I dnes, v 21. století, žije v australské poušti kmen domorodců, který si říká kmen Opravdových lidí. Navzdory veškerým vymoženostem moderního světa oni žijí v souladu s přírodními zákony. Nemají žádné materiální statky, oblečení a ani zásoby jídla. A přesto se dožívají více jak 100 let, jejich těla jsou zdravá, odolná a pevná. Ač ve vyprahlé poušti není široko daleko vegetace, oni nikdy hlady nezemřou.
Každé ráno pro ně začíná rituálem díků, kdy děkují za vše, co mají - tedy za dnešek. Rovněž Přírodu žádají o potravu a vždy ji dostanou. Opravdoví lidé věří, že každý tvor má zde na zemi svůj účel, který zde musí vykonat. Proto zásadně žádají zvířata, pro něž je naplnění Osudu posloužit jim jako výživná potrava, aby přišlo. A ono vždycky přijde. Stejně tak přijde do našeho života člověk, kterého momentálně potřebujeme k tomu, abychom se od něj něčemu naučili a aby nám pomohl uvědomit si, kam směřujeme.
U tohoto kmene je velice důležitá také vlastní kreativita a talent. Každý z nás má údajně něco výjimečného, čím může prospívat světu. Někdo má dar zpívat, někdo lidi bavit, další umí naslouchat, tancovat, dobře vařit, jiný je nepřekonatelný ve vyprávění příběhů. Opravdoví lidé rozvíjejí tento svůj talent pro dobro všech a dávají si podle toho jména.
Nejdůležitější součástí jejich života je však pozorování. Pozorují, ale zásadně nesoudí. Ví totiž moc dobře, že svět není ani černý, ani bílý. Jednoduše je a všechno má svůj význam a navzájem se musí doplňovat. Jedině to je harmonie. A ta samá harmonie proudí jejich myslí i tělem. Nepotřebují tedy západní medicínu - je léčí Matka Příroda osobně.
Poselství, jež nám domorodci předali, nám má sloužit k nejvyššímu dobru a jsou přesvědčeni, že ten, kdo ho potřebuje, ten si ho najde. Na rozdíl od různých náboženství filosofie Opravdových lidí nic nezakazuje, nic nesoudí, jen miluje a s láskou přijímá. Oni nemají Desatero zákazů a příkazů, ale Desatero věcí, které by člověk měl dělat, aby byl šťastný a potřebný.
A díky příležitosti napsat tento článek, posílám odkaz z Věčnosti vám všem, co ho potřebujete. Ať vám slouží k nejvyššímu dobru!
"Narodila jsem se s prázdnýma rukama.
Zemřu s prázdnýma rukama.
A život jsem poznala v jeho plnosti s prázdnýma rukama."
Marlo Morgan
Zdroj:
Marlo Morganová - Poselství od protinožců, Knižní klub, 1995
Poselství z Věčnosti, Knižní klub, 1998
