Pro a proti
Odhaduje se, že bez očkování by v České republice zemřelo ročně asi 500 dětí a další tisíce by čelily komplikacím a trvalým následkům po prodělané infekci. Nelze zastírat, že tato prevence, stejně jako jakýkoli jiný vnější zásah do mechanismů našeho těla, s sebou nese jistá rizika. Obecně lze ale říci, že výhody očkování převažují nad možnými riziky.
Některé nemoci jsou již minulostí
Výsledkem dobré proočkovanosti je, že se s některými nemocemi setkáváme zřídka, nebo vůbec (např. virus pravých neštovic se podařilo úplně vymýtit). Po vymazání mikrobu z populace lze očkování omezit nebo úplně zastavit. Blízko tohoto řešení je dnes dětská obrna a spalničky. Při poklesu výskytu konkrétní nemoci můžeme očkování omezit – tak je tomu v případě očkování proti tuberkulóze, které se dnes již plošně neaplikuje.
V ČR se děti povinně očkují proti:
záškrtu,
tetanu,
černému kašli,
dětské obrně,
spalničkám,
příušnicím,
zarděnkám,
žloutence typu B,
infekci vyvolané Haemophilem influenzae.
Proč je to někdy povinné ze zákona?
Očkování je nejbezpečnější a nejefektivnější způsob získání odolnosti proti nemocem.
Takto chráněné dítě je mnohem méně náchylné k infekci, pokud se s ní setká.
Výhody ochrany proti nemoci mnohonásobně vyváží rizika spojená s očkováním.
Je-li dostatečný počet obyvatel očkován, řada infekcí se nemůže dále přenášet z jednoho člověka na druhého a nemoc postupně vymizí.
Mezi nepovinná očkování patří vakcíny proti:
pneumokokům – zavedení očkování proti původcům meningitid, sepsí, zápalu plic a zánětů středního ucha se stalo prioritou zejména u dětí do 2 let;
meningokokům – proti meningokokové meningitidě typu C je vhodné očkovat děti před nástupem do kolektivu ve věku 2 až 6 let, dále je ve věku 11 – 14 let vhodné provést přeočkování;
klíšťové encefalitidě – možné je očkovat děti již od 1 roku;
rotavirům – původcům těžkých průjmů u kojenců a předškoláků;
žloutence typu A – doporučuje se očkovat předškolní děti a před plánovanou cestou do zahraničí;
planým neštovicím – vhodné aplikovat před nástupem do kolektivních zařízení a též dát očkovat neimunní děvčata po 10. roku věku;
lidským papilomavirům – původcům rakoviny děložního čípku a bradavic zevního genitálu, aplikovat před zahájením sexuálního života u dívek od 9 let.
O tom, jaká nepovinná očkování jsou pro vaše dítě nejvhodnější, se poraďte s dětským lékařem nebo v očkovacích centrech.
Zdroj: Klíšťová encefalitida.cz
