po své matce můj děda a druhou polovinu ( dolní patro ) jeho bratr.

Ahoj, zřejmě jsi byl po zformulování první věty zaúkolován jinde a jinak a proto jsi asi dál v dotaze nepokračoval. Mohu toho však využít a sdělit jeden důležitý fakt. Stavbu - tedy v tomto případě rodinný domek - rozhodně nelze právně ( za právní rozdělení nepovažuji stav, kdy si spoluvlastníci stavby smluvně mezi sebou upraví jak budou prostory v domě užívat) ani fakticky rozdělit takříkajíc \" po patrech\". Rodinný domek by bylo možné rozdělit jen tak, že by po rozdělení vedle sebe existovaly dva samostatné domky, tedy pro představu, jako kdyby se od sebe oddělily svislou zdí, což samozřejmě předpokládá posouzení, zda je to stavebně i jinak vůbec možné a následně povolení příslušného stavebního úřadu. Jinou možností jak rodinný domek takzvaně rozdělit je vymezit v domě bytové a nebytové jednotky - samozřejmě za splnění určitých podmínek a nechat je kvalifikovaně zapsat v katastru nemovitostí na základě listiny, kterou zákon nazývá Prohlášení vlastníka. Díky

menty50 : 10.04.2006 14:25:10

Dobrý den, pomozte mi vyřešit problém.Asi v črvnu 2005 jsem požádala předsedu bytového družstva (BD) písemně o opravu oken, která byla v podstatě neopravitelná, seschlá a lukovitě prohnutá. Mou žádost podepslo několik dalších nájemníků. Tito pak \"rozjeli akci\" a ke mě se donesla zpráva, že předseda souhlasí s výměnou oken. V srpnu byla okna vyměněna. Asi v říjnu jsem opět písemně požádala o proplacení vynaložených nákladů na opravu. Po té jsem obdržela stanovisko právníka BD, že jsem nesplnila podmínku O.Z. §691 a neupozornila pronajimatele, že hodlám okna vyměnit. Bránila jsem se v pořadí 3 dopisem, že jsem nechala okna vyměnit na základě souhlasu předsedy (jako doklad mám jeho písemnou žádost o stavební úpravy i s uvedením firmy, která výměnu prováděla). Odpověď jsem nedostala. Před 14 dny jsem opět písemně žádala o stanovisko právního zástupce. Kromě jediného dopisu (zamítnutí mé žadosti) ani předseda ani právní zástupce nereagují. Předsedu jsem v této době 3 oslovila a ptala se na jeho závěr. Krčí rameny neodpovídá. Poraďte co mám dělat. Nejraději bych na všechno zapoměla, ale provokuje mě ta arogance, furiantství, nezájem o jakékoliv vyrovnání, domluvu (byla jsem ochotna se domluvit i na jiném plnění např. po nějakou dobu nepřispívat do fondu oprav, spátkový kalendář ap.). Myslím, že jsem vyčerpala všechny možnosti smírčího řešení. Mohu podat žalobu podle § 451 obč. zák.? Je nutné, abych k tomu měla právního zástupce? Mám nějakou šanci? Děkuji za odpověď

Ahoj, vzhledem k tomu, že zatím nehrozí případné promlčení Vašeho nároku na úhradu nákladů vynaložených na opravu oken, doporučuji písemně požádat o pomoc Svaz českých a moravských bytových družstev, Podolská 401/50, Praha 4. Pokud pomoc Svazu nebude účinná anebo možná ( např. Vaše družstvo není členem tohoto svazu), pak nezbývá, než domáhat se svého nároku žalobou u příslušného soudu, ale bez posouzení obsahu všech listin, na které v dotazu odkazujete, nemohu než doporučit poradit se s některým advokátem. Zastupovat v tomto sporu Vás může kdokoliv, tedy nikoli jenom advokát, ale rozhodně by to měl být někdo, kdo je takového zastoupení odborně schopen. Na otázku jakou máte šanci mohu sice odpovědět, že máte, ale kvalifikovaný odhad Vám opravdu může poskytnout jen ten, kdo posoudí všechny listiny a osobně si vyslechne Vás a případně i některé nájemníky, kteří tzv. \"rozjeli akci\".

oldapo : 07.04.2006 17:49:28

Poraďte mi,prosím.. Otec byl v nájmu v obecním bytě,který spravuje realitní kancelář.Vloni otec vážně onemocněl a často pobýval v nemocnici.V domě bylo zakládáno bytové družstvo,otec podepsal plnou moc bratrovi,který se zúčastnil ustavující schůze v prosinci munulého roku a za otce zaplatil členský příspěvek ve výši 2000Kč.Tím se otec stal členem družstva.V další fázi měli členové družstva složit (dle velikosti bytu) finanční obnos,který v případě otce byl stanoven na 80000Kč. U otce k tomu již nedošlo,neboť zemřel 10.března t.r. a další schůze má být až 11.dubna. Byt jsme museli odevzdat realitní kanceláři.Zajímalo by mně,v jaké právní poloze se nyní s bratrem nacházíme a zda je naděje,že bude byt předmětem dědického řízení. Děkuji Vám za odpověď. Oldřich Pospíšil.

Ahoj, vycházím z Vašeho tvrzení, že Váš otec se platně stal členem bytového družstva. Žádný další údaj však není natolik dostačující, abych mohla správně odpovědět ( např. z jakého důvodu měli členové družstva skládat oněch 80 tisíc Kč). Vycházím tedy z toho, že šlo o obecní byt a ten nemůže být předmětem převodu do Vašeho vlastnictví - pokud ovšem nebyl v katastru nemovitostí zapsán jako samostatná bytová jednotka, ale pak si jej otec mohl koupit bez dalšího aniž by se musel stát členem družstva. Spíše to vypadá tak, že obec nabídla nájemníkům, že si mohou koupit dům s byty a příslušný pozemek, ale tak, že založí družstvo či jinou vhodnou právnickou osobu (např. společnost s ručením omezeným, apod.) a teprve této právnické osobě obec dům s pozemkem prodá. Jde-li o tento případ - tedy dům s pozemkem nebyl družstvu ještě prodán natož aby byly v domě vymezeny bytové a nebytové jednotky a prohlášením vlastníka domu zapsány do katastru nemovitostí - pak lze jednoznačně říci, že byt není předmětem dědického řízení po Vašem zemřelém otci - předmětem dědictví bude pouze členský podíl Vašeho otce v družstvu - a ve stanovách družstva anebo jiných jeho rozhodnutích budete muset hledat odpověď na otázku, zda doplacením shora uvedených 80 tis. Kč bude mít ten z Vás, na kterého přešel členský podíl v družstvu, právo na pozdější převod předmětného bytu do Vašeho vlastnictví. Díky

kuko : 03.04.2006 12:18:46

Ahoj. Jsem taky student a v rámci seminární práce bych potřeboval stručně vysvětlit následující problém: Jedná se o prodej nemovitosti (půdy činžovního domu) ve vlastnictví SVJ realitní agentuře príp. stavební firmě. Pokud proběhne zálohová platba s tím že zbytek bude doplacen po převodu v katastru je možné aby byly zbylé peníze uschované u notáře (i když jde o větší sumu v řádu milionu)? Jak lze tento problém právně ošetřit, příp. jaké způsoby řešení se v praxi používají? Děkuji za odpověď. Kuko

Ahoj Kuko, podle § 81/1 b) Notářského řádu č. 358/1992 Sb. notáři přijímají do úschovy peníze za účelem jejich vydání dalším osobám (notářská úschova). Takže ano, je možné, aby zbylé peníze bez ohledu na její výši byly uschovány u notáře. Právně se tato záležitost úschovy ošetří přímo u notáře, který sepíše se zájemcem o úschovu protokol o notářské úschově. Postup bude následující: peníze lze předat do notářské úschovy jen na základě žádosti (náležitosti této žádosti obsahuje § 85/ 1 NŘ). Následuje předání peněz tj. složení na zvláštní účet u banky, nebo pobočky zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva, označený \"notářská úschova\", jehož majitelem je notář, nebo jejich převedení na zvláštní účet bezhotovostním převodem. Jiným způsobem nelze peníze notáři předat. Notář poté, kdy se od banky dozví, že peníze byly na jeho zvláštní účet složeny nebo převedeny, přijme je do notářské úschovy za účasti složitele a sepíše protokol o notářské úschově (ve dvojím vyhotovení, jedno pro složitele). Notář vydá příjemci peníze z notářské úschovy bezhotovostním převodem na účet nebo účty označené v protokolu o notářské úschově ve stanovené lhůtě a po splnění dohodnutých podmínek. Výše úhrady za tento úkon je upravena ve vyhlášce č. 196/2001 Sb. o odměnách a náhradách notářů a správců dědictví (notářský tarif) ve znění dvou novelizací, a to vyhlášky č. 42/2002 Sb. a vyhlášky č. 403/2005 Sb. Použít lze také advokátní úschovy, která je na obdobném principu, ale osobně se domnívám, že notář bývá lépe pojištěn na způsobené škody. Dík

Rikju : 28.03.2006 16:26:14

Ahoj, moc děkujeme za odpověď. Ještě se chci zeptat na jednu věc. Není mi zcela jasný termín \"bezprostředně před prodejem\". Znamená to, že se majitel nemůže odtamtud odstěhovat, než to prodá?

Ahoj, tak to je zapeklitá otázka, zkusím ji vyložit. Definice bezprostředně
před nějakým úkonem není nikde upravena. Je nutno vycházet z toho, že
nějakým způsobem by měl prodávající dokázat, kdy s přípravou prodeje začal
tj. např. podal inzerát, zadal zpracování znaleckého posudku, jednal s
právníkem o přípravě kupní smlouvy apod., neboť i tato příprava nějakou dobu trvá. Pro případný spor s Finančním úřadem by pak měl prodávající dokázat, kdy s těmito úkony začal a zřejmě by se stalo problematickým, kdyby od data odstěhování do data podpisu kupní smlouvy uběhlo více jak 4 měsíce. Díky pa

Marina.N : 28.03.2006 08:33:57

Chtěla bych si příští rok udělat živnostenský list a otevřít si svůj obchod s drobným zbožím.Zatím jsem zaměstnankyně.Chtěla bych se zeptat,jestli stát podporuje a jakým způsobem začínající podnikatele.A kam a jaký žádosti musím podat,než dostanu povolení.Předem děkuji za radu.

Ahoj budoucí živnostníku,
nejdříve musíte požádat Živnostenský úřad o živnostenský list ( podle
živnostenského zákona, kde jsou v přílohách vyjmenovány názvy všech
činností). Jde-li o prodej drobného zboží, pak jde o živnost volnou a
postačí splnit základní podmínky, a to: věk 18 let a bezúhonnost doloženou
výpisem z rejstříku trestů, poté musíte za tento úkon ( vydání
živnostenského listu) zaplatit tisícikorunovým kolkem. K žádosti je třeba
také připojit listinu osvědčující vztah k sídlu podnikatele tj. např.
nájemní smlouva, list vlastnictví. Na otázku podpory začínajícím
podnikatelům by lépe odpověděla např. Asociace malých a středních
živnostníků ČR, která sídlí v ulici Anglická 1, Praha 2, 120 00, tel. 222
241 553. Přeji hodně zdaru. Díky

tbk : 22.03.2006 13:14:07

Ahoj Ivčo, jednak všechno nejlepší k zítřejšímu svátku a potom dotaz - jestliže jsou dva domy ve vlastnictví družstevníků a jeden z těchto domů chce provést opravu která se týká společných světlíků, ale druhý dům odmítá zaplatit polovinu nákladů, jaké jsou možnosti z nich peníze dostat (legální:-)? Díky Tom

Ahoj Tome, díky moc za blahopřání k svátku. Takže jestliže má představenstvo družstva podle stanov oprávněno rozhodnout o provedení opravy a má dostatek finančních prostředků na účtě, pak může rozhodnout samostatně. Není-li tomu tak a nebo chce-li se představenstvo zeptat členů družstva a nebo nemá-li dostatek peněz, tedy bude muset peníze dovybrat od jednotlivých družstevníků, pak musí svolat valnou hromadu nebo shromáždění delegátů (podle obsahu stanov) a nechat rozhodnout tento nejvyšší orgán družstva.
Jestliže tento nejvyšší orgán rozhodne o opravě, pak má možnost vymáhat po
jednotlivých družstevnících částku na něj připadající a o níž orgán rozhodl.
Představenstvo může svolat valnou hromadu i jen proto, aby zjistilo od svých členů - družstevníků zda opravdu nepřevažuje názor, že se oprava nemá
provést anebo má, ale družstevníci nechtějí na tuto opravu přispět. Díky pa

kacih : 16.03.2006 10:23:33

Dobrý den,prosím Vás o radu ohledně nájemního bytu.manžel dostal od zaměstnavatele do nájmu byt.je to byt druhé kategorie,protože zde není ústřední topení.uvažujeme o tom,že bychom si ústřední topení nechali vybudovat.odbornou firmou.samozřejmě po souhlasu pronajímatele.zajímá mě,když si ústřední topení nechám na vlastní náklady vybudovat a zhodnotím tak vlastně byt - bude to byt první kategorie.pronajímatel má právo mi nějakým způsobem zvýšit nájem?a při případné nabídce na odkup bytu do našeho vlastnictví, zda mi bude prodáván byt druhé kategorie, tak jak to mám v nájemní smlouvě nebo tím,že je zhodnocen bude prodáván jako byt první kategorie?nerada bych zaplatila za ústřední topení vlastně dvakrát. děkuji moc za Váš čas. Katka Nečásková

Ahoj Katko, musím ti sdělit, že tato otázka ohledně bytů je nově upravena v zákoně č. 107/2006 Sb. o jednostranném zvyšování nájemného bytu a o změně zákona č. 40/1964 Sb. občanský zákoník, který je účinný od 1. 3. 2006. Kategorie bytu je tudíž už zrušena. Jelikož je vše nově upraveno, sama si netroufám tvůj problém vyřešit. Speciálně v tomto případě by bylo tudíž lepší, kdyby ses poradila s právníkem, který se bytovou politikou přímo zabývá. Díky.

Rikju : 09.03.2006 16:51:18

Ahoj, mám dotaz. Tedy přesněji řečeno můj bratr, takže to sem raději opíši: Jsem od září 2003 majitelem ideální poloviny domku s pěti bytovými jednotkami a přilehlého pozemku. V tomto domě jsem až do ledna letošního roku bydlel. Nyní bych chtěl svoji polovinu prodat. Kompletní nemovitost je oceněna asi na 4 miliony korun. Jaké se na prodej nemovitosti vztahují daně a v jaké výši? (daň z prodeje?, daň z převodu?) Je pravda, že po pěti letech vlastnictví nemovitosti se daň z prodeje nemovitosti neplatí? V případě, že bych nemovitosti prodal na splátky s tím, že přepis v katastru nemovitostí by se provedl až po úplném zaplacení, kdy a podle jakých pravidel by se danilo (myslím tím případ, že by nemovitost byla splacena až po uplynutí zmíněných pěti let mého vlastnictví)? Předem děkuji za odpověď.

Ahoj, na prodej nemovitosti se vztahuje daň z převodu nemovitosti a daň z příjmu fyzických osob. O daně z příjmu fyzických osob je tvůj bratr osvobozen, jelikož podle § 4 odst. 1 a) zákona o daních z příjmů =) příjmy z prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu, včetně souvisejícího pozemku jsou od daně osvobozeny, pokud v něm prodávající měl bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem.

Ovšem daň z převodu nemovitosti bude muset zaplatit a činí 3 % ze základu daně.
Na základě daňového přiznání, ve kterém poplatník uvede údaje rozhodné pro vyměření daně, a podle výsledku vyměřovacího řízení správce daně daň vypočte a vyměří platebním příkazem. Daň z převodu nemovitosti je poplatník povinen zaplatit nejpozději do 30 dnů ode dne, v němž mu byl doručen platební výměr o vyměření daně. Díky

zeta : 08.03.2006 18:40:24

Dobrý den, dnes mi přišlo doporučenou poštou Usnesení, nařizující exekuci ze dne 16.9.2004 k uspokojení pohledávky ve výši 3.577,-, datováno 1.12.05. Spolu s Návrhem na nařízení exekuce, datovaným 21.11.05. Dále v jiné obálce Výzva k dobrovolné úhradě, do 7 dnů uhradit částku ve výši 3.577,- a náklady exekučního řízení ve výši 10.912,-, tedy celkem 14.489,-, spolu s Příkazem k úhradě nákladů exekuce, kde jednotlivě rozepisuje jednotlivé náklady. Tyto jsou datovány 2.2.06 Poslední písemný kontakt s Eurotelem jsem měl 20.8.2001, kde mi vypověděli Smlouvu o poskytovaní služeb, a připojili fakturu na 3.577,- Chci se zeptat, zda-li bylo postupováno správně. Neměl jsem obdržet upomínky od Eurotelu? Neměl jsem obdržet nějaké upozornění, že pohledávku předávají k soudu? Neměl jsem být informován, že soud rozhodl k exekuci? Nemám právo k odvolání, když soud proběhl v listopadu 2005 bez mého vědomí? Nebude to už promlčené, když dluh je ze srpna 2001? Asi ne, co? :? Každopádně po mne exekutor chce zaplatit do 7 dnu 14.500,- který nemám a jsou v nedohlednu. Co můžu dělat? Jak se mohu branit? Zda-li vůbec něco má cenu dělat? Děkuji za odpověď, zeta

Ahoj Zeto, musím tě zklamat, ale zaplatit musíš. O tom, že Eurotel neposlal upomínku ani upozornění, že pohledávku předávají soudu tě nemusí vůbec informovat. Zřejmě jsi musela obdržet platební příkaz (jinak by nemohl být vydán příkaz k provedení exekuce), který se doručuje do vlastních rukou, ale asi jsi nebyl zastižen. Zde panuje tzv. fikce doručení, kdy nebyl-li adresát písemnosti zastižen, písemnost se uloží a adresát se vhodným způsobem vyzve, aby si písemnost vyzvedl. Nevyzvedne-li si adresát zásilku do 10 dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Pokud by sis vyzvedla tento platební příkaz, mohla jsi do 15 dnů od jeho doručení podat odpor u soudu a uplatnit námitku promlčení, jelikož k promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Promlčecí doba je 3-letá, proto je možné, že by ses do této promlčecí doby ještě vešla. O tom, zda byl správně doručen platební příkaz, se můžeš přesvědčit u soudu, který platební příkaz vydal pod příslušným jednacím číslem.

Proto radím nevyhýbejte se převzetí písemností, nemusí se Vám to vyplatit.

Dimas007 : 01.03.2006 13:33:08

Chchtel bych si zalozit zivnost Volnou nakup zbozi za ucelem dalsiho prodeje. Pomahal bych tatovi v obchode, kde prodava smisene zbozi. Mou zelenou kartou bych nakoupil treba za rok zbozi cca. za 800tis.. otec taky. Ucetrili bychom na danich? Protoze mi rikal, ze kdyz nakoupim na jednu kartu zbozi do 1 mil. tak platim po roce dan cca. 9 tis., kdyzto nakoupim pres 1 mil. tak platim cca. 30 tis. Zajimalo by me jake bych mel veskere povinnosti vuci Financnimu uradu. Potom by me zajimalo, kdybych treba nic nevydelaval jen vyuzival tu kartu na kterou bychom s otcem kupovali zbozi. Musel bych si platit soc. nebo nemoc. poj. nebo nejeke dalsi poplatky. Nebo jeste dokazovat nejake prijmy apod?Jestli ano, tak podle ceho se to pocita. Mockrat dekuji za odpoved. S pozdravem Daniel Dimas

Ahoj Danieli,

Díky za dotaz, ale bohužel jsem nezjistila, co je zelená karta. Zřejmě máš namysli kartu do Makra, ale byla bych raději, kdybys mi ujasnil, jestli je to tak, proto, abych ti mohla správně odpovědět. Díky

Lipton : 01.03.2006 08:19:24

Dobrý den, na našem pozemku se nachází sloup s vysokým napětím. Sloup byl postavem asi roku 1980. Pozemek je tímto hodně znehodnocen. Je to pozemek velikosti asi 20 * 30 metrů. Sloup je postaven přímo doprostřed pozemku. Díky sloupu nemůže být v blízkosti postaven dům. Nemůže být postavena ani kůlna na nářadí, protože jak jsem se dověděl asi od roku 1998 se tyto boudy mohou stavět pouze k domu, což je tedy nemožné. Nejsem si ani jistý, zdali se mohou v blízkosti sloupu sadit stromy. Chci se tedy zeptat, jestli nevíte zdali není nějaký zákon o pronájmu místa pro sloup vysokého napětí od SME? Jestli nám energetika nemůže platit za tento pozemek? Nebo jestli nevíte na koho se s touto problematikou obrátit? Děkuji za odpověď Honza

Ahoj Honzo, promiň za zpoždění, ale snažila jsem se dopátrat řešení u Energetického regulačního úřadu, jelikož tvůj problém se sloupem vysokého napětí jsem nenašla upravený v žádném právním předpise. Dozvěděla jsem se, že zřejmě tento sloup má statut věcného břemene a nelépe je obrátit se přímo na společnost, která provozuje toto vedení a dohodnout se s nimi na nějakém řešení. Díky

Mirka .1 : 21.02.2006 02:16:30

Ahojky,bydlím v bytě mé babičky,která žije v rehabilitačním ústavu.Platím polovinu nájmu,na základě dcery mé babičky.Byt je družstevní a já se ptám,co by se stalo po smrti majitelky bytu,když já tady jsem hlášená asi 10 let.Babička má ještě dvě dcery.

Ahoj, po smrti majitelky bytu, tvé babičky, se tvůj problém bude řešit podle §706/ od.2 Občanského zákoníku. Ten říká, že jestliže zemře nájemce družstevního bytu a nejde-li o byt ve společném nájmu manželů, přechází smrtí nájemce jeho členství v družstvu a nájmu bytu na toho dědice, kterému připadl členský podíl. Tudíž členský podíl přejde na 3 dcery tvé babičky podle §473/od 1. Občanského zákoníka, kdy v první skupině dědí zůstavitelovy děti a manžel, každý stejným dílem. Pokud by ses dohodla se svými tetami, mohla by být v rámci dědického řízení uzavřena dědická dohoda tak, aby připadl tento členský podíl tobě. Takže závěr je takový, i když platíš polovinu nájmu a jsi v tomto družstevním bytě hlášena 10 let, nemáš právní nárok na přechod členství v družstvu ani na nájem bytu.

karel3 : 13.02.2006 16:48:43

Dobrý den, mám dotaz ohledně dědictví. V případě úmrtí jednoho z manželů se nejprve vypořádá SJM. Zajímalo by mě, jak prakticky se to provádí? Napíše pozůstalý manžel prohlášení, nebo to udělá notář pověřený soudem vypořádat dědictví? Máme zájem na hladkém a rychlém průběhu dědictví, co bychom si měli přinést na 1.jednání s notářem? Myslím tím platné listy vlastnictví, výpisy z obchodního rejstříku, nebo stačí výpisy z internetu? Chci podotknout, že dědicové jsou tři, ale dva se svého práva dědit vzdají. Předem děkuji za odpověď. Jirka

Ahoj Jirko,

K projednání dědictví soudní komisař pozve všechny účastníky řízení, jejichž přítomnosti je třeba. Při prvním jednání sepíše protokol o veškerém majetku, který spadá do dědictví. Proto je důležité mít veškeré doklady, které stvrzují majetek. Budou to zejména: výpis z Katastru nemovitostí ( ne starší než 3 měsíce), technický průkaz k autu, výpis z Obchodního rejstříku, cenné papíry nebo výpis z bankovního účtu. Zbývající majetek, ke kterému nejsou doklady, jako jsou třeba spotřebiče, nábytek a podobně, nadiktují dědicové do protokolu soudnímu komisaři. Ovšem nejlépe je zatelefonovat příslušnému notáři, který ještě přesněji sdělí, co pro jednání potřebuje. Díky

Maskot : 02.02.2006 10:17:29

Uzavřená nájemní smlouva ( nebytové prostory ) z května 1998 , kdy smluvní strany jsou podnikatelé ( OSVČ ) je pro absenci předchozího souhlasu živnosten.úřadu absolutně neplatným právním úkonem . Dlužné nájemné se takto stalo bezdůvodným obohacením . Podle jakého práva se ale v takovém případě má řešit otázka bezdůvodného obohacení ? Občanský nebo obchodní zákoník ? Právní názory se bohužel různí . Děkuji za odpověď . Maskot

Ahoj Maskote, jelikož šlo o právní vztah mezi podnikateli, měl by se zde použít Obchodní zákoník. Avšak Obchodní zákoník neupravuje institut bezdůvodného obohacení. Podle § 1/odst. 2 ObchZ, který stanoví, že právní vztahy se řídí Obchodním zákoníkem, nelze-li některé otázky řešit podle ustanovení Obchodního zákoníku, řeší se podle předpisů práva občanského. Proto lze usuzovat, že úprava občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení § 451 a násl. ObčZ se vztahuje i na obchodní vztahy.
Je však třeba upozornit na to, že Obchodní zákoník upravuje výslovně počátek promlčecí doby a některých práv, která jsou svou podstatou právy z bezdůvodného obohacení např. § 394/ods,1,2 ObchZ.
Díky

jana : 23.01.2006 14:30:04

Syn s přítelkyní si v roce 2005 koupily stavební pozemek, který již je zaregistrovaný na katastru a mají i stavebí povolení na výstavbu rodinného domu. Nyní se rozešli a neví,jaká je daňová povinnost spojená s prodejem. Zda podléhají získané peníze z prodeje k dani z příjmu fyz osob nebo zda lze peníze investovat do další movitosti bez povinnosti přiznání daně z příjmu fyz osob? Pokud lze peníze z prodeje použít na požízení další nemovitosti, tak do jaké doby? V případě, že by jeden druhému svoji polovinu daroval - jaká je daňová povinnost? A daň o převodu nemovitosti (asi 3%) se platí vždy? Moc děkuji za odpověď Jana

Milá Jano,

při prodeji nemovitosti se platí jak daň z příjmů fyzických osob, tak i daň z převodu nemovitosti, tomu se bohužel Tvůj syn s přítelkyní nevyhnou.
1) U daně z příjmů fyzických osob se prodej nemovitosti zahrnuje pod § 10 odst 1 zák. č. 586/92 Sb. o daních z příjmu, nazývaný Ostatní příjmy, § 10 odst. 1b) obsahuje příjmy z převodu vlastní nemovitosti. Základem daně je příjem snížený o výdaje prokazatelně vynaložené na jeho dosažení. U příjmu z prodeje nemovitostí je tímto výdajem zaplacená daň z převodu nemovitostí! Od daně jsou osvobozeny příjmy z prodeje nemovitosti přesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem dobu 5 let, což není Tvůj případ. Sazba daně je klouzavě progresívní ve 4 příjmových pásmech od 12% do 32%, tj. podle výše příjmu se použije předepsané procento daně.
2) U daně z převodu nemovitosti je poplatníkem daně převodce (prodávající), nabyvatel je v tomto případě ručitelem podle § 8 odst 1a) zák. č. 357/92 Sb. o dani dědické, darovací a z převodu nemovitostí. Základem daně je cena zjištěná podle zák. o oceňování majetku platná v den nabytí nemovisti, a to i v případě, je-li cena nemovitosti sjednaná dohodou nižší než cena zjištěná. Je-li však cena sjednaná vyšší než cena zjištěná, je základem daně cena sjednaná. Sazba daně činí 3% ze základu daně.
3) U daně darovací je poplatníkem nabyvatel (obdarovaný) podle § 5 odst. 1 zák. č. 357/92 Sb. Základem daně darovací je cena majetku zjištěná podle zákona o oceňování majetku ke dni nabytí majetku. Sazba daně je klouzavě progresívní. V případě darování osobě, která není v příbuzenském vztahu, patří Tvůj případ do III. skupiny - Ostatní fyzické osoby, sazba je 7% až 40% podle výše základu daně. Nevím, kolik by stál Váš pozemek, ale v případě, že:
základ daně - do 1 mil. Kč = je sazba daně 7%
- přes 1 mil. Kč do 2 mil. Kč = 70 tis. Kč + 9% ze základu přesahujícího 1 mil. Kč
- přes 2 mil. Kč do 5 mil. Kč = 160 tis. Kč + 12% ze základu přesahujícího 2 mil. Kč

Žabule : 19.01.2006 23:15:41

Město řeší finanční nedostatek \"dobrovolným\" sponzorským darem nájemníků (Smlouva o sponzorství). Konkrétně: 2 domy v majetku Města, cca 2x 5 vchodů. Kvůli zabezpečení domů namontovalo (se souhlasem nájemníků) místo klik \"koule\". Potíže nájemníků vyšších pater s neustálým běháním otevírat příchozím (návštěvy, pošta).. Následuje řešení: nájemníci sponzorují Město 1.000,-/byt, celkem 12 bytů na jeden vchod. A po té, za \"vstřícnost\" Město dofinancuje a nechá namontovat nové dveře a s nimi i vrátné telefony (jako bonus!). Neexistuje nějaké právní řešení, že by mělo Město povinnost, jako majitel, namontovat vrátné telefony i bez nových dveří (staré jsou plně funkční) a bez sponzorských darů? Mám na mysli něco jako \"Omezování domovní svobody, či umožnění řádného užívání pronajaté nemovitosti... Ale nevím, to jen tápu. Proto se ptám. Jde více méně o vrátné telefony, ale bez dveří to údajně nejde a na ty Město nemá.. A kdo nezasponzoruje, nedostane telefon, krom toho musí \"nesponzora\" doplatit ostatní spolunájemníci. A na malém městečku? To už se \"nesponzor\" může rovnou odstěhovat.. Díky za odpověď.

Ahoj čtenáři či čtenářko Fiftyfifty,

Město jako vlastník dvou domů namontovalo dveře s koulemi místo klik. Tyto dveře sice dělaly problémy nájemníkům vyšších pater, ale evidentně jsou plně funkční . Tvůj dotaz zní, jestlí má Město povinnost namontovat vrátné telefony i bez nových dveří a bez sponzorských darů. Odpověď je velmi prostá. Město nemusí nic. Jestliže má dům plně funkční dveře, je to pouze na jeho vůli, co pořídí navíc pro své nájemníky, stejně tak jako u soukromých vlastníků domů. Proto Město zvolilo formu sponzorských darů, jelikož na nové dveře nemá.

Ani zde nejde o porušování domovní svobody, jelikož dům dveře má.
Jediné co Vám můžu poradit je dohodnout se s Městem, jestli je (technicky) možné namontovat pouze vrátné telefony na ty staré funkční dveře a zda lze tudíž snížit sponzorský dar pouze na tyto vrátné telefony. díky

Démonka : 19.12.2005 11:20:00

Měla bych takový dotaz ohledně dědictví... vím, že když se dědí, tak buď přijmou pozůstalí dědictví a tím jak majetek tak dluhy, ale zajímalo by mě, jak je to v případě manželů. Konkrétně když manžel má na sebe dům a také má dluh. Taky by mě zajímalo, jak by to bylo, když by dlužil manželce.

Milá čtenářko Fiftyfifty,

Podle §463 a §466 Občanského zákona (dále OZ) dědic může dědictví odmítnout a k odmítnutí dědictví nemůže dědic připojit výhrady nebo podmínky, rovněž nemůže odmítnout dědictví jen z části. Tudíž pokud dědici přijmou dědictví, tak podle §470/ od. 2(OZ) dědici odpovídají za zůstavitelovy dluhy podle poměru toho, co z dědictví nabyli.

Z tvého dotazu není jasné, jestli je dům ve výhradním vlastnictví manžela nebo není. Na katastrálním úřadě může být zapsán jako majitel pouze manžel, ale pokud dům nabyli za trvání manželství, patří tento dům do společného jmění manželů. Proto také, je-li dům ve výhradním vlastnictví manžela, přechází celý dům do dědictví a manželka zdědí polovinu domu.; pokud ovšem není ve výhradním vlastnictví, polovina domu je manželky ( vypořádá se v rámci společného jmění manželů) a ta druhá polovina domu přejde do dědictví , ze kterého se vypořádají, jak manželka, tak i ostatní dědici.

Opět velmi neurčitý dotaz o tom, když manžel dluží manželce. Jestliže manželka půjčila manželovi ze svého výhradního vlastnictví, tak při vypořádání, nejen že bude uplatňovat svoje práva jako dědic, ale také nastupuje na místo věřitele a má tudíž pohledávku vůči dědictví.

Musím říci, že vše je velmi komplikované, ale naštěstí se o vypořádání dědictví stará soudní komisař (notář), který je ustanoven soudem a který vykonává svou funkci s řádnou péčí, dědice vždy o všem informuje, vyrozumí je o všech úkonech a soud je též poučí o všech úkonech, které provedl.

Františka N. : 03.11.2005 18:27:28

Jestlize se nikdo zatim nepta vazne, ja bych to zkusila alespon prolomit legraci: Muj manzel byl vcera jasne instruovan aby na mne vecer cekal u vlaku v miste X, v presne stanovenou dobu.Odsouhlasil ze rozumi a ze tam bude. Vecer vsak cekal uplne jinde. Kdyz jsem mu to vytkla, rekl, ze za to muze nas pes, na ktereho ostatne svadi vsechny sve chyby. Rada bych vedela, zdali kdyz manzela zabiji, budu osvobozena. Dekuji. Frantiska N.

Ahoj Františko,

Mám pocit, že Váš pes je prudce inteligentní zvíře a má přehled o odjezdech a příjezdech vlaků a zřejmě poradil tvému manželovi, kde by bylo lepší na tebe čekat.

Každopádně tě musím zklamat, soud by výmluvy tvého manžela nebral jako polehčující okolnost pro tvůj spáchaný čin podle §33 TZ (trestní zákon), i když zde jsou pouze demonstrativním výčtem polehčujících okolností. Byla byste odsouzena podle podle §219 TZ za vraždu, a to s přímým úmyslem tuto vraždu spáchat podle §4 TZ.

Šla byste si na pěkně dlouhou dobu posedět do vězení, a to v rozpětí trestní sazby na 10 až 15 let a bohužel do té nejvíce střežené věznice se zvýšenou ostrahou. Po výkonu dvou třetin uloženého trestu odnětí svobody byste mohla být podmínečně propuštěna podle §62/od.1, a navíc by soud stanovil zkušební dobu na 1 rok až 7let a zároveň by nad tebou vyslovit dohled probačního úředníka.

Proto ti radím využít tento čas spíše jinak. Najdi si nějakého spolehlivého milence, který se ještě na nic vymlouvat nebude a rád tě kdykoliv a kdekoliv vyzvedne.